Pane ministře, ví se o vás, že jste včelař. Máte ještě na včely čas při práci v politice?
Ano, čas se snažím najít a včelám se věnuji většinou v sobotu. Včelařím v Těšeticích u Znojma, včelařit jsem se učil od táty, v rodině včelstva vždy byla. Před 17 lety mě oslovil včelař z nedaleké vesnice, který končil, zda bych jeho včelstva nepřevzal. Byla v moravských univerzálech a postupně jsem je převedl do nástavkových úlů na míru 39 x 24 cm a některá na 39 x 27,5 cm. V roce 2015 jsem měl dokonce 75 včelstev, následně jsem stavy snižoval až na současných padesát na čtyřech stanovištích. V jejich okolí je pro včely zajímavá pastva a kromě posledních dvou let vytáčíme zpravidla třikrát kvalitní med. Snůšky tu máme z ovocných sadů, javorů, řepky, akátu, sporadicky z lípy a na některých stanovištích je i pozdní snůška ze slunečnice.
Jak jako ministr vidíte poslední navrhované změny společné zemědělské politiky Evropské unie s ohledem na Českou republiku ve vztahu ke včelařství? Máme na mysli například omezování pesticidů, zelené pásy s pastvou pro včely, podporu malých farem a podobně.
Pokud jde o úpravy nastavení společné zemědělské politiky, které byly nad rámec dosud diskutovaných postupů zapracovány do Strategického plánu před jeho předložením Evropské komisi, je potřeba v první řadě uvést navýšení redistributivní platby. Ta je oproti předchozímu návrhu více než dvojnásobně vysoká, je na ni vyhrazeno 23 % z obálky přímých plateb. Podpora malým farmám tak bude účinnější a cílenější.
Včelařství pomohou také podmínky v tzv. ekoplatbě, kde se počítá se zakládáním nektarodárných úhorů nebo se zákazem použití pesticidů na některých plochách. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí diskutujeme o nastavení ochranných pásů podél vod tak, aby pásy měly přiměřenou šíři, aby na nich byl vhodný porost, včetně nektarodárných druhů rostlin, a aby se na nich nesměly používat pesticidy a hnojiva.
Jaký máte názor na precizní zemědělství ve vztahu ke včelařství? Současný sběr a vyšetření směsné zimní měli spolu s následným plošným opatřením jde podle nás proti této myšlence. Naopak včely a jejich produkty může chránit před zbytečným zatížením rezidui léčiv spíše monitoring jednotlivých včelstev a cílená léčba tam, kde je to zapotřebí. Zimní a letní monitoring zvládne každý včelař sám a ušetří se jak státní finanční zdroje, tak lidská práce.
Sběr a vyšetření zimní měli na varroózu jsou dány veterinárním zákonem a Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace Státní veterinární správy. Zimní monitoring je zpětnou vazbou pro chovatele včel, zda se v uplynulém období systém léčení proti varroóze podařil, či nikoli. V případě neúčinného léčení je nezbytně nutné, aby chovatel řešil příčiny nezdaru, vlivy, které se v chovu včel projevily, případně posoudil vliv klimatických podmínek, za nichž včely chová.
Varroózu je nutné tlumit cíleně na konkrétním stanovišti na základě pravidelného monitoringu výskytu roztoče prováděného chovatelem během roku. Dle veterinárního zákona je každý chovatel zvířat, to znamená i včelař, zodpovědný za svůj chov. Péče o zdravotní stav včelstev patří mezi základní zootechnická opatření každého chovatele. Každý včelař dělá jistě pro zdraví chovaných včelstev vše, co považuje za správné. Vzorky zimní měli lze využít i k rozboru na bakteriální nákazy.
Největší přínos precizního zemědělství pro chov včel a krajinu spočívá v minimalizaci používání pesticidů v zemědělství, tzn. i akaricidů ve včelařství.
Jako příklad moderních technologií využitelných ve včelařství lze uvést senzory zajišťující monitorování síly včelstev, vývoj populace a aktivitu včelstva. Tedy vše, co potřebuje včelař ke sledování zdravotního stavu včelstva a rozhodování na základě dat. Dalším příkladem mohou být technologie, které monitorují a kvantifikují množství parazitů, patogeny, dopad zasažení pesticidy a vyhodnocují kvalitu výživy.
Praktickým příkladem projektu zaměřeného na precizní zemědělství v České republice je Včelstva online (BeeTech) zabývající se individuální evidencí včel a postřiků. Projekt zaměřený na testování referenčních úlových vah pro včelaře BeeTech představila v roce 2017 ČZU v Praze ve spolupráci s některými komerčními společnostmi. Pozn.
Zmenšení výměry monokultur by značně prospělo včelám. Je reálné snížení současné maximální výměry polí z 30 ha k nižším hodnotám?
Ochrana půdy před erozí je jednou z vládních priorit v oblasti zemědělství. Nově proto bude od r. 2023 platit ještě větší omezení maximální výměry monokultury pro silně erozně ohrožené pozemky, místo současných 30 ha to bude 10 ha.
Pro pozemky, které patří do jiných kategorií erozního ohrožení, plánujeme tento postup nastavit jako motivační v rámci ekoplatby. Plochy plodin se mohou střídat, případně je lze rozdělit ochranným pásem, krajinným prvkem či úplným rozdělením pozemků na odlišné zemědělské kultury (např. úhor), nicméně s dostatečnou šíří.
Smyslem novelizace plemenářského zákona v roce 2017 mělo být v České republice zajištění biodiverzity při šlechtění hospodářských zvířat. Diskutovat se pak dá o právním ukotvení šlechtit pouze včely kraňské, respektive o zákazu chovat původní včely tmavé. K iniciaci této zákonné změny se nikdo dodnes nemá. Jsme snad jediný stát na světě, kde se zákonem zakazuje chovat původní plemeno.
Plemenářský zákon je nástrojem pro zvelebování chovaných populací hospodářských zvířat, tedy i včel, se zřetelem na zachování genetické rozmanitosti. Tím je ale myšlena šířka výběrové základny příslušného vybraného a dlouhodobě šlechtěného plemene, nikoliv nahodilé připařování jiných plemen.
Původní plemeno včely tmavé bylo rozšířeno na území Čech a severní Moravy a Slezska. Na území jižní Moravy a Slovenska bylo rozšířeno původní plemeno včely kraňské. Ve 2. polovině 19. století byla včela tmavá silně překřížena rozsáhlými dovozy cizích plemen. Následně proběhla vlna nekontrolovatelného křížení se všemi negativními důsledky, které se projevily v chovech, a to zvýšenou bodavostí, rojivostí a poklesem užitkovosti. Z průzkumu vybraných chovů oblastních stanic z období 1965–1966 vyplynulo, že včela tmavá už na území České republiky v čisté formě neexistuje a že exteriér sledovaných včel se shoduje s exteriérem včely kraňské.
Včela kraňská je v současné době jediným plemenem včel chovaným v České republice se šlechtitelským programem schváleným Ministerstvem zemědělství, u které se mohou dělat legální šlechtitelská opatření a je jediným plemenem včely medonosné u nás, uznané jako genetický zdroj.
Myšlenka chovu plemene včely tmavé na území našeho státu, přestože již dnes původní plemeno včely tmavé neexistuje, není reálná. K záchraně, byť jen malé populace plemene včely tmavé, by bylo zapotřebí včelstva s podílem původního plemene více než 50 %, a to v počtu stovek včelstev.
V České republice roste také podíl plemene buckfast vlivem častějších nelegálních dovozů matek a zřejmě také následnou distribucí kříženců. To je patrné z nedávné studie, která v některých částech našeho státu prokázala souvislejší oblasti se zvýšeným podílem tohoto plemene. Konkrétně jde o oblast západně od Prahy, část Českomoravské vrchoviny, severovýchod Moravy a část jižní Moravy. Podíly vědci stanovili morfometricky metodou analýzy žilnatiny křídel na základě podobnosti s referenční populací.
V roce 1996 byla zavedena plošná dotace na včelstvo 1.D, kterou administruje Uznané chovatelské sdružení včely kraňské. V roce 2017 tuto formu dotace zakonzervovala novela plemenářského zákona. Má však dotace v hodnotě 1 kg medu vůbec nějaký podpůrný chovatelský či šlechtitelský význam? Pro složité a nestandardní požadavky administrace ji navíc čím dál více včelařů přestává uplatňovat, často také z důvodů nerovných podmínek. Není proto tato forma podpory již překonaná?
Účelem dotačního programu 1.D je zabezpečit opylování zemědělských hmyzosnubných plodin, což představuje jeden ze základních pilířů zemědělské výroby. Dotace 1.D je formou plošného státního příspěvku včelařům, který má více než stoletou tradici a je určitým uznáním opylovací činnosti včel ze strany státu.
Je třeba jednoznačně odmítnout tvrzení, že by podmínky byly diskriminační. Požádat o tuto podporu mohou všichni včelaři, kteří splní požadavky v Zásadách, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro daný rok.
Mezi včelaři je podle Ministerstva zemědělství o tento dotační program značný zájem. V ústřední evidenci bylo k 1. 9. 2021 evidováno 55 563 včelařů chovajících 663 664 včelstev. Žádost podalo 50 736 včelařů na 634 254 včelstev. Tedy více než 91 % včelařů chovajících více než 95 % včelstev.
Žádosti se administrují prostřednictvím Českého svazu včelařů, z. s., jako jediného Uznaného chovatelského sdružení plemene včely kraňské, které garantuje kvalitu chovu tohoto plemene na území České republiky. Administrátorem je tak spolek, který má bohatě rozvětvenou organizační strukturu a informace soustřeďují statutární představitelé základních organizací tohoto spolku. Díky této organizační struktuře se daří podávat žádosti v daném časovém intervalu, včetně výplaty podpory.
Zaznamenali jsme váš příměr vychýlení dotačního kyvadla v posledních letech k velkým podnikům a plán návratu do rovnovážného stavu. S tím ovšem souvisejí podmínky dotace 9.J „Zlepšování praktické výuky ve včelařství“, na níž tak dosáhne pouze největší vzdělávací včelařské centrum, které u nás existuje, ačkoliv se obor Včelař dnes vyučuje i na dalších školách.
Pokud chtějí čerpat peníze prostřednictvím národní dotace 9. J další školská zařízení zabývající se výukou oboru Včelař, musí splňovat všechny podmínky žadatele tohoto dotačního titulu. Účelem dotace je podpořit praktickou výuku ve včelařství spojenou s prezentací různých včelařských technologií v podmínkách velko- a maloprovozu.
Předmětem dotace je sazba na jedno včelstvo, jedno stanoviště a jeden doplňkový včelařský provoz, to vždy využívané pro výuku. Vzdělávání bude zajištěno formou studijního oboru Včelař. Peníze nesmí být využity k hospodářské činnosti. Žadatelem může být subjekt, který soustavně vyučuje studijní obor Včelař a je zároveň autorizovanou osobou pro udělení certifikátu profesní kvalifikace Chovatel včel a Zpracovatel včelích produktů. Další podmínkou je, že žadatel nesmí mít počet včelstev využívaných pro výuku nižší než 200.
České včelařství charakterizuje převaha malovčelařů. Avšak působí zde také hodně středních včelařů a malá skupina profesionálů, která má zřejmě nejsložitější podmínky. Byl byste nakloněn schůzce širšího panelu spolků, včelařských institucí a výzkumných pracovišť, z níž by vzešla včelařská agenda reflektující požadavky a prostředky pro udržitelné včelařství v České republice?
V listopadu 2019 se setkali zástupci včelařských spolků a institucí s představiteli Ministerstva zemědělství a dalších státních orgánů. Výsledkem jednání bylo usnesení definující hlavní témata a směry, jakými by se české včelařství mělo vyvíjet, co je potřebné v tomto oboru změnit či upravit.
Na základě těchto výsledků a dalších doplňujících jednání byl připraven národní strategický plán společné zemědělské politiky 2023+, který definuje intervence pro podporu tohoto sektoru.
Následná jednání se předpokládají při přípravě dalšího období pro kofinancování podpor do včelařství, a to v průběhu tohoto roku.
Lze odhadnout, kdy dojde na nové projednávání novely veterinárního zákona, kterou minulá sněmovna nestačila odsouhlasit? Bude tam něco z hlediska včelařství, co vy jako nový ministr budete prosazovat?
Novela veterinárního zákona byla opětovně předložena do Poslanecké sněmovny a je v prvním čtení na pořadu schůze, která začala 15. 2. 2022. Novela především reaguje na vývoj evropských veterinárních předpisů. Ohledně chovu včel stojí za zmínku zrušení povinnosti vyžádat si veterinární osvědčení k přemísťování včelstev mimo území kraje a zrušení povinnosti hlásit nadlimitní úhyny včelstev na stanovišti krajské veterinární správě. Obecná povinnost hlásit úhyny související s podezřením na nákazu zůstává však v platnosti i pro chovatele včel. V obou zmíněných případech tedy jde o kroky vedoucí k vyšší zodpovědnosti chovatelů za vlastní chov a menší interferenci ze strany státu.
Poznámka:
Moderní včelař o projektu BeeTech informoval v níže uvedených článcích.
1. Šotolová M. Počítačové firmy chtějí pomoci českým včelařům. Moderní včelař 2017, č. 6, s. 36.
2. Louda J. Projekt BeeTech pokračuje. Moderní včelař 2017, č. 9, s. 5.
3. Louda J. Projekt BeeTech se rozletěl po republice. Moderní včelař 2017, č. 12, s. 7.
