To je důvodem, proč Ústav etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v letošním letním semestru vypsal vůbec poprvé seminář Dějiny chovu včel s důrazem na české prostředí. Semináře vedeného PhDr. Marií Šotolovou, který sama pražskou etnografii absolvovala a nyní působí jako šéfredaktorka časopisu Moderní včelař, se účastní téměř šedesát posluchačů jak bakalářského, tak magisterského studia. O včely se v širokých souvislostech zajímají kromě nejzastoupenějších budoucích etnologů a kulturních antropologů také politologové, lingvisté, egyptologové, psychologové, knihovníci, religionisté, pedagogové či odborníci na sociální práci.
Po krátkém exkurzu do biologie včely medonosné se přednášky věnují chovu včel z etnologického a kulturně-antropologického hlediska s ohledem na židovsko-křesťanské kořeny dnešní Evropy zakotvených v předovýchodních, egyptských a antických civilizacích. Zde všude se včelstva chovala a využití jejich produktů bylo spojené jak s mýty a poezií, tak se snahou o vědecké poznání života včel. Větší část kurzu se však zaměřuje na území České republiky od příchodu Slovanů do první poloviny 20. století.
Předmětem přednášek je proto brtnictví, chov včel v klátech, zvláště figurálních a malovaných nesoucích řadu významů. Své místo mají výrobky z medu, hlavně tradiční perníky tlačené do řezaných forem. Dále celá plejáda voskového zboží psacími tabulkami počínaje přes svíce, po voskové obětiny a amulety spojené s lidovou vírou. Okrajově se kurz dotýká včelích produktů v tradičním léčitelství. S vlastnostmi včel je spojená také lidová slovesnost, ať jsou to pranostiky, přísloví, snáře, nebo toponomastika. Kurz uzavírá typologie včelařských pomůcek uložených v muzeích, protože v českých depozitářích najdeme spoustu dokladů na dávné včelařské praktiky a řada absolventů Ústavu etnologie bude právě v těchto institucích zaměstnaná.
Ústav etnologie chce seminářem, který není určen ani přírodovědcům ani zemědělcům či přímo včelařům, ale posluchačům humanitních oborů, ukázat, že chov včel patří v plném smyslu slova do evropského kulturní dědictví a je třeba ho tak vnímat. Aby se tento cíl naplnil, je třeba o včelařství vědět víc než jen to, jaká je stavba včelího těla, jak se o včelstva starat a jaké existují technologie pro zpracování jejich produktů. Právě proto je důležité, že se do semináře mohlo zapsat široké oborové spektrum studentů, a zdaleka nejen kmenoví posluchači Ústavu etnologie.
