Projekt srovnává vývoj 40 území České republiky za posledních zhruba dvě stě let. Včelaři z jeho výstupů zjistí, jak se změnily zdroje a možnosti včelí pastvy. Výchozím materiálem jsou mapy stabilního katastru Čech z let 1826–1843 a Moravy a Slezska z let 1824–1836. Následuje využití Archivu leteckých měřicích snímků Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce pořizovaných v letech 1936–2002 s maximem fotografií z 50. let 20. století. Současná data pocházejí především z ortofotografické dokumentace pořizované Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a z Registru územní identifikace adres a nemovitostí, přičemž řadu podkladů si tým pořizoval sám přímo v terénu pomocí vlastního dronu.
Hlavní zaměření projektu
„Náš pětadvacetičlenný tým se pod vedení doc. RNDr. Pavla Chromého, Ph.D., a doc. RNDr. Lucie Kupkové, Ph.D., problematice věnuje ve dvou fázích pátým rokem. Na konci roku projekt skončí vydáním souhrnné publikace Zmizelé krajiny Česka, ale rádi bychom obhájili u Ministerstva kultury jeho další pokračování. Jde o součinnost kateder sociální geografie a regionálního rozvoje, kartografie a geoinformatiky a fyzické geografie a geoekologie, která se zabývá například využitím půdy a změnami její struktury,“ říká Jakub Jelen.
Jde o to, zjistit, jak se od cca poloviny 19. století do současnosti změnila naše krajina. Nikoli pouze z hlediska vegetace, ale také zástavby, vodních ploch, komunikací. Každý z nás ví, že ve vnitrozemí přibyla zástavba a scelovaly se pozemky, což včelí pastvě jistě neprospívá. Naopak v pohraničí osídlení často ubylo a ve vojenských újezdech roste nyní většinou jen les, nicméně pro včelaře jde o uzavřené zóny. Stranou pozornosti se většinou ocitá rovněž projektem sledovaná fragmentace krajiny (především v důsledku růstu zastavěných ploch), která ale přírodě také nesvědčí. Velká zvířata mohou teoreticky využít uměle budované přechody nad frekventovanými silnicemi, ale to pro včely neplatí. Že dálnice jsou pro ně nepřekonatelné, psal v našem časopise například doc. RNDr. Vladimír Ptáček, CSc. (Diskuse k pícninám na dálnicích, Moderní včelař 3/2022, s. 13).
Praktické využití včelaři
Optimističtější možnost nabízí studium vodotečí zachycených ve stabilním katastru z 19. století. Některé z nich zanikly masovými melioracemi, avšak dnes mnozí včelaři podporují aktivně biodiverzitu a vodní prvky v krajině obnovují. Právě zde nabízí výstupy z projektu účinnou pomoc, protože voda má tendenci vracet se tam, kde byla po staletí, jen my už to někdy v terénu nepoznáme.
Pokud se do map, srovnávacích fotografií a mnoha doprovodných textů z projektu sami ponoříte, bude vás to jako chovatele včel zajišťujících pro své svěřenkyně dobrý život možná inspirovat ještě v dalších směrech.
Veřejně přístupné výstupy
Podmínkou Programu na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury NAKI II, kam projekt DG 18P020VV08 – Dědictví zaniklých krajin: identifikace, rekonstrukce a zpřístupnění patří, je veřejný přístup k jeho výsledkům. Proto si na webu www.zaniklekrajiny.cz můžete stáhnout celý soubor prací, které již vznikly. V prvé řadě je to digitální atlas, kde si vyhledáte svou zájmovou oblast a dozvíte se vše, co tým vysledoval. Dále jde o kritické katalogy výstav pořádaných řešiteli v roce 2020 a 2022. Na uvedeném webu jsou ostatně veškeré dosavadní publikační výstupy, včetně monumentálních časopiseckých speciálů mezinárodního titulu Land Use/Cover Changes in Selected Regions in the World (svazek XIV, XVI), který vydala v Japonsku Komise pro využití krajiny a jejích změn Mezinárodní geografické unie (International Geographical Union Commision on Land Use and Land Cover Change / IGU-LUCC) jako práci Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity věnované tomuto projektu.
Přes web lze stáhnout mobilní aplikaci. Přímo v krajině se tak můžete s mobilem v ruce zorientovat, jak to tu vypadalo dřív, pak v mezičase po druhé světové válce a posoudit změny na vlastní oči.
„My jsme jako řešitelé šli cestou vybraných územních celků, které vykazují typické znaky, jako jsou horské, tradičně zemědělské, rybniční, příměstské oblasti, či území s důlní činností či vojenským využitím atd. Myslíme si, že těch čtyřicet zpracovaných regionů vývoj v naší republice dostatečně charakterizuje. Za podstatné považujeme, že součástí syntetického náhledu na území jsou také informace o populačním vývoji či o kulturních a technických památkách, kdy dokonce nabízíme u některých zaniklých 3D počítačové rekonstrukce, jako v případě Novomlýnských nádrží. Právě tzv. rozšířenou realitu pro digitální platformy budeme ještě dotvářet do prosince, kdy tato fáze projektu končí,“ podotýká Jakub Jelen.
