Kromě klimatických změn je třeba počítat s dalšími možnými riziky. Například do Velké Británie a Nizozemska se sršeň asijská dostala při přepravě dřeva a v obytném autě. Právě volný pohyb zboží a osob má za následek šíření invazních druhů rostlin a živočichů na místa, na něž by se přirozenou cestou nikdy nedostaly. Příkladem mohou být ostrovní části Evropy.
Letos se proto spojily týmy zainteresovaných lidí z Rakouska, Slovenska a České republiky, aby se na možné problémy připravily dřív, než bude pozdě a obrátily se s žádostí o odborné rady na Francouze. Vše vykrystalizovalo ve dvouletý projekt čtyř zemí, který pod číslem KA220-VET-73734091 a názvem Education, training and Capacity Building in Beekeeping and Civil Defence Services schválila a finančně podpořila Evropská unie v rámci programu Erasmus+.
Garantem projektu je Střední odborná škola Pod Bánošom z Banské Bystrice. Českou stranu reprezentuje Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, z. s., která vydává Moderního včelaře. Náš časopis je mediálním partnerem celé aktivity.
Jednou z plánovaných akcí bylo mezinárodní školení uskutečněné letos na podzim ve Francii, kde se skupina především slovenských a českých hasičů v doprovodu slovenských včelařských odborníků informovala přímo v terénu, jak při možné invazi sršně asijské postupovat, aby byly škody co nejnižší (obr. 2). Z České republiky se školení účastnil Milan Čada z Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje a za Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, z. s., Václav Novák, který je dobrovolným hasičem. Oba jsou včelaři. Václav Novák pro čtenáře Moderního včelaře připravil následující reportáž.
Dne 3. září 2022 naše slovensko-česká skupina přistála v Lyonu na letišti pojmenovaném po slavném letci a spisovateli Antoine de Saint-Exupérym. V tomto regionu nacházejícím se ve vnitrozemí ve středovýchodní Francii převládá vlhké subtropické klima, které je zapříčiněno oceánským podnebím. Nejchladněji tu bývá v lednu, kdy se průměrné teploty pohybují mezi 0 až 3 °C. Červenec je naopak nejteplejším měsícem s průměrnou teplotou okolo 22 °C, teploty se však mohou jednorázově vyšplhat až k 47 °C.
První setkání se sršní asijskou
V letištní hale nás přivítal Jan Ondrasík, který je partnerem tohoto mezinárodního projektu. Původem ze Slovenska, včelaří ve Francii už 21 let. Naše cesta proto hned vedla na jednu z jeho včelnic, kde jsme se seznámili s problémy místních včelařů spojenými se sršní asijskou. Během prohlídky jsme uviděli včelstva nervózně vysedávající na letácích a brzy jsme u jednoho úlu spatřili lovící sršeň asijskou. Bylo to naše první setkání s tímto predátorem naživo.
Sršeň jako by nehnutě visela ve vzduchu a následně hbitými úskočnými pohyby lovila včely vracejí se do úlu. Její zbarvení za letu vzdáleně připomínalo čmeláka skalního. Technika jejího letu byla však naprosto rozdílná, a to i v porovnání se sršní obecnou. Trajektorie letu sršně asijské při lovu připomíná let vážky, která se ve vzduchu také dokáže vyvěsit na místě, výkmity náhle měnit směr, a dokonce couvat tak, jako jsme u této sršně asijské právě viděli.
Jan Ondrasík upozornil na jeden z hlavních problémů, že lovící sršně před česnem včelstva stresují. Ta proto omezují svůj letový provoz a nevyužívají plně nabízenou snůšku. Technika lovu sršně asijské je velmi efektivní. Útoky jsou zaznamenávány přibližně od poloviny srpna a trvají někdy až do listopadu, kdy se v sršních hnízdech líhnou stovky královen a samců, kteří potřebují velké množství bílkovin. Včely jsou pro sršně asijské lehce dostupným zdrojem potravy. Stresované včely nemohou létat za potravou, počet létajících včel se snižuje, a navíc včelstva strádají. Slabá zimní generace včel nepřežije zimu a včelaři přicházejí až o 50 % včelstev na jednom stanovišti. Jedno hnízdo je schopno výrazně oslabit nebo dokonce zlikvidovat až tři produkční včelstva.
Souběžný výskyt sršně obecné
Na včelnici jsme viděli také lovící sršně obecné Vespa crabro, které však v lovu jednotlivých včel nebyly tak efektivní jako sršně asijské. Bedlivý pozorovatel si mohl povšimnout, že včelstva dokážou sršeň obecnou při pokusu vniknout do úlu napadnout a zabít. Před česny byly vidět mrtvolky sršně obecné, ale žádné sršní asijských.
Od Jana Ondrasíka jsme se dozvěděli, že sršeň obecná s příchodem sršně asijské změnila své chování a také začala včelařům působit značné škody.
Toto pozorování potvrdil další odborník na asijské sršně, Etienne Calais, který je spoluautorem Národního plánu boje proti sršním asijským ve Francii. Sršně obecné se stále častěji objevují ve včelstvech a jsou zodpovědné za 30 % škod na včelstvech. Vysvětlení této změny nabízí teoretická možnost mezidruhového učení lovu. Změna chování však může také spočívat v prostém konkurenčním tlaku mezi oběma druhy, kdy v doletu přibližně 800 m od hnízda sršně asijské dochází k omezení potravních zdrojů. Další důležitou skutečností je intenzivní zemědělství v oblasti, které má rovněž obecně negativní dopad na velikost hmyzí populace. Včelnice se tak stávají útočištěm, které oběma druhům sršní poskytuje hojnost potravy v podobě snadno ulovených včel (obr. 3).
Obě zmíněné sršně se nebudou v širší rovině pravděpodobně chovat teritoriálně, neboť při lovu mezi sebou obvykle nesoupeří, a totéž platí při stavbě jejich hnízd. Není neobvyklé, že sršeň asijská staví svá hnízda v blízkosti sršně obecné.
Obrana včelnic proti sršním asijským
Aby včelaři zabránili ztrátám včel, instalují na svých včelnicích proti sršním různé zábrany s otvory, kudy prolétne včela, ale i sršeň. Nejdřív nám proto unikal smysl těchto zábran, ale záhy jsme se dozvěděli, že tyto zábrany jsou mechanickou překážkou, která sršním omezuje techniku letu a ztěžuje nečekané výpady a jednotlivé útoky sršní vůči včelím jedincům. Tyto zábrany tak údajně snižují úspěšnost sršně při lovení kořisti.
Včelaři ve Francii také využívají jako zábrany proti sršním sítě s menšími oky přetažené přes úly (obr. 4). Dále speciální zábrany ve tvaru transparentní plastové krabice s otvory a podobně (obr. 5).
Využívají rovněž pasti. Na včelnici jsme zahlédli dřevěné bedny připomínající úly. Jednalo se však o selekční pasti, které polapí sršně asijské, ale nikoli ostatní hmyz. Sršně jsou z jara do pasti vábeny na potravu obsahující cukry, v létě na potravu obsahující především proteiny, například sušené ryby. Vchod do pasti má tvar čtyřbokého jehlanu s vrcholem, jímž sršeň proleze dovnitř do pasti, přičemž na stranách jehlanu jsou další otvory, jimiž však sršeň neproleze, ale menší hmyz ano a může tak vylézt z pasti ven na svobodu (obr. 6). Podobný selekční mechanismus znají včelaři u mateřích mřížek, skrze kterou prolezou dělnice, ale pro ostatní včelí kasty jsou neprůchodné.
Přednáška Benoîta Kleina
Další den jsme absolvovali přednášku o sršni asijské, kterou odprezentoval Benoît Klein, profesionální hasič a provozovatel živnosti na hubení sršně asijské (obr. 7). Hovořil o biologii a anamnéze invazní sršně asijské, která se rychle šíří do dalších oblastí.
Na francouzské území se tento druh dostal v roce 2004, kdy tam byla přivezena první oplodněná matka sršně asijské. Francie tehdy neměla připravenou žádnou legislativu, jak tomuto invaznímu druhu čelit, a ani, jak s ním nakládat. Trvalo osm let, než zákonodárci na nově vzniklý problém zareagovali. Francie neměla v počátku se sršní asijskou žádnou zkušenost, a proto pravděpodobně došlo k podcenění potenciálu a rychlosti, s jakou se po Francii začala šířit. Francie se dočkala zákonu, který zařadil sršně asijské mezi nebezpečné invazní druhy a umožňoval hubit invazní sršeň asijskou, teprve až v roce 2012. Tehdy však už byla rozšířená na velké části francouzského území. Benoît Klein v této souvislosti upozornil, jak je důležité, abychom s příchodem sršně asijské k nám už měli připraveny způsoby vedoucí k její eliminaci, které budou zahrnovat komplexní organizaci celého procesu monitoringu, likvidace a prevence, protože ze zkušenosti je známo, že na každé ohlášené a zničené hnízdo připadají nejméně tři další hnízda, která se nepodařilo najít a zlikvidovat.
Bezpečnost práce a likvidace sršních hnízd
Benoît Klein nás seznámil s bezpečností práce a ochrannými pomůckami a obleky s doplňky potřebnými při likvidaci sršních hnízd a jejich obyvatelek a s teoretickou částí postupů během této práce (obr. 8).
K aplikaci jedů do hnízd se používají například drony, 20–30 metrů dlouhé karbonové teleskopické tyče s dutou jehlou pro vpravení jedu do hnízda (obr. 9), tlakové pušky vystřelující kuličky naplněné jedem a podobně.
Po teoretické průpravě jsme začali nacvičovat střelbu kuliček na terč. Kuličky jsou duté a mohou být naplněny jedem, který se po zásahu sršního hnízda v něm rozptýlí. Vyzkoušeli jsme si také obsluhu teleskopických tyčí na vpravení jedů do hnízd (obr. 10). Je třeba poznamenat, že aplikace syntetických pyretroidů, které jsou nejběžnějšími a nejlevnějšími látkami používanými při ničení hnízd, poškozuje životní prostředí a má tak celou řadu dalších negativních dopadů na místní ekosystémy.
Hnízda sršně asijské likvidují francouzští hasiči jen výjimečně, a to pouze v předem vymezených situacích, jako je například ohrožení života obyvatel nebo majetku, například v mateřských školách, rodinných domech, dětských hřištích atd. Na běžnou likvidaci hnízd se ve Francii specializují soukromé firmy. Občan si může sám objednat likvidaci hnízda, pak ale zaplatí výjezd firmy z vlastních prostředků. Ve Francii rovněž existuje možnost likvidace hnízda sršně asijské zdarma, pokud občan nahlásí hnízdo přes konkrétní webovou stránku, kde uvede své kontaktní údaje, lokaci hnízda a připojí fotografie hnízda. Poté, kdy je hlášení odesláno, dojde k vyhodnocení situace a případ je předán firmě specializující se na likvidaci sršní. Ta se spojí s oznamovatelem hnízda, upřesní si mezi sebou případné detaily a firma následně hnízdo zničí. V tomto případě oznamovatel nic nehradí, firma je vyplacena z fondu určeného na likvidaci sršně asijské, do něhož za tímto účelem finančně přispívají jednotlivé francouzské regiony.
Praktická ukázka likvidace hnízda
Benoît Klein nás vzal k likvidaci nahlášeného hnízda a my jsme tak poprvé viděli likvidaci hnízda sršně asijské v praxi. Hnízdo bylo v koruně listnatého stromu ve výšce přibližně 22 metrů (obr. 11).
Náš lektor zmapoval terén a provedl patřičný průzkum, neboť aplikace jedů do hnízda s sebou přináší velká rizika. Pokud se například v těsné blízkosti hnízda nachází vodní zdroj, může dojít při nevhodném postupu k jeho kontaminaci a usmrcení přítomných vodních živočichů. K takové situaci už v minulosti došlo, když střelec při aplikaci jedu pomocí plynové pušky minul hnízdo a otrávená kulička spadla do rybníčku s chovnými rybami, kde pak došlo k jejich otravě.
Během našeho školení byla po zhodnocení situace zvolena aplikace jedu teleskopickou tyčí s dutou jehlou. Benoît Klein vymezil okruh kolem hnízda, který byl hlídán, aby nepovolané osoby nedošly k újmě. Pokud se člověk ocitne v blízkosti hnízda, hrozí mu útok sršní asijských, neboť vpich jehly do hnízda a následná aplikace jedu, který účinkuje pozvolna, sršně velmi podráždí. Při této metodě se hnízdo nechává na místě 48 až maximálně 72 hodin a teprve až poté se odstraní. Důvodem je potřeba kontaminovat jedem i sršně, které jsou v době aplikace jedu mimo hnízdo a také již několikrát zmíněná skutečnost, že se jedná o toxické látky, které poškozují životní prostředí. Hnízdo kontaminované jedem může být zdrojem potravy pro některé druhy ptáků a savců, kteří po nasycení se larvami následně hynou. Syntetické pyretroidy mají výrazně delší dobu rozkladu než přírodní rostlinné pyretroidy, ale jsou dražší. A to je hlavní důvod, proč jsou v praxi méně rozšířené.
Přednáška Denise Jaffrého
Další den jsme s Denisem Jaffrém navázali na téma likvidace sršně asijské pomocí jedů (obr. 12, 13). Jak bylo uvedeno, kontaminace hnízd jedy s sebou přináší výše uvedené problémy. Otrávená hnízda totiž neujdou pozornosti ptáků, savců a dalšího hmyzu, kteří se na něm snaží přiživit.
Existují však šetrné postupy, které zanechávají minimální stopu na životním prostředí. Denis Jaffré nám předvedl mechanické ničení hnízd pomocí speciálního akumulátorového vysavače, který však nelze vždy použít. V případech, kdy se hnízda nachází ve výškách, využívá Denis Jaffré k likvidaci hnízd oxid siřičitý, který aplikuje do hnízda z tlakové nádoby přes teleskopickou tyč s dutou jehlou. Hnízdo zlikvidované tímto způsobem pak není z pohledu nebezpečných látek rizikové ani pro osobu, která s ním dále manipuluje. Takto zničená hnízda lze bez problému kompostovat, jelikož nejsou kontaminována nebezpečnými látkami. Larvy sršní z hnízda ničená vysavačem lze dokonce nechat zkrmit drůbeží, pro níž jsou cenným zdrojem bílkovin.
Denis Jaffré zdůraznil potřebu klást pasti na matky sršní asijských po hibernaci, protože právě ty zakládají nová primární hnízda (obr. 14). Zajímavé byly jeho postřehy vážící se k biologii sršně. Pozorováním zjistil, že v počátcích zakládání nového primárního hnízda sršní matkou ji často napadají jiné matky z okolí, které mají snahu zmocnit se jejího nově budovaného hnízda. V souboji vždy vyhrává ta nejsilnější, která poraženou matku usmrtí, hnízda se zmocní a pokračuje v dalším budování.
Prezentace Francka Louichona a Sébastiennna Blancharda
Školení završili Franck Louichon (obr. 15) a Sébastien Blanchard jako likvidátor sršních hnízd. Franck Louichon je IT specialistou a hobby včelařem. Ve svém osobním volnu se věnuje hledání sršních hnízd a stanovišť včelstev, což zakresluje do mapy a hledá souvislosti, kde sršeň asijská hnízdí. Tyto informace jsou důležité pro budoucí predikci další invaze. Franck Louichon našel korelaci stavby hnízd u vodních zdrojů se stanovišti včelstev.
Po teoretické průpravě jsme se vydali se Sébastienem Blanchardem na zahradu jednoho z místních obyvatel, kde byly před několika dny aplikovány jedy do dvou sršních hnízd hned u dětských houpaček. Jedno hnízdo patřilo sršni obecné, druhé sršni asijské. Vzdáleny byly od sebe přibližně 30 metrů. V těsné blízkosti hnízda jsme spatřili straku obecnou. Zda se přiživovala na hnízdě, nemůžeme potvrdit, protože jsme ji naším příjezdem vyplašili.
Poté, kdy bylo hnízdo sršně asijské strženo dolů, byly v něm vidět hýbající se larvy a dospělé sršně, které se pohybovaly v agónii. Pravděpodobně už začal rozklad hnízda, neboť po jeho shození již byly přítomny mouchy z čeledi bzučivkovitých.
Poznámka na závěr
Naše školení o sršni asijské skončilo a my jsme mohli začít uvažovat o tom, jakou cestou se vydáme při možném výskytu sršně asijské v České a Slovenské republice. Je jasné, že se v budoucnu bez širší veřejnosti, která dokáže rozeznat invazní sršeň asijskou (obr. 16 a, b) a včas na ni upozornit, neobejdeme.
