Maja Ivana Smodiš Škerl (Slovinsko) ve své přednášce Výzvy ve výživě včelstev – krok vpřed uvedla několik nepříznivých souvislostí. Zvyšující se obsah CO2 v atmosféře má podstatný vliv na snižující se obsah proteinu v pylu rostlin. Negativní zlom nastal v 60. letech 20. století také u zemědělských plodin. Rostlinám působí značné potíže teplotní stres a nedostatek vody. Životnost včel se snížila při krmení pylem řepky, v pylu z kukuřice chybí některé esenciální aminokyseliny. Velká pole s méně kvalitním pylem jsou rovněž problémem. Vědci pozorují nutriční a teplotní stres u čmeláků, projevující se menšími hnízdy. Přednášející připomněla hodnocení 11 komerčních krmných těst, u nichž provedli základní chemické analýzy na obsah cukrů a HMF. Uvedla také slovinské statistické údaje: 11 000 včelařů, 220 000 včelstev, 75 profesionálů.
Patrycja Skowroneková (Polsko) se dlouhodobě věnuje výzkumu imunitních reakcí včel. Testuje možnosti přídavků různých látek do krmiva s cílem stimulovat včelí imunitní systém a tím podporovat jejich odolnost. V přednášce Výzkum biostimulantů zvyšujících přirozenou obranyschopnost včel uvedla výsledky testů potravních doplňků, jako je koenzym Q10, vitamín C, kofein, kurkumin a další. Prezentovala výsledky vlivu suplementů na imunitu včely medonosné, získané během výzkumu Ústavu ekofyziologie bezobratlých a experimentální biologie Lublin. Většina zmíněných biostimulantů prodloužila včelám život až o 33 %. Některé z testovaných látek měly prokazatelně pozitivní vliv na stimulaci imunitního systému zvýšením aktivity proteolytického systému, obsahu imunitních bílkovin a antioxidačních enzymů. Koenzym Q10 navíc zvýšil koncentraci lipidů v tělech včel. Kofein, kromě suplementačního účinku, pozitivně ovlivnil včely infikované parazitem Nosema spp.
Adam Staniszewski (Polsko) testuje dopad a využití potenciálně probiotických kvasinek pro zdravé i nosematózou infikované dělnice včely medonosné. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) jsou probiotika definována jako „živé mikroorganismy, které, když jsou podávány v přiměřeném množství, mají pro hostitele zdravotní přínos“. V živočišné výrobě se role probiotik zaměřuje především na udržení zdravé mikroflóry, snížení spotřeby krmiva a podporu růstu. Spolu s rostoucím významem užitkového hmyzu nabývá stále většího významu téma probiotik v jeho chovu. Dvě hlavní systematické skupiny v mikrobiotě včely medonosné (Apis mellifera) jsou bakterie a kvasinky. Bakteriální jádro mikrobioty včely je poměrně dobře známé, nicméně údaje o úloze kvasinek v mikrobiomu jsou stále omezené. Většinu probiotických mikroorganismů tvoří bakterie. Nejsou však jedinými. Rovněž kvasinky mohou být probiotiky a různými způsoby pozitivně ovlivňovat zdraví svých hostitelů, což může být užitečné při snižování negativních environmentálních dopadů na včelstva.
Per Kryger (Dánsko) vede od roku 2004 laboratoř pro zdraví včel na univerzitě v Aarhusu. V přednášce Důsledky vlivu roztočů Varroa a virů na zdraví včel seznámil posluchače s virózami u včely medonosné, které přenášejí roztoči Varroa destructor. Zmínil studii dalších vědců, kterým se podařilo sledovat barevně modifikovaný vir deformovaných křídel (DWV) ve včelím těle. Tento vir je v různém množství obsažen téměř ve všech orgánech včely. Protože na včelí virózy neexistuje žádný lék, včelaři se zaměřují na udržení nízké hladiny roztočů, a tím na minimalizaci šíření virů. Léčba je pro včely náročná a může jim způsobit další stres.
Příliš známá není mezi včelaři role trubců v přenosu virů. Per Kryger názorně ukázal příklad přenosu viru DWV při páření matek a trubců. Jeho tým analyzoval velké množství tzv. oplozovacích znamének, který v matce zanechá poslední kopulující trubec. Matka se se znaménkem vrací do úlu, kde jí ho včely odstraní. Vědci odchytávali matky na mřížce na česnu, když se vracely z oplozovacích letů z trubčího shromaždiště. Na přítomnost viru DWV zkoumali usmrcené oplozené a neoplozené matky a vypreparovaná oplozovací znaménka. U nespářených matek vir DWV chyběl, naopak ze 30 spářených matek jich bylo šest silně nakažených, kdy byl vir ve spermatéce. Vir DWV je tedy sexuálně přenosnou chorobou. Přenos viru DWV přes vajíčko na budoucí plod se jednoznačně zatím nepotvrdil.
Jiří Danihlík (Česká republika) v přednášce Novinky z vývoje a testování pásků kyseliny šťavelové s glycerinem představil další výsledky testování této nové varianty tlumení varroózy v letním období. Přednášející se zaměřuje pouze na jedno letní ošetření. Místo jednoho pásku v roce 2021, kdy tlumení nebylo účinné, aplikoval v létě 2022 sedm pásků s přibližně 70% účinností. Studie je zatím rozpracovaná a sleduje další možné vlivy této vyšší dávky kyseliny šťavelové na fyziologii včel (dlouhověkost, oxidační stres apod.).
Ana Diéguez Antón (Španělsko), která na loňském semináři referovala o problémech se sršní asijskou u španělských včelařů, letos přednášela na téma Specifika španělského včelaření: z extrému do extrému. Španělští včelaři chovají včely v různých oblastech: od horkých a vyprahlých částí ve středu a na jihu země až po včelaření v horských oblastech na severu. Chová se místní včela Apis mellifera iberiensis, která není tak mírná jako kraňka, a tomu odpovídá přísná legislativa upravující umístění včelstev, tzn. vzdálenost od cest, domů, hřišť apod. Ve Španělsku je registrováno 2,96 milionu včelstev a 28 786 včelařů. Na jihu, kde je velké sucho, pochází snůška z rozmarýnu a mandloní. Španělští včelaři kočují na levanduli a pomerančovník. Na severu jsou typické snůšky z vřesovce, mateřídoušky a kaštanovníku. Na jaře zaznamenávají včelaři úhyny včelstev nejen z důvodů nemocí, ale také důsledkem veder a nedostatku snůšky (hladu). Ve Španělsku je povinná léčba včelstev. Kromě sršně asijské se objevil další predátor, a to sršeň orientální (Vespa orientalis L.).
Jan Brus (Česká republika) představuje na semináři každoročně nové výstupy, které získává z odpovědí na COLOSS dotazníky. Časovou aktuálnost map nastínil v přednášce Mapování vhodnosti krajiny pro včelaření: Utopie, nebo cesta správným směrem? Představil koncept map lokalit vhodných pro včelaření se zaměřením na kalibraci vstupů, které si posluchači vyzkoušeli pomocí interakce mezi přednášejícím (resp. živou aplikací v přednášce) a svými chytrými mobily. Podle této ankety se stanovovaly váhy jednotlivých parametrů aktualizace map pro včelaře.
