Když se rozpomenu, co jsem ve svých dvaceti tropila a je publikovatelné (to, že mě víc než otcovy úly zajímaly minisukně a místo medu jsem sladila sacharinem, jsouc na permanentních odtučňovacích dietách, nepřiznám), dostanu se ke konstatování, že jsem docela pilně studovala, v muzeu, kde jsem pracovala, se neflákala, a ještě se do kuropění veselila na kdejakém mejdanu. Zpětně viděno, byl to prima život.
Právě takové žití přeji dvacátníkovi – Modernímu včelaři a vám, jeho věrným souputníkům. Aby nejen v letošním jubilejním roce ani časopis ani čtenáři neztráceli krok s dobou a naplňovali přívlastek být moderní. Aby byly stránky tak trochu umazané od práce, kterou je třeba dělat ve prospěch včel a jejich pečlivých chovatelů. Aby článkům nechyběla lehkost a nadhled vyvolávající úsměv na tváři. Když to vyjde, čeká Moderního včelaře a všechny, kdo si ho kupují, fajn rok.
Protože na módní novinky už dnes frontu nestojím, med místo sacharinu mi přináší zdraví a bary už dávno nahradil domácí pelech, nic mi nebrání věnovat Modernímu včelaři víc než dost sil a času. Protože redakční kolegové jsou na tom podobně, věřím, že přání ke dvacetinám bezezbytku naplníme. Když se k nám přidáte a sem tam přispějete svým článkem, fotkou, kresbou, tím lépe. Protože dvacet je každému jen jednou, a i časopisu se sluší prožit narozky s plnou parádou.