Projekt se zaměřuje především na sběr poznatků a zkušeností ze zemí, kde se již sršeň asijská vyskytuje. Dále na pořádání různých vzdělávacích a informačních aktivit. Rovněž pak na vytvoření monitorovacích, preventivních a kontrolních postupů proti šíření tohoto invazního hmyzího druhu.
O tom, zda sršeň asijská bude představovat další problém především ve včelaření, jako je tomu v téměř v celé Francii včetně Alp, anebo se u nás podaří tuto potenciální hrozbu zvládnout, rozhodne účinnost zásahu při případné likvidaci prvního nalezeného ohniska jejího výskytu. Jak ukazují příklady zemí, kde se sršeň asijská již vyskytuje, je její eradikace z dané oblasti možná jedině v počáteční fázi, kdy dojde ke včasné likvidaci jejích prvních ohnisek. Dřív, než bude pozdě.
Složení a cíle řešitelského týmu
Partnery mezinárodního projektu jsou za Slovensko Střední odborná škola Pod Bánošom v Banské Bystrici jako hlavní koordinátor, za Českou republiku Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, z. s., za Rakousko Ecodesign company, engineering & management consultancy GmbH, Vídeň, za Francii včelařská a vzdělávací společnost ApiSaveurs jako nositelka praktických zkušeností. Všichni jmenovaní spolupracují s dalšími institucemi na vytvoření preventivních sítí věnujících se problému sršně asijské se zapojením včelařů, hasičů, zástupců místní samosprávy a ochránců přírody v prvních třech jmenovaných státech. Ve výsledku by měl projekt připravit na možnou invazi sršně asijské v této části Evropy ty, kterých se nejvíce dotkne.
Vzhledem k šíření sršně asijské napříč evropskými zeměmi se partneři projektu seznamují s danou problematikou v oblastech, které mají se šířením sršně asijské nejvíc zkušeností a znalostí, a u nichž je možné se poučit z (ne)řešení situace. Získané informace shrnuje Příručka monitorováním, kontrolou a prevencí proti šíření sršní asijských. Velký prostor v ní zaujímají rady pro včelaře, jak chránit před možnou invazí sršní asijských svá včelstva. Pro Českou republiku bude volně ke stažení v pdf od 1. 3. 2023 na stránce www.psnv.cz, kde si ji bude možné rovněž objednat v e-shopu v tištěné (placené verzi). Příručku obdrží zdarma účastníci odborné konference Dřív, než bude pozdě – sršeň asijská, která se uskuteční 23. 2. 2023 v Praze. Pro Slovensko je příručka ke stažení na stránce www.blesabee.online.
Dosavadní šíření sršně asijské
Sršeň asijská se téměř všude vyskytuje v těsné blízkosti lidských sídel, avšak vůči člověku se nechová agresivněji než sršeň obecná (Vespa crabro). Umí se snadno přizpůsobit různým životním podmínkám i prostředí a při dostatku potravy a vody rychle zvětšuje svá hnízda.
Vlivem globálního obchodu a oteplování se šíří do dalších oblastí světa, neboť dokáže přežít transport na velké vzdálenosti, jak dokládá výskyt prvních jedinců přivezených nechtěně z Číny do Francie. Aktuální rozšíření v Evropě je zřejmé z mapy, kterou předkládáme.
Potenciál pro zavlečení a rozšíření sršně asijské v zemích s podobným klimatem, jaké panuje ve Francii, je vysoký. Hnízda se vyskytují až ve francouzských alpských oblastech cca 1500 m n. m. Ve Francii se během tří let rozšířil výskyt sršně asijské na plochu 120 000 km2 (Marris et al. 2011), což svědčí o tom, že za příznivých klimatických podmínek může v krátké době kolonizovat rozsáhlé oblasti. Rychlost šíření ve Francii je 78 km ročně (Robinet et al. 2017).
Kvůli intenzivnímu obchodu mezi Francií a Velkou Británií považovala tato ostrovní země příchod sršně asijské za velmi pravděpodobný. A skutečně, první sršně asijské tu zaznamenali již v roce 2016 poté, kdy sem bylo dovezeno dřevo z jižní Francie.
Dopady výskytu sršně asijské
Škody způsobené sršní asijskou v napadených oblastech Francie nejsou jenom na včelnicích, vinicích a v sadech. Malé příklady: Jedete na čtrnáctidenní dovolenou a po návratu visí nad domovními dveřmi sršní obrovské hnízdo. Necháte děti hrát si na hřišti, kde stojí dřevěný domeček s prolézačkou a všimnete si, že zpod dřevěné stříšky vylétají „velké vosy“. Při bližším pohledu spatříte hnízdo o velikosti dvou basketbalových míčů visící přímo nad hlavami dětí. Pár týdnů nepoužijete autosedačku uskladněnou v zahradním domku, a když se pro ni vydáte, uvidíte sršní hnízdo. O tom, na jakých bizarních místech se ve Francii lidé setkávají se sršněmi asijskými, by se dalo psát ještě dále.
Podle včelaře a známého francouzského odborníka na sršně asijské Denise Jaffrého z bretaňského města Brest v departmentu Finistère již ve Francii rapidně poklesl zájem o městské včelaření právě kvůli výskytu tohoto invazního hmyzu likvidujícího svými útoky produkční včelstva na střechách budov a zahradách. V některých oblastech Francie s velkou hustotou hnízd je sršeň asijská považována za hlavního predátora včel medonosných. Kvůli jejím četným útokům zde klesá počet včelstev, což působí ekonomické problémy včelařům, ovocnářům a vinařům.
Podle Etienna Calaise, vedoucího pracovní skupinu pro vypracování a zavedení Národního plánu proti šíření sršně asijské ve Francii platného od února 2022, se situace v některých částech tohoto státu dále zkomplikovala, protože na včelstva v létě útočí nejen sršeň asijská, ale současně také nově sršeň obecná. Ta, podobně jako asijská, dokáže paralyzovat včelstva natolik, že přestávají sbírat potravu, hladovějí a včelaři je musí neustále krmit, přestože je v doletu dostatek pylu a nektaru.
Význam prevence před možnou invazí
Lhostejnost a nekoordinovaný postup při likvidaci prvních ohnisek sršně asijské v roce 2004 vedly ve Francii k tomu, že zde dnes tento asijský predátor představuje hrozbu jak pro biodiverzitu přírody, tak pro místní obyvatelstvo. Podle informací, které zazněly na mezinárodním školení v rámci našeho projektu v září 2022 v Lyonu, začala systematická likvidace hnízd ve Francii teprve osm let poté, kdy byl úřadům oficiálně nahlášen první nález sršně asijské, a to je pozdě. Doporučení proto zní „Nepodcenit situaci a připravit se na příchod sršně asijské dřív, než bude pozdě“.
V praxi to znamená naučit lidi poznat sršeň asijskou, aby si ji nepletli s jinými hmyzími druhy. Dále mít připraven akční plán pro okamžitou reakci po prvním nálezu jedinců a hnízda. Poté najít a zlikvidovat ohnisko/a a monitorovat napadenou oblast. Náklady na preventivní opatření a monitoring území jsou daleko nižší než poté, kdy sršeň asijská v zemi zdomácní, jako je tomu nyní v celé Francii.
Vzhled sršně asijské
Sršeň asijská (Vespa velutina) je menší než sršeň obecná (Vespa crabro), ale mnohem vynalézavější a razantnější při svých útocích. Její velikost se pohybuje kolem 17 až 32 mm.
U dělnice (obr. 1) jsou hlava shora a hruď černé, s jemnými hedvábnými řídce roztroušenými vzpřímenými brvami. Tělo je tmavě hnědé. Hlava zespodu je oranžově zbarvená včetně ústního otvoru vyjma tmavých kusadel. Tykadla jsou shora hnědá, zespodu oranžová. Hřbetní strana segmentů zadečku je tmavě hnědá se světlejšími vrcholovými okraji. Na zadečku je tenký žlutý pruh na prvním segmentu a tenký oranžový pruh na druhém a třetím segmentu. Čtvrtý břišní segment je téměř celý oranžový se středním trojúhelníkovým černým znakem, pátý a šestý břišní segment je víceméně oranžovohnědý. Druhý a třetí článek jsou ventrálně žluté se středním bazálním černým znakem. Vrchní část nohou je hnědá, spodní žlutá. Křídla jsou nahnědlá.
Mezi samicemi plodnými (královnami) a sterilními (dělnicemi) nejsou žádné výrazné morfologické rozdíly. Některé dělnice jsou menší (zejména na jaře), ale na podzim jsou mnohé dělnice stejně velké jako budoucí královny.
Samec (obr. 2) je velikostí a zbarvením velmi podobný samici, má však delší tykadla. Spodní strana zadečku je hnědá, horní část je zkrácená s párem žlutých skvrn.
Roční životní cyklus sršně asijské
V mírném klimatickém pásmu zakládá na jaře hnízda jediná královna ihned po skončení své hibernace. Královna (známa též jako zakladatelka hnízda) rychle postaví na uzavřeném a chráněném místě, jako je dutina ve zdi budovy či stromu, v kůlně, na verandě, malé, tzv. primární hnízdo. Stavebním materiálem hnízda bývá rozžvýkané dřevo z mrtvých stromů, keřů apod. Tato hnízda jsou velká cca jako mandarinka a skládají se z 10–20 dělničích buněk (obr. 3). Královna v něm vychová první dělnice sama. V mírných klimatických oblastech trvá vývoj první skupiny dělnic 30–50 dní (Choi et al. 2012).
Pokud místo neumožňuje rozšíření hnízda, dělnice si postaví hnízdo nové. Kolonie se přemístí a postaví si druhé, tzv. sekundární hnízdo až více než 200 metrů daleko od hnízda primárního.
Královna se poté postupně omezuje jen na kladení vajíček. Dělnice přebírají povinnosti spojené s hledáním potravy, stavbou, opravami a hlídáním hnízda. S rostoucím počtem dělnic prochází hnízdo rychlým obdobím expanze, dokud královna nenaklade vajíčka, z nichž se vyvinou samci a samice (budoucí královny) se schopností pářit se. Koncem léta může kolonie dosáhnout maximální velikosti, tj. více než 1 000 dospělých dělnic a stovky až tisíce pohlavně zralých jedinců, tj. královen a samců (Choi et al. 2012).
Ve sledovaných hnízdech zaznamenali francouzští vědci v průměru 350 budoucích královen oproti 900 samcům. Když se začnou líhnout nové královny, živí se vyvrženými zbytky bohatými na tuky a bílkoviny produkovanými sršními larvami. Královny si tak vytvářejí tuková tělíska (Darrouzet 2019).
Pokud královna uhyne před tím, než se začnou líhnout plodné samice, některé dělnice začnou klást neoplozená (haploidní) vajíčka, z nichž se vyvinou samci, ale kolonie obvykle zahyne. Ve Francii byla nalezena sršní hnízda bez královen (F. Muller, Museum National d´Histoire Naturelle, Paříž, Francie).
Od konce léta do listopadu královny a samci opouští hnízdo a páří se, obvykle v korunách stromů. Po páření samci hynou. Oplodněné královny přežívají v mírném podnebí ve stavu hibernace. Mohou přezimovat jednotlivě nebo ve skupinkách po dvou až třech pod kůrou stromů nebo pod kameny. Ani míra úmrtnosti přezimujících královen ani to, jakou nejnižší teplotu při hibernaci přežijí, se neví.
Vývoj sršní kolonie
Od prosince do března jsou královny ve stadiu hibernace. Probouzejí se na jaře během prvních teplých dubnových, někdy až květnových dnů. Poté královna vystaví primární hnízdo s prvními buňkami, do nichž naklade dělničí vajíčka. Od května do září se hnízdo zvětšuje, přibývá množství nových buněk a denně se líhne velký počet dělnic.
Na konci srpna a začátku září začíná období reprodukce. Nejdříve se líhnou samci a o pár dní později budoucí zakladatelky nových kolonií. Od října do listopadu je v hnízdě jen několik set dělnic a stovky pohlavně dospělých jedinců. Dobře vykrmené královny opustí hnízdo a spáří se se samci mimo hnízdo, obyčejně v korunách keřů a stromů. Letí až několik kilometrů od mateřské kolonie, čímž se zabrání příbuzenskému páření. Po aktu páření se královny nikdy nevrací do původního mateřského hnízda, ale hledají si vhodný úkryt na přezimování. Probudí je teplejší počasí, potřeba doplnit zásoby potravy a instinkt založit si vlastní hnízdo a kolonii.
V původním hnízdě stará královna po vylíhnutí nových královen uhyne. Úbytkem dělnic se prudce zvyšuje mortalita larev, protože se zanedbává jejich krmení. V tomto období dochází k častému kanibalismu. Zánik kolonie se přímo váže k úhynu královny a k dramatickému snížení potravinových zdrojů v přírodě během pozdního podzimu a zimy. Důsledkem toho se velký počet hnízd úplně vyprázdní.
Fáze biologického cyklu sršně asijské
Biologický cyklus sršně asijské trvá v mírném podnebí jeden rok a má čtyři hlavní fáze:
I. Vznik primárního hnízda probíhá od března do května v závislosti na vnější teplotě (nad 12 °C). Žije v něm královna a přibližně 12 dělnic.
II. Rozvoj hnízda probíhá od května do konce srpna. Líhne se při něm mnoho dělnic a hnízdo se rychle zvětšuje.
III. Rozmnožování trvá od konce srpna do listopadu, kdy se líhnou samci a královny, které se v průběhu tohoto období páří.
IV. Hibernace královen probíhá vždy mimo mateřské hnízdo. Současně v tomto období zaniká původní hnízdo.
Struktura sekundárního hnízda
Mezi činnost dělnic patří stavba hnízda, péče o plod a ochlazování vnitřku hnízda máváním křídel. Udržování stabilní a stálé teploty uvnitř hnízda je základním předpokladem správného vývoje jedinců v hnízdě. Dělnice staví nové buňky a sbírají suroviny, aby vybudovaly a zvětšily hnízdo.
Primární hnízdo vytvořené královnou ve velikosti mandarinky a tvořené jen cca 12 buňkami na jediném malém plástu dělnice postupně rozšiřují přidáváním nových buněk po jeho okraji.
Sekundární hnízdo (obr. 4) může však na konci dosáhnout velikosti až 100 cm s průměrem 70 cm a 9–12 „patry“ horizontálně uspořádanými (obr. 5). Primární hnízda mají vstup do hnízda kolmo zespodu (obr. 6), zatímco u sekundárních hnízd je vstup obvykle umístěn z boční strany hnízda.
Hnízda se vyskytují na rozličných místech a v různých výškách. Můžeme je nalézt pod okapy, ve sklepech, v udírně, v zahradních domcích, na fasádách budov, pod střechami, v ptačích hnízdech, v prázdných úlech, na stromech, často i ve výšce 20–30 metrů (obr. 7). Je to opět důkaz schopnosti sršní asijských přizpůsobit se různorodým životním podmínkám.
Přirození škůdci sršních hnízd
Hnízda sršně asijské mají některé přirozené škůdce. Při slábnutí kolonie lze často pozorovat datla zeleného (Picus viridis), sojku (Garrulus glandarius) a sýkorky (Paridae), živící se sršními larvami. Tito ptáci však nejsou schopni napadnout velké a stále aktivní kolonie.
Ojediněle byl zaznamenán včelojed lesní (Pernis apivorus), který však má na populaci zanedbatelný vliv (F. Muller, Museum National d´Histoire Naturelle, Paříž). Zatím není známo, zda v Evropě existují další predátoři sršní asijských.
Potrava sršní asijských
Za sběr a donesení cukerných a bílkovinných složek potravy jsou zodpovědné pouze mnohočetné skupiny dospělých dělnic.
Včely nejsou jediným zdrojem bílkovinné potravy sršní asijských. Potenciálním zdrojem jejich potravy je také další hmyz, který se snadno stane kořistí dělnic a potravou sršních larev. Potrava přinesená do hnízda může sestávat z více než 150 hmyzích druhů (Rome Quentin, Museum National d´Histoire Naturelle, Paříž).
Sršně jsou ve skutečnosti všežravci. Dospělé sršně asijské samy maso nekonzumují, i když mohou požírat masovou šťávu. Živí se hlavně sacharidy, jako je nektar, zralé ovoce, míza ze stromů, a zvláštními sekrety produkovanými larvami v hnízdě (Darrouzet 2019).
V kolonii se živí hmyzem, masem z mršin savců, ptáků, ryb či masem včetně rybího ukořistěným z pultů prodejních stánků sršní larvy.
Způsob lovu včelí kořisti
Pokud sršně asijské naleznou úl, v němž mají k dispozici jako kořist tisíce včel, situaci využijí a včelstvo napadnou. Postupně útočí na jedno včelstvo za druhým bez ohledu na to, zda jde o nemocné, slabé, anebo silné včelstvo (obr. 8).
Tento druh je jedním z nejobratnějších lovců včel medonosných mezi sršněmi, kdy včely chytají v letu za křídla. Jiné druhy sršní naopak přistávají na letáku a chytají včely, které se však snaží na sršně zaútočit.
Sršně asijské krouží okolo česna v pozici „okamžitě připraveny zaútočit“, nahlíží skrz očka úlu dovnitř hnízda včel (obr. 9). Na rozdíl od sršně obecné, která pomalu poletuje a čeká na včeluvideo 1, se ta asijská zdržuje ve vzduchu na jednom místě, vznáší se před úlem ve vzdálenosti 30–40 cm, pohybuje se dolů a nahoru, a vyčkává na přilétající včelí dělnice s nákladem pylu či nektaru, aby je chytila ještě ve vzduchuvideo 2. Sršně asijské využívají taktiku skupinového lovu. Počet sršní před úlem je proměnlivý a pohybuje se od jedné dvou, až po 20, 30 i 50 útočících naráz. Sršně využívají toho, že včela, jakmile dolétne k úlu, nedokáže rychle znovu vzlétnout, přestože se snaží své vyšší letové rychlosti využít a sršni uniknout.
S chycenou včelou se sršeň usadí poblíž na větvi stromu, rychle jí oddělí hlavu od hrudi a následně ji začne postupně celou dělit (obr. 10). Odstraní ji všechny části těla, které nejsou z hlediska výživy důležité (hlava, nohy, křídla a zadeček). Cílem je zpracovat kořist tak, aby si do hnízda sršní dělnice odnesla jen svalovinu z včelí hrudi ve formě jakési kaše. Donesený vydatný včelí „biftek“ je krmivem pro sršní larvy.
Pokusy sršní o napadení včelstev jsou četné a časté. Zejména pak na konci sezóny od srpna do prosince, kdy produkce budoucích královen vyžaduje velkou zásobu potravy.
Obranné mechanismy včely medonosné
Včely v Asii se vyvíjely společně s různými druhy sršní, včetně druhu Vespa velutina po mnoho tisíc let. Vybudovaly si tak relativně účinné obranné strategie.
Jednou z nich je, že se několik desítek včel rozestaví tak, aby ucpaly česno, následně pravidelně a synchronně tlučou křídly a pomocí hrudi vytvářejí zvláštní pohyby. Svou váhou jakoby odvalují celou skupinu včel směrem z centra do periférie. Někteří pozorovatelé předpokládají, že toto chování má rušit či dezorientovat sršně asijské natolik, aby nedokázaly chytit konkrétní včelu. Jiní se domnívají, že tento pohyb vytváří speciální vibrace, které umožňují na velkou vzdálenost varovat včelí dělnice, aby se nevracely zpět do úlu, protože se tam nachází predátor (Darrouzet 2019).
Dělnice využívají ještě další, o něco méně výjimečnou techniku. Několik desítek dělnic se vrhne na sršeň a vytvoří tzv. termickou kouli, kterou ji obalí. Včely dokážou společně vyvinout teplotu až 47 °C, což je smrtelná hodnota, při níž se sršeň přehřeje a uhyne. Vysoká teplota termické koule sice usmrtí i pár včel v těsném sevření se sršní, ale včelstvo jako celek přežije.
Bohužel však dosud neexistují důkazy, že se včely medonosné evropských plemen dokážou sršním asijským ubránit.
Monitoring sršně asijské
Identifikace a monitorování sršní asijských je prvým klíčovým krokem k vypracování a implementaci bezpečných a přiměřených strategií a opatření proti jejich šíření do nových oblastí.
Na základě výše popsané lovecké taktiky sršně asijské ji včelaři mohou na svých stanovištích monitorovat a identifikovat.
Protože dospělé sršně asijské se živí sacharidy, obvykle ze zralého ovoci a nektaru, jsou koncem léta a na podzim cílovými lokalitami k jejich identifikaci také ovocné sady a vinice video3. Pěstitelé a sběrači ovoce spolu s vinohradníky jsou proto další relevantní skupinou pro monitorování sršní asijských.
Monitoring pomocí odchytových pastí
Odchyt jednotlivých sršní asijských do nastavených pastí jako jsou plastové láhve s návnadou není účinným ani monitorovacím ani likvidačním opatřením. Kromě slabé selektivity pastí se uhynulá sršeň nedá využít ke sledování a hledání celého hnízda. Navíc jedna, či několik odchycených sršní, má na život celé kolonie zanedbatelný vliv. V závislosti na typu pasti a použitých návnad způsobují pasti často škody jiným druhům hmyzu, včetně chráněných. Proto je třeba užití pastí dobře zvážit.
Vědci identifikovali pohlavní feromony, na něž jsou samci sršně asijské velmi citliví. To je východiskem pro vývoj selektivních feromonových pastí na odchyt sršních samců, čímž by se omezila možnost páření a oplodnění královen. Účinnost těchto feromonových lapačů se stále ještě laboratorně testuje a zatím nejsou dostupné na trhu. Při pokusech se navíc zjistilo, že samci sršní asijských nevyhledávají královny jen pomocí čichových signálů pohlavních feromonů, ale k přilákání potřebují mít i vizuální podněty, aby královnu následovali (Ya-Nan et al. 2022).
Dálkový monitoring
K dispozici už jsou komerční řešení dálkového monitoringu škůdců, která se používají na polích a v ovocných sadech. Protože se jedná o nákladná opatření, zatím se v případě sršní asijských využívají jen v rámci výzkumů a v běžné včelařské praxi se neaplikují. Proto se jim v tomto článku nevěnujeme.
Monitoring primárních hnízd
Primární hnízda sršně asijské se kvůli svému malému rozměru s průměrem cca 3 cm snadno přehlédnou, protože se nacházejí na chráněných, nerušených místech. Jejich využití pro monitorování výskytu sršně asijské je proto diskutabilní.
Monitoring sekundárních hnízd
Ačkoliv sekundární hnízda bývají obvykle ukryta pod hustou vegetací, jsou velká a lehce vzbudí lidskou pozornost. Mnohá pozorování sekundárních hnízd se však uskuteční jen náhodně.
Kontrola šíření sršně asijské
Klíčové je správně načasovat ničení sršních hnízd předtím, než královny založí nová hnízda anebo odletí se pářit. Hnízda by se proto měla likvidovat začátkem jara před založením sekundárního hnízda, anebo na počátku léta, kdy se kolonie začíná rozvíjet. V závislosti na vývoji kolonie se odstraňování a ničení hnízd může prodloužit až do listopadu. Překročení tohoto termínu až do zimního období je však neúčinné, protože hnízda už nejsou aktivní a královny vylétly z hnízda pryč.
Kromě respektování životního cyklu kolonie je důležité zdůraznit vysoké náklady na pracovní sílu a vybavení potřebných na obhlídku a zničení hnízda. Poté následuje ještě další výjezd s úkony spojenými s odstraněním hnízda z korun stromů, aby se zabránilo kontaminaci okolí v případě, že pro usmrcení sršní byly použity syntetické chemikálie.
Metody tlumení sršně asijské uvádíme na obr. 11. Běžně používaná opatření na tlumení sršně asijské jsou:
1. Zničení hnízda.
2. Odchyt královen a dělnic.
3. Ochrana včelstev pomocí elektrických zábran před úly a pomocí česnových nástavců.
4. Podpora včel krmením a zužováním česna.
5. Přesun včelstev na jiné místo, případně do vyšších nadmořských výšek.
Účinnost dosud dostupných tlumicích metod je omezená. Jak ukazují zkušenosti z Francie, Španělska a Portugalska, pokud existují pro šíření sršně asijské vhodné podmínky, pak je velice obtížné zabránit dalšímu rozšiřování hnízd. Proti invazi sršně asijské nejsou stoprocentně účinné žádné tlumicí metody. Jestliže je v dané oblasti kolonie sršní již přítomna, má dostatek potravy a vody, je její úplné odstranění iluzí, přestože se použilo v rámci integrované ochrany s potenciálem snížení dopadů na včely medonosné a životní prostředí více tlumicích metod.
Mechanické metody tlumení
Hnízda, pokud jsou lehce dostupná, se dají odstranit a zničit i neinvazním způsobem.
V případě primárního hnízda je zapotřebí na něj opatrně nasadit nádobu a odříznout ho u jeho uchycení a nádobu ihned zavřít. Nejlepší čas na odstranění hnízda je za soumraku, kdy je v něm královna s dělnicemi.
V případě sekundárního hnízda je potřeba mít speciální ochranný oděv s maskou, rukavice a boty. U hnízd do výšky cca 2,5 m lze použít speciální akumulátorový vysavač s průhlednou sběrnou nádobou. Ten se nosí na zádech, aby obě ruce zůstaly volné pro manipulaci s odsávací hadicí, anebo s rukojetí pro prodloužení hadice vysavače. Nejprve by se měly vysát dělnice (tzv. strážkyně), poté ostatní jedinci a části hnízdního krytu. Uvnitř hnízda zůstanou pouze jednotlivé buňky s larvami, které se pak ručně vyjmou a vloží do sběrného sáčku. Na místo odstraněného hnízda je nutné umístit past z plastové láhve se sladkým červeným ovocným sirupem, aby se chytily dělnice, které byly mimo hnízdo. Tato past by měla být odstraněna zhruba po týdnu. Utopené sršně je možné zkompostovat.
Chemické metody likvidace
Tato metoda zahrnuje vstříknutí autorizovaného biocidu (obr. 12), který způsobí smrt sršní asijských v hnízdě, a to podle následujících kroků:
1) Vstříknout zespoda do hnízda povolený biocid pomocí aplikační teleskopické tyče.
2) Nechat působit.
3) Vrátit se za 24 hodin, nejpozději do 48 hodin, sejmout hnízdo od upevnění a posbírat všechny spadlé časti hnízda. Pokud je to možné, je vhodné rozprostřít plachtu na místo, kam dopadají části kontaminovaného hnízda. Sršní larvy jsou ještě po 48 hodinách stále živé a hýbou se v buňkách.
S hnízdem ani před ani bezprostředně po aplikaci biocidu se nedoporučuje ani hýbat a ucpávat vstup do hnízda. Sršně asijské je totiž snadné vyrušit a pak je likvidace obtížná, až nemožná.
Likvidace odchytem královen a dělnic do pastí
Jak jsme uvedli, účinnost odchytu sršní do pastí je mezi odborníky stále předmětem diskuse, mimo jiné kvůli negativnímu dopadu na biodiverzitu. Odchyt necílového hmyzu by měl být omezen dodržováním pokynů a bezpečnostních opatření. Ta se vyvíjejí v závislosti na výzkumu a včelařské praxi. Pokud sršně asijské v dané oblasti zdomácněly, musí být jarní odchyt cílený a každoročně obnovovaný jako součást společného plánu prevence a monitorování.
Pro účinnou strategii odchytu je zásadní přizpůsobit ho jednotlivým fázím životního cyklu sršně asijské a instalovat selektivní pasti s vhodnými návnadami. Na jaře je potřebné odchytit co nejvíce přezimovaných královen, a tím:
ü omezit pozdější predátorský tlak sršní asijských na včelstva,
ü snížit počet hnízd, která je nutné později likvidovat.
Mezi včelaři je nutné v celé oblasti, kde se sršně vyskytují nebo se v minulé sezóně vyskytly, zavést kontrolovaný odchyt sršní za pomoci selektivních pastí zamezujících odchyt necílového hmyzu.
Pasti je vhodné instalovat maximálně po dobu dvou měsíců, a to od začátku března do konce května. Odchyt by měl být zahájen podle místních klimatických podmínek po posledních mrazech, kdy teploty dosáhnou více než 12 °C několik dnů po sobě.
Pasti je třeba umístit pravidelně kolem včelnice, aby byla včelstva chráněna. Podle pokusů Francouzského včelařského institutu, jejichž výsledky zazněly na odborném webináři ITSAP 8.–9. 11. 2021, se nejvyšší účinnosti docílilo při síťovém rozmístění pastí, přičemž jedna až dvě pasti byly přímo na včelnici a deset jich bylo v okruhu 500 m kolem ní. Důležité je, aby pasti byly umístěny pravidelně (obr. 13). Pasti je třeba kontrolovat ideálně jednou týdně a maximálně jedenkrát za deset dní odebrat odchycený hmyz.
Podle víceletých zkušeností jsou nejvhodnější selektivní pasti s kuželovitými vstupními otvory, které zachytí sršní královny a dělnice, ale umožní únik co největšímu počtu necílového hmyzu. Je nutné zabezpečit dostatečnou cirkulaci vzduchu pro šíření aromatu návnady. Vstupní otvor musí být přizpůsoben velikosti sršně asijské, aby se do pasti nedostal větší hmyz jako například sršeň obecná, avšak aby současně nedovolil královnám a dělnicím uniknout ven.
Nedoporučují se neselektivní pasti typu plastové láhve s tekutými sladkými návnadami, v nichž se hmyz topí. I po úpravách je jejich selektivita nízká a dopad na ostatní entomofaunu velký. Pokud se do pasti použije sladká tekutá alkoholová návnada, je vhodné ji použít ve formě houby namočené v roztoku, anebo umístit do pasti síťku oddělující dno láhve od tekuté návnady.
Složení osvědčené návnady na sršně asijské pro jarní aplikaci je: 1/3 ovocného sirupu nebo cukru + 1/3 piva + 1/3 vína, přidává se i zkvašený med. Z hygienických důvodů je potřeba vyhnout se plástvím s medem, přestože návnadu chrání síťka. Jestliže se používají kusy pláství, tak jedině zkvašené.
Důležité je udržovat pasti čisté. Tzn. pravidelně z nich vyprazdňovat chycené sršně a nejpozději každých 8–10 dní obnovovat návnadu, přičemž v pasti se v nich ponechává několik uhynulých sršní kvůli feromonům, které lákají královny.
Prevence a ochrana včel v praxi
Ve Francii se při ochraně včelnic doporučuje chránit úly před sršněmi například elektrickými zábranami, tzn. sestavou rámů, v nichž jsou napnuty elektricky nabité dráty. Anebo sítěmi, které umožňují včelám pohyb dovnitř a ven, ale blokují vstup větších druhů hmyzu včetně sršní. Dále je možné zúžit česno úlu, aby se podpořil přirozený obranný mechanismus včel. V případě vážného ohrožení včelstev je vhodné přesunout včelstva na nové místo, případně do vyšší nadmořské výšky.
Do správné včelařské praxe patří hygienická opatření na včelnici, pravidelná očista pomůcek a příslušenství i odstraňování zbytků vosku, medu. Vše toto zabraňuje mezi včelami šíření nemocí a jiným negativním jevům, ale zároveň také omezuje přilákání sršní asijských na včelnici.
Z dostupných zkoumaných pastí, ať vyrobených podomácku nebo koupených, nelze žádnou na včelnice úplně doporučit. Používání pastí na monitoring a/nebo tlumení výskytu sršní asijských musí být vždy v souladu s platnými předpisy a řídit se doporučeními a strategiemi dle národních, regionálních či místních akčních plánů. Používání pastí by však mohlo v budoucnosti pomoci zmírnit tlak sršní asijských na včelstva, pokud však budou k dispozici účinnější selektivní návnady a způsoby odchytu královen či samců bez negativních dopadů na necílový hmyz.
Finanční a personální náročnost likvidace hnízd
Současné účinné strategie proti šíření sršní asijských se většinou zaměřují na ničení hnízd, což si vyžaduje ochranný oděv, speciální pomůcky, znalosti a zkušenosti. Likvidace hnízd není v kompetenci včelařů, ale jedině vyškolených odborníků. To vše stojí nemalé peníze. Ve Francii se cena za likvidaci hnízda sršně asijské pohybuje mezi 80 až 120 € a více, pokud je nutný komplikovaný zásah.
Úloha informačních zdrojů
Kromě výše uvedených opatření je součástí strategie proti negativnímu dopadu sršní asijských zapojení výzkumníků a včelařů do mezinárodní spolupráce i regionálního monitoringu, účast na vzdělávacích a osvětových aktivitách a šíření informací mezi obyvateli. To byl důvod, proč jsme pro českou, slovenskou a rakouskou, ale nejen včelařskou veřejnost připravili uvedený projekt. Doufáme, že vám nejen během jeho realizace, která začala vloni a končí letos, nabídneme v Moderním včelaři další poznatky a budeme vás moci pozvat k dalším vzdělávacím aktivitám, které organizujeme. Vše nám to pomůže poznat sršně asijské a být na ně připraven dřív, než bude pozdě.
Box
Hlášení zpozorované sršně asijské spadá v České republice do kompetence Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Nález se hlásí písemně přes internetovou stránku https://invaznidruhy.nature.cz/ nebo e-mailem na adrese invaznidruhy@nature.cz.
Videa:
1. https://www.youtube.com/watch?v=BjlKnOQfBjQ. Dostupné k 16. 2. 2022.
2. https://www.youtube.com/watch?v=4MGJ7KhlgL0. Dostupné k 16. 2. 2022.
3. https://www.youtube.com/watch?v=8JzGxYoCZKc. Dostupné k 16. 2. 2022.
Literatura:
1. BGD (Bienengesundheitsdienst), 2021a. Merkblatt Asiatische Hornisse Vespa velutina. https://www.bienen.ch/fileadmin/user_upload_relaunch/Dokumente/Bienengesundheit/Merkblaetter/2.7_asiatische_hornisse.pdf. Dostupné k 13. 1. 2022.
2. BGD (Bienengesundheitsdienst), 2021b. Videokonferenz – Asiatische Hornissen. Webinar recording of the Swiss Bee Health Service: https://www.bienen.ch/aktuelles/termine/apiservice-bgd.html. Dostupné k 4. 1. 2022.
3. CHOI M., MARTIN S. J., LEE J. 2012. Distribution, spread, and impact of the invasive hornet Vespa velutina in South Korea. Journal of Asia-Pacific Entomology, 15(3):473–477.
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1226861511001324
4. DARROUZET E. 2020. Les frelons : redoutables prédateurs et vecteurs de maladies? SNA.
5. CHENG Y., WEN P., TAN K., DARROUZET E. 2022. Designing a sex pheromone blend for attracting the yellow-legged hornet (Vespa velutina), a pest in its native and invasive ranges worldwide. Entomologia Generalis. 42. 10.1127/entomologia/2022/1395.
6. HAOUZI M., DARROUZET E. 2020. Smells like Home: Nest chemical signature is both structure and colony specific in the invasive yellow-legged hornet Vespa velutina nigrithorax.
7. CABI ISC (Centre for Agriculture and Bioscience International – Invasive Species Compendium), 2020. Vespa velutina (Asian hornet). https://www.cabi.org/isc/datasheet/109164#top-page. Dostupné k 10. 1. 2022.
8. Fedele E., Gervasini E., Cardoso A. C., La Notte A., Vallecillo S., Tsiamis K., Maes J, 2019, Invasive Alien Species impact on Ecosystem Services – Asian hornet (Vespa velutina nigrithorax) case study, EUR 29827 ΕΝ, Publications Office of the European Union, Luxembourg, 2019. ISBN 978-92-76-09511-8, doi:10.2760/134398, JRC 111718.
9. MONCEAU K., BONNARD O., THIÉRY D. Vespa velutina: a new invasive predator of honeybees in Europe. J Pest Sci 87, 1–16 (2014). https://doi.org/10.1007/s10340-013-0537-3.
10. KEN T., HEPBURN H. R., RADLOFF S., YUSHENG Y., YIGIU Y., DANYIN Z., NEUMANN B. 2005. Heat-balling wasps by honeybees. The Science of Nature 92(10):492–
495. doi: 10.1007/s00114-005-0026-5.
11. LAURINO D., LIOY S., CARISIO L., MANINO A., PORPORATO M. 2019. Vespa velutina: An Alien Driver of Honey Bee Colony Losses. Diversity, 12(1), 5. https://doi.org/10.3390/d12010005.
12. MNHN (Muséum national d’Histoire naturelle), 2022. Frelon à pattes jaunes – Habitats. https://inpn.mnhn.fr/espece/cd_nom/433589/tab/habitats?lg=fr. Dostupné k 17. 2. 2022.
13. requier f., rome q., chiron g., decante d., marion s., menard m., muller f., villemant, c., henry m. 2019. Predation of the invasive asian hornet affects foraging activity and survival probability of honey bees in western europe. Journal of pest science. vol. 92, n° 2, p. 567–578.
14. rome q., villemant c. 2017. Surveillance du frelon asiatique, Vespa velutina nigrithorax (Hymenoptera: Vespidae). Bulletin épidémiologique, santé animale et alimentation. vol. 81, n° 15, p. 1–4.
15. ruiz-cristi i., berville l., darrouzet E. 2020. Characterising thermal tolerance in the invasive yellow-legged hornet (Vespa velutina nigithorax): The first step toward a green control method. PLoS ONE 15(10): e0239742. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0239742.
16. USC (Universidad de Santiago de Compostela), Ecoagrarsoc (Grupo de economía agroalimentaria y medioambiental, desenvolvimiento Rural e Economía social), 2022. Impacto económico da Vespa velutina na apicultura. https://www.youtube.com/watch?v=bAgeumaJncg (dostupné k 24. 2. 2022).
17. TURCHI L., DERIJARD B. 2018. Options for the biological and physical control of Vespa velutina nigithorax (Hym.: Vespidae) in Europe. A review. In: Journal of Applied Entomology, p. 1–10. doi: 10.1111/jen.12515.
18. VILLEMANT C., ROME Q. 2017. Premiers stades de développement d’un nid de Frelon asiatique. Insectes. Vol. 184, n° 1, p. 25–26.
19. YA-NAN C., WEN P., TAN K., DARROUZET E. 2022. Designing a sex pheromone blend for attracting the yellow-legged hornet (Vespa velutina), a pest in its native and invasive ranges worldwide. In: Entomologia Generalis (PrePub-Article). Dostupné k 28. 4. 2022.
Moderní včelař se tomuto tématu s ohledem na praktické školení účastníků projektu v Lyonu v r. 2022 věnoval v čísle 11/2022 v článku Václava Nováka Jak na sršeň asijskou.
Projekt pod názvem Education, training and Capacity Building in Beekeeping and Civil Defence Services s identifikačním číslem 2021-1-SK01-KA220-VET-000033144 podpořila Evropská unie.
