Schirachův význam
Dnes polozapomenutý pastor z obce Nostitz v Horní Lužici se narodil 5. září 1724. Po studiích teologie a přírodních věd v Míšni a Lipsku (1737–1746) se vrátil do Bautzenu, kde působil jako učitel. Roku 1748 byl jmenován pastorem v obci Kleinbautzen, kde žil až do své smrti 3. dubna 1773. Letos tedy vzpomínáme 250. výročí konce jeho života.
Ve své výzkumné práci přišel na způsob rozmnožování včelstev tvorbou oddělků a odhalil tajemství chovu matek ze „včelího červa“, jak se tehdy říkalo larvičkám. Jeho včelařské publikace byly ještě za jeho života přeloženy do několika jazyků, hlavně do angličtiny a francouzštiny. Spolupracoval s mnoha učenými společnostmi od Ruska až po Portugalsko. Jeho činnost odměnila medailí či jinak řada panovníků, například princ Franz Xaver kurfiřt Saský nebo ruská carevna Kateřina II.
Ani přes tato ocenění to neměl ve včelařské společnosti jednoduché. Jeho tvorba oddělků byla pro vědce té doby nepředstavitelná. Byla veřejně odsuzována jako nemožná, takže jeho tehdy zcela nový postup vešel do historie jako „Schirachova lež“ nebo „Schirachův podvod“. Publikováním svých poznatků a vydáváním vůbec jednoho z prvních včelařských časopisů výrazně změnil světové včelařství. Tuto významnou včelařskou osobnost připomenul ve svém referátu René Schieback ze Saské včelařské školy v Drážďanech.
Hessenský včelí les
V další přednášce představil Martin Gabel ze Včelího institutu Kirchhain projekt „Hessenský včelí les“. Martin Gabel se již během studia biologie specializoval na samotářské a medonosné včely. Od roku 2015 působí ve školícím a experimentálním provozu Bieneninstitut Kirchhain. Zaměřuje se na biotechnickou kontrolu varroózy, šlechtitelskou práci, včelařskou praxi a ekologii samotářek, divoce žijících včel medonosných a vos. Věnuje se také supervizi projektu „Hessenský včelí les“.
Projekt „Hessenský včelí les“ zohledňuje aspekty lesnictví a zemědělství v kombinaci s praktickou ochranou opylovatelů. Podobně jako u nás v Jizerských nebo Krušných horách, také v Hessensku byly poškozeny velké plochy převážně smrkových porostů. Studie ukázaly rovněž významný pokles počtu hmyzích jedinců podle druhu o 40–60 %. Uvedený projekt předkládá otázky udržitelnosti, biodiverzity, stejně jako problémy sociálně společenské a ekonomické. Zkoumá přístupy k zalesňování poškozených smrkových ploch, pro něž se kromě lesního využití hledají metody, jak tam zlepšit místa pro stanoviště a pastvu samotářských a divoce žijících i chovaných včel medonosných za využití lesních porostů, které netvoří dřeviny.
V poškozených oblastech se začal rychle šířit akát, což není v hospodářském lese žádoucí. K omezení akátu a divokého podrostu byly nasazeny kozy, které však bez včasného přestěhování porosty zcela zlikvidovaly.
Výzkum Hessenského lesa prokázal vhodnost pěstování jedlých kaštanů, jejichž hospodářské využití je velmi široké – od včelí pastvy přes potravu pro zvěř a lidi až po kvalitní a žádané dřevo. Projekt ještě není ukončen a uvidíme, čím ještě překvapí.
Zkušenosti s chovem matek
Odpolední program patřil Ralfu Kolbemu, jednomu z nejmladších profesionálních chovatelů matek v Německu. Ralf Kolbe je kromě toho znám svými včelařskými videodokumenty.
Včelám se věnuje od dětství v rodinném včelařství, které bylo založeno v 60. letech 20. století. Farma se aktivně věnovala chovu včely kraňské. V 90. letech začala začleňovat do svého chovu buckfastskou včelu a nyní je jednou z největších chovatelských stanic tohoto plemene v Německu. Ralf Kolbe provozuje dvě oplozovací stanice v jižní části pohoří Harz, kde se každý rok páří několik tisíc matek s trubci nejlepšího původu.
V přednášce stručně představil svůj včelařský provoz a popsal jím praktikovaný chov matek a trubců. Matka, od které se očekává, že bude několik let podávat špičkové výkony a předávat tak svůj skvělý genetický materiál, musí mít výborné podmínky hned od začátku, tzn. od vajíčka. Zdůraznil řadu maličkostí, které činí rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem: vlivy teploty, slunce, denní doby larvování, použité metody pro získání matečníků a jejich dozrávání i úspěšné zužitkování. V části věnované chovu trubců upozornil na odlišnosti v chovu letních trubců pro pozdní oplozování oproti chovu časných trubců.
Podrobně popsal svůj postup chovu v oplodňáčcích Apidea a při využití Miniplusů.
Pozdě k večeru se nás více než dvě stě včelařů rozjíždělo domů s dotazy na pořadatele, co zajímavého přichystají pro rok 2024.