Jako včelař jsem se vždy podivoval nad označením původu medu „Směs medů z EU a mimo EU“. Jak tomu mám rozumět? Pokud jde o med „z celého světa“, proč platí povinnost jeho označování? Jak toto mohl někdo pro komerční medy prodávané v supermarketech na trhu Evropské unie povolit? Přitom na etiketách od včelařů být označení původu medu musí? Je to zřejmě prosté, za vším hledej peníze...
Evropská komise nedávno zveřejnila zprávu o celoevropském šetření kvality medu dováženého do EU se šokujícími výsledky: 46 procent všech vzorků testovaných veřejnými orgány EU bylo klasifikováno jako podezřelých z falšování. Dovoz přitom tvoří až 40 procent roční spotřeby medu v Evropské unii.
Produkce medu v Evropě klesá
Navzdory deklarovanému nárůstu počtu včelařů a včelstev se evropská produkce medu snižuje. Dovozy medu ze zemí mimo EU přitom v roce 2022 dosáhly rekordní úrovně přesahující 190 000 tun, tj. o 10 % více než v roce 2021. Místní včelaři nejsou schopni konkurovat dováženým produktům, které ani nesplňují definici medu danou zákonem.
Pro představu: deklarovaná cena medu dováženého do EU z Asie (především Číny) se v roce 2022 pohybovala kolem 1,50 €/kg, zatímco průměrné výrobní náklady na med vyrobený evropskými včelaři mohou dosahovat až 15 €/kg (údaj z Finska), tedy desetkrát více. Současná míra inflace a rostoucí ceny energií tento trend ještě urychlují.
Cenové rozdíly jsou částečně způsobeny tím, že výrobní náklady jsou nižší ve třetích zemích, které často používají také přípravky na ochranu rostlin, jež nejsou v EU povoleny a jsou levnější, a v mnoha případech ukazují, že med deklarovaný jako čistý, čistý není.
Med je ve třetích zemích nastavován sirupy, např. z rýže či jiných obilovin, a tyto sirupy jsou stávajícími oficiálními laboratorními metodami jen obtížně odhalitelné. Přitom cena těchto sirupů dosahuje na světových trzích částky jen 0,30–0,50 €/kg. Jak je ze šetření Evropské komise a Evropského úřadu proti podvodům (European Anti-Fraud Office –OLAF) patrné, někteří dovozci medu v EU jsou si při nákupu falšovaného produktu plně vědomi.
Návrh Evropské komise
Evropská komise se na situaci snaží reagovat změnou směrnice o medu, jejíž návrh byl zveřejněn dne 21. 4. 2023*. Návrh nyní budou projednávat poslanci Evropského parlamentu a také ministři zemědělství zemí EU. Obě grémia mohou návrh pozměnit, a tak ovlivnit podobu konečné legislativy. Včelaři doufají, že k lepšímu.
Zejména pokud jde o označování původu medu, jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění směrnice 2001/110/ES, spotřebitelé mají právo znát zeměpisný původ medu. Environmentální, zeměpisné a klimatické podmínky mohou ovlivnit vlastnosti medu produkovaného v různých částech světa. Tyto vlastnosti ovlivňuje také míchání medů různého zeměpisného původu.
V zájmu řádné znalosti spotřebitelů o vlastnostech a jakosti medu, který konzumují, je nezbytné, aby měli o těchto záležitostech k dispozici úplné informace a nebyli uváděni v omyl. Proto v současnosti platná směrnice vyžaduje, aby byly na etiketě uvedeny země, kde byl med sklizen. V případě, kdy se medy různého původu v balírnách míchají, stanoví však platná legislativa možnost nahradit seznam zemí původu medu jedním z následujících údajů: „Směs medů ze zemí EU“, „Směs medů ze zemí mimo EU“, „Směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“.
Komise tedy uznala, že je vhodné revidovat pravidla pro označování původu medu a stanovit, že na obalu mají být v budoucnosti uvedeny všechny země původu.
Ke konkrétní změně dochází v odstavci 4, kde se písmena a) a b) nahrazují tímto: „a) Země původu, kde byl med sklizen, se uvede na etiketě. Pokud med pochází z více než jedné země, uvedou se země původu, kde byl med sklizen, na etiketě balení, která obsahují více než 25 g medu.“
Komise je málo ambiciózní
Profesionální včelař a předseda pracovní skupiny pro med zemědělské organizace EU Copa-Cogeca Stanislav Jaš vyzývá k akci. Copa-Cogeca, která zastupuje zemědělce a zemědělská družstva v Evropské unii, navrhla řešení a prezentuje je ve veřejném prohlášení: „Evropští včelaři vítají změnu směrnice o medu, ale zároveň hluboce litují, že Evropská komise postrádá ambice a zastavila se před zavedením povinného uvádění procenta každého původu v medových směsích. Nacházíme se v situaci, kdy se Evropská komise domnívá, že je to technicky obtížné, zatímco včelaři, jejich družstva a některé transparentně fungující soukromé balírny medu vědí, že je to možné a nezbytné. Navíc je potřeba zavést účinné nástroje pro dozorové orgány k potírání fenoménu falšování.”
Copa-Cogeca zahájila novou kampaň, v níž vyzývá všechny včelaře v Evropské unii, aby se zmobilizovali na sociálních sítích s hashtagem #HoneYstlabellingNow s cílem zvyšovat povědomí o situaci jak v případě úřadů, tak spotřebitelů.
„Řešení k zastavení tohoto masivního podvodu jsou dobře známa a musí být uplatněna při nadcházející revizi evropské směrnice o medu,“ říkají organizace, které zároveň varují, že pokud bude tato situace pokračovat, Evropská unie by mohla v nadcházejících letech přijít o třetinu svých včelstev. To by znamenalo více dovozů, a také ekologickou krizi v důsledku velkého úbytku opylení včelou medonosnou v zemědělské krajině i přírodních společenstvech.
„Musíme zmobilizovat lidi v Evropě, vyvinout tlak na zákonodárce v Bruselu, Evropskou komisi a Evropskou radu, protože potřebujeme účinné změny v evropské směrnici o medu, protože ta, která je v současnosti platná, je z roku 2001, je tedy zastaralá,“ říká v rozhovoru Stanislav Jaš, prezident pracovní skupiny pro med Copa-Cogeca. Tento rok se jeví jako klíčový pro přijetí zákonodárných opatření.
Požadavky Copa-Cogeca
Tváří v tvář podvodům a nekalé konkurenci z falšování dovážených medových produktů požaduje Copa-Cogeca ve své kampani #HoneYstLabellingNow provedení tří klíčových opatření na záchranu odvětví medu:
1. Zavedení povinného označování země původu ve směsích medu s uvedením příslušného procentuálního podílu každého původu medu uváděného v sestupném pořadí na etiketách spotřebitelského balení.
2. Zlepšení sledovatelnosti původu medu v řetězci od producenta po spotřebitelské balení, především ale v mezinárodním obchodu, kombinované s moderními metodami laboratorního testování medu. K tomu by mělo napomoci vytvoření evropského referenčního centra pro med a aktualizace seznamu laboratorních metod k odhalování podvodů dle článku 4 směrnice o medu 2011/110/ES.
3. Systematické testování a kontroly sledovatelnosti všech šarží medu dováženého do EU s cílem potlačovat falšování.
Zástupci evropských včelařů věří, že Evropská unie konečně po dlouhých letech volání dosáhne aktualizace směrnice o medu tak, aby byly pravost medu a jeho kvalita zachovány. Označení země původu na etiketách a procentické vyjádření, jak jsou zastoupeny jednotlivé země původu ve směsích, hrají důležitou roli při podpoře sektoru spotřebiteli. „Pokud máte med z evropské země smíchaný s medem z jiného místa, jako je např. Čína, měli by ti, co uvádějí smíchaný med na trh, uvést skutečné množství každého z nich, aby se spotřebitel mohl rozhodnout na základě přesnější informace. Procenta se dají kontrolovat povinnými údaji sledovatelnosti a laboratorními testy. Evropská unie musí zároveň aktualizovat vybavení kontrolních laboratoří k odhalení všech případů falšování. Informace o způsobech padělání medu existují, ale výrobci, kteří tyto falšované medy vyvážejí, jsou o dva kroky napřed, a proto považuje za nutné mnohem pečlivěji analyzovat veškeré produkty, které se dostanou přes naše hranice,“ upozorňuje Stanislav Jaš.
„Snad ve dnech 22.–23. května⃰⃰⃰ ⃰ uvidíme v Bruselu i zástupce českých včelařů. Máme jednání pracovní skupiny Med na Copa-Cogeca a v Evropském parlamentu je na dané téma slyšení, včetně projednávání bodu na schůzi Zemědělského výboru Evropského parlamentu. Slovinští a chorvatští včelaři zároveň pořádají v budově Evropského parlamentu výstavu s názvem Včely neznají hranic k příležitosti Světového dne včel,“ dodává Stanislav Jaš.
*Návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 2001/110/ES o medu, 2001/112/ES o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě, 2001/113/ES o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě a 2001/114/ES o některých druzích zahuštěného a sušeného mléka určeného k lidské spotřebě.
⃰ ⃰Poznámka redakce: Článek šel do tisku 18. 5. 2023.
