Chov včel ve Slovinsku patří právě rok mezi nehmotná kulturní dědictví lidstva zapsaná do seznamu UNESCO. Slovinci jsou na svou včelařskou tradici právem hrdí.
Koncem 18. století začali slovinští včelaři cíleně propagovat svou autochtonní včelu kraňskou. Obchod se živými kraňskými včelami a matkami se pak rozšířil po celém světě. Nyní je včela medonosná kraňská (Apis meliffera carnica) globálně druhé nejrozšířenější plemeno včely medonosné.
Byli to právě Slovinci, kteří v roce 2017 prosadili, aby se 20. květen, kdy se v jejich zemi narodil proslulý včelmistr Marie Terezie Anton Janscha, slavil jako Světový den včel. Nejen s ohledem na zmíněný zápis UNESCO, ale také vzhledem ke 250. výročí úmrtí Antona Janschy (†13. 9. 1773), se nyní konají různé akce na počest slovinského včelařství.
Jednou z nich byla výstava „Žít spolu. O včele a člověku – příběhy ze Slovinska“ v Národním zemědělském muzeu v Praze trvající od poloviny května do 2. 7. 2023. Vernisáž byla velkou společenskou událostí. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula na ní přivítal velvyslankyni Slovinské republiky v Praze Tanju Strniša. Nechyběli významní hosté z diplomatického sboru, politici, včelařští odborníci a ani novináři včetně naší redakce.
Na výstavě se Slovinci pochlubili především svými unikátními úly s malovanými čely, jejichž velkou sbírku uchovává muzeum v Radovljici. To však zdaleka nebylo vše a na výstavě byly k vidění i včelařské exponáty z hostitelského Národního zemědělského muzea.
Vernisáž se v předvečer Světového dne včel díky krásnému počasí uskutečnila na střešní terase Národního zemědělského muzea, kde se lze podívat jak na pražské panorama, tak na zde chovaná včelstva. Zleva: ředitel Národního zemědělského muzea Zdeněk Novák, velvyslankyně Slovinské republiky v Praze Tanja Strniša, ministr zemědělství Zdeněk Nekula, ředitelka muzea v Radovljici Petra Bole, ředitel Informační kanceláře OSN v Praze Michal Broža a viceprezident organizace Apimondia Peter Kozmus. Foto Petr Texl
Viceprezidentu Apimondie Peteru Kozmusovi, který je ze Slovinska, jsme předali náš časopis, kde jsme v minulosti psali o Plečnikově včelínech v Lánech a v Lublani a také knihu vydanou Pracovní společností nástavkových včelařů CZ o zakladateli moderní apiterapie Filipu Terčovi, který působil jako lékař ve slovinském Mariboru. Foto Jan Kára
Pohled na výstavu Žít spolu v prostorách Národního zemědělského muzea v Praze. Fotoarchiv Národního zemědělského muzea
Jeden z panelů obsahoval reprodukce tradičních maleb na slovinských úlech, které jsou ve sbírkách muzea v Radovljici. Fotoarchiv Národního zemědělského muzea
Košnice s odklápěcí stříškou ve tvaru kapličky ze 2. poloviny 19. století. Sbírky Národního zemědělského muzea v Praze. Fotoarchiv Národního zemědělského muzea
Dřevěná přepravka k zasílání včelích matek s doprovodem, opatřená českým a německým nápisem „Smilování, živé včely!“. Jižní Čechy, 2. polovina 19. století. Sbírky Národního zemědělského muzea v Praze. Fotoarchiv Národního zemědělského muzea
Víko přepravky se zabudovanými rámky. Foto Marie Šotolová
Hliněný dýmák. Královéhradecký kraj. 19. století. Sbírky Národního zemědělského muzea v Praze.
Originál demonstrační pomůcky Franze von Hruschky, pomocí níž předvedl roku 1865 na 14. schůzi německých a rakouských včelařů v Brně vytáčení medu z plástů odstředivou silou. Sbírky Národního zemědělského muzea v Praze.
Návštěvníci výstavy v Národním zemědělském muzeu si mohou domů odnést reklamní brožuru propagující slovinskou apituristiku. Pro nás je to výtečná inspirace. Ale pokud plánujete cestu do Slovinska a chtěli byste navštívit nějaké včelařské muzeum, anebo včelnici, tak bude pro vás vítaným tipníkem. Vše, co se týká slovinské apituristiky včetně kontaktů na včelaře, kteří jsou na návštěvy připraveni, najdete na www.authentic-routes.com/apiroutes.
