Jde tak o opačný postup, než bývá obvyklé, kdy je naše společenství přirovnáváno ke včelám. Autor, anglický lékař se specializací na hypochondrické a hysterické vášně, Bernard Mandeville, včelám přisuzuje vlastnosti člověka, hlavně negativní, jako je hrabivost, marnotratnost, pýcha. Právě ty podle něho vedou k pokroku. Podtitul „Soukromá neřest, veřejný prospěch“ je více než výmluvný. Skutečné včely žijící tímto způsobem by však záhy uhynuly, jak je jasné každému čtenáři-včelaři po přečtení už prvních veršů této knihy.
Mandeville dokazuje svou pověst enfant terrible filosofie 18. století rovněž v případě formy. Samotnou báseň rozsahem mnohonásobně převyšují poznámky, které jednotlivé veršované teze vysvětlují.
To, jak převrací vše zažité, tzn. ctnost v hendikep a sobectví v podmínku společenské prosperity, vedlo jeho současníky a další generace k potřebě vyrovnat se s jeho provokativními myšlenkami. Bajka o včelách, jež o včelách vůbec není, se tak stala prvním dílem, které hospodářské otázky oprostilo od morálky a stálo u konstituování ekonomie jako vědy. I když si o včelách v knížce nepočtete, může vás přivést k úvahám, zdali „dobrý“ skutek spočívající v nízké ceně medu, vede k rozvoji včelařství.
První 360stránkový díl slavné Bajky o včelách vydalo nakladatelství Univerzity Hradec Králové a Togga.
ISBN 978-80-7476-292-5
