Do pražské Troji jsme se vypravili kvůli výstavě Včely, královny medu, která tu probíhala od jara a končí 31. října. (Obr. 1)
Hned při vstupu do expozice vítají návštěvníky včely, které však díky česnům obráceným mimo cestu nikoho neobtěžují. Vítejte v krajině včelky Květy. (Obr. 2)
Obsahem aktuální výstavy jsou velkoformátové panely s upravenými a kolorovanými mikrofotografiemi části včelích těl Viktora Sýkory (www.viktorphoto.eu). Fotograf a vystudovaný přírodovědec, jehož snímky uveřejnil například ikonický časopis National Geopraphic USA nebo American Photography využívá jako hlavní zdroj své tvorby skenovací elektronovou mikroskopii. (Obr. 3)
Úvod nové expozice Zahrada mEDU, která má přídomek interaktivní, je „skákací panák“. Ano, chápete správně, že je to včela z trávy a štěrku, kterou provází návod, jak se po ní pohybovat, a imitovat tak včelí tanec sloužící včelám ke komunikaci o zdroji pastvy. (Obr. 4)
Až děti přestane včelí tanec bavit, můžete je přesměrovat doprostřed květů z kulatiny. Uprostřed je koš-pestík s bliznou, která čeká, až se jí dotkne pyl schovaný ve žluté pérovací tyčince a opylí ji. Poletovat kolem dokola jako správný opylovatel se dá donekonečna, nebo alespoň do chvíle, než se včele začne točit hlava. (Obr. 5)
Vtipná je lžíce s pohyblivým těžištěm. Podle připojeného návodu a se znalostí své tělesné váhy zjistíte, jak by vám dalo zabrat naplnit maxi lžičku, abyste dosáhli stejného výkonu jako 120miligramová včela, která za celý svůj život naplní postupně skutečnou lžičku 4,5 gramy medu, když při každém výletu přinese zpátky do úlu 50 miligramů nektaru. (Obr. 6)
V prostoru je založený sad ovocných stromů poskytující květový med. Kurátoři expozice dále využili les pro poučení, jak vzniká medovicový med, a zároveň zde připomínají tradiční včelaření v několika klátech. (Obr. 7)
Košnice, ovšem v natolik velkorysém provedení, aby se do ní vešlo dítě-včela, nesmí chybět.(Obr. 8)
Stylové šestiúhelníky s označením Dobroty z rodinné zahrady jsou vyplněny medonosnými rostlinami. (Obr. 9)
Celá včelařská expozice je na hodně suchém místě, takže soustava napajedel v podobě překrývajících se žlabů je na místě. Vodní prvek je navíc příjemný na pohled. Zrovna, když jsme ho obdivovali, panovaly třicítky a návštěvníci Botanické zahrady se v umělém potůčku osvěžovali stejně jako včely. (Obr. 10)
Dominantou expozice je dřevostavba Nature House, která se otevírá pro školní exkurze a kde jsou například včelařské kvízy. Je obklopena nejen květinami vepředu, ale i z ostatních stran nektaro- a pylodárnými rostlinami. (Obr. 11)
Zahrada propaguje květnaté louky, které vábí celou plejádu hmyzu v čele se včelami. (Obr. 12)
Na některých místech jsou uprostřed včelí pastvy mikrofotografie opatřené QR kódem, který vede k vědeckému popisu zobrazovaného segmentu včelího těla. (Obr. 13)
Koho už zabolí nohy, může si sednout v malém amfiteátru, a když má štěstí, tak se třeba strefí do nějaké včelařské přednášky pod širým nebem. Nám se to sice nepodařilo, ale zacházky do divadélka jsme nelitovali, protože je to dobrý tip, jak si udělat efektní prostor u včelnice jen pomocí pár koleček štěrku a něco málo prken. (Obr. 14)
Včelařská expozice Botanické zahrady hl. m. Prahy v Troji je otevřena denně od 9.00 hodin od března do října včetně do 19.00 hodin, od listopadu do února jen do 16.00 hodin. (Obr. 15)
