Malšický med
Při cestě českobudějovickým výstavištěm jsme nejdřív narazili na stánek Romany Punčochářové z Malšic na Táborsku, která opakovaně sbírá za svůj med ocenění v různých soutěžích, jako je Chutná hezky. Jihočesky. vypisovaná Regionální agrární komorou Jihočeského kraje. Kromě medu poutaly pozornost nejrůznější voskové svíce. Podle Romany Punčochářové ovšem výstavě nejde primárně o tržbu, ale spíš o to, dát o sobě vědět. Má zkušenost, že například před Vánoci si lidé na spatřené zboží vzpomenout a napíšou si o krásně zabalený med a nějakou tu svíčku nebo mýdlo navíc. Čtyři dny strávené na výstavišti se tak zhodnotí s časovým zpožděním a být zklamaný, že přímo u stánku se toho až tolik neprodá, není na místě. To jistě neplatí jen pro Zemi živitelku, ale obecně pro velké výstavy, kam včelí produkty patří.
Mužák prorostlý hrdinou dne
Druhé včelařské zastavení jsme absolvovali u stánku německé semenářské firmy Metzler & Brodmann Saaten GmbH, která na Zemi živitelce opakovaně upozorňuje na význam mužáku prorostlého (Silphium perfoliatum L.) jako nové energetické rostliny pro bioplynové stanice. Před nějakými pěti lety jsme se s osazenstvem stánku seznámili poprvé a dostali jsme od nich sáček semínek s radou, abychom si je vyseli u včelnice, protože kromě množství biomasy dává tato dlouhověká rostlina hojnost nektaru.
Letos jsme se tak pochlubili fotografiemi mužáku vzešlých z oněch semínek. K radosti včel kvete od července do září kolem našich úlů v Malovicích u jihočeských Netolic. Nejsme však sami, kdo objevil včelařské kvality mužáku. Chvalozpěv najdete například na stránkách Spolku pro rozvoj včelařství Mája sídlícího v Kožlanech na Plzeňsku (www.majabee.cz).
My se zatím těšíme jen z nového zdroje včelí pastvy v době, kdy už toho tolik nekvete. Němečtí vystavovatelé ale jsou díky pěstování mužáku kvůli sklizni semen na velké ploše, dál. Produkují totiž jednodruhový med z mužáku, který v jejich případě nese komerční jméno Donau-Silphe.
Pokud čeští zemědělci na mužák uslyší, a zkusí ho pěstovat ve velkém, protože jím stačí osít pole jen jednou za 10–20 let, nevyžaduje žádné herbicidy, vytváří hojnost humusu, brání půdní erozi, a to vše za výnosu 13–20 t TM/ha s výtěžností až 700 l/kg oTS bioplynu, bude to pro včelařství skvělá zpráva, a možná se tak v Čechách dočkáme nového druhu medu.
Do třetice modrá svazenka
V expozici Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o. – Zemědělského výzkumu, spol. s r. o., nás překvapila další, zatím zde vzácně pěstovaná svazenka zvonkovitá/modrá (Phacelia campanularia A. Gray) kultivaru Elizabeta, který byl registrován teprve v roce 2020. V Troubsku ho vyšlechtili z materiálu pocházejícího z botanické zahrady metodou negativního výběru. Populární fialově kvetoucí svazenky vratičolistá (Phacelia tanacetifolia Benth.) a shloučená (Phacelia congesta Hook.) už včelaři pěstují, kde se jen dá, jako výtečný zdroj pozdní včelí pastvy. Nyní mají možnost přidat k jejich společnosti krásku, která ohromí svou přenádhernou blankytně modrou barvou. Jak jsme vyčetli z letáku, tak Elizabeta kvete od června do října, dosahuje do výšky 30 cm, nejlépe se jí daří na slunném až polostinném místě s propustnou půdou a je odolná vůči chorobám a škůdcům. Stejně jako ostatní svazenky poskytuje včelám hojnost nektaru.
https://www.vupt.cz/cz/odrudy/svazenka-zvonkovita-modra
