Osobně jsem ve Francii pozoroval, jak sršně asijské svou predací ovlivňují populace včel a tím snižují produkci včelích produktů a matek. Jsem stále pevněji přesvědčen o nutnosti tento invazní druh v našem prostředí regulovat, dokud nebude pozdě.
Letošní úkol expedice
Stejně jako v loňském podzimu, také začátkem tohoto října jsem se vypravil do Francie se slovenskými včelaři v rámci mezinárodního projektu financovaného Evropskou unií, jehož hlavním cílem je vyškolit širokou skupinu obyvatel k rozpoznání sršní asijských a zásahům proti nim.
Naše expedice se tentokrát zaměřila na likvidaci sršních hnízd přímo v terénu (obr. 1). Ještě před odletem do Francie jsem zvažoval, jak se po stránce praktické a reportážní na cestu připravit, aby nebyla opomenuta některá další témata, která budou palčivá, až bude sršeň asijská v České republice spatřena. Dospěl jsem k názoru, že je na místě zaměřit se na levné a jednoduché způsoby vyhledávání sršních hnízd.
Srpnový nález sršně asijské v Maďarsku poblíž slovenských hranic nasvědčoval tomu, že na sebe nenechá ani v České republice dlouho čekat. S tímto vědomím jsme odlétali se slovenskými kolegy Mgr. Helenou Prokovou, Ph.D., Ing. Richardem Šníderem a Ing. Radoslavem Harčarufkou. Ani ve snu nás nenapadlo, že přesně v době, kdy se budeme ve Francii připravovat na možný přílet sršně do našich zemí, tak se tento včelí predátor objeví v Plzni a přátelé z Čech nám budou přes whatsapp posílat fotografie odchycených jedinců.
Úvodní exkurze na včelnici
Po příletu do Francie se nás na lyonském letišti ujal další člen týmu ze jmenovaného mezinárodního projektu Jan Ondrasik s paní Florence. Poté, co jsme se u nich ubytovali, seznámil nás se současným stavem sršní asijských na svých včelnicích. V areálu jeho firmy jsme jednu ze včelnic navštívili a provedli jsme tak ihned několik malých terénních šetření. Protože tam byla instalovaná past, zajímali jsme se o to, jaké druhy hmyzu do ní byly lapeny (obr. 2). Tabulka 1 uvádí procentuální podíl druhů hmyzu ze 391 kusů polapených jedinců. Jako atraktant v pasti byl použit výluh vzniklý při zpracování starých včelích plástů.
Tabulka 1: Podíl jednotlivých hmyzích druhů ze 391 jedinců lapených do pasti na včelnici.
|
Druh hmyzu |
% podíl |
|
Vosa útočná (Vespula germanica) |
65 % |
|
Sršeň asijská (Vespa velutina) |
33 % |
|
Sršeň obecná (Vespa crabro) |
2 % |
Sledování letu sršně asijské do hnízda
Dalším úkolem bylo ověření hypotézy, jak sršeň asijskou stopovat. Při cíleném vyhledávání jejích hnízd je totiž klíčové sledovat jedince, kteří člověka dovedou ke svému hnízdu. Během stopování lze využívat poměrně složitá a drahá lokalizační zařízení, nebo využít poměrně jednoduchých „primitivních“ levných metod. Zkušený pozorovatel si pak na základě pozorování dokáže vytvořit mentální mapu pohybu sršně asijské a predikovat, kde by se její hnízdo mohlo přibližně nacházet.
Pokud je v oblasti více hnízd, což ve Francii není nic neobvyklého, situace bývá komplikovanější. Od hodnocení metod lokalizace hnízda raději upustím, protože se všemi metodami nemám zkušenosti. Vzpomenu však kolegu Richarda Šnídera, který v terénu často citoval „Chceš-li porazit svého nepřítele, musíš ho dobře znát.“ Proto jsme sršním asijským vystrojili hostinu v podobě zkvašeného medu (obr. 3), která je skutečně přilákala, takže jsme je podrobili pozorování. Sledovali jsme, jakým směrem se po vzletu budou nasycení jedinci vracet zpět do svého hnízda. Určili jsme hned několik směrů, což nasvědčovalo tomu, že v okolí je několik hnízd.
Během pokusu jsme také sršně označili odlišnými značkami a čekali jsme, za jak dlouho se nasycená sršeň vrátí zpět pro další potravu. Tímto způsobem jsme odhadovali rovněž přibližnou vzdálenost hnízda.
Obě metody jsou velmi jednoduché, ale poměrně časově náročné. Útěchou nám však bylo, že na základě našich získaných údajů bylo později hnízdo skutečně nalezeno.
Vyhledání hnízda pomocí termokamery
V terénu jsme vyzkoušeli k dohledání hnízda termokameru. Termokamery bývají účinné v noci nebo brzo ráno, protože jsou schopny detekovat tepelné rozdíly v prostředí a najít vyzařované teplo (obr. 4).
Nicméně během dne může být jejich funkčnost omezena, protože slunce někdy vyrovná teplotu povrchu vyzařovaného hnízdem s teplotou sluncem nahřívaných objektů. Účinnost těchto kamer také ovlivňuje v negativním smyslu vzdálenost, shluky větví a listí. To potvrdil náš instruktor, který termokameru využívá jen okrajově, neboť v jeho praxi, kdy ničí přibližně deset hnízd denně, se neosvědčila.
S lovcem hnízd v terénu
Opět jsme se setkali s instruktorem, který nám předával své dovednosti a zkušenosti již minulý rok. Benoît Klein je zkušeným profesionálním hasičem a majitelem společnosti zaměřené na likvidaci sršních a vosích hnízd.
Nejprve hovořil o aktuální situaci se sršní asijskou v departmentu Rhône, rozprostírajícím se na ploše 2 715 km2. Letos zde bylo k 6. 10. 2023 zničeno u oznamovatelů bezplatně zhruba 1 000 hlášených hnízd, další hnízda byla zničena za úplatu, ta se však do evidence nezapisují. Ve srovnání s loňským rokem se jedná o dvojnásobný nárůst hlášených hnízd. Francouzské úřady a ekologové se stále snaží zamezit rozšíření těchto sršní asijských likvidací jejich hnízd.
Benoît Klein nás znovu proškolil v aktuálních trendech likvidace sršně asijské a s tím spojené bezpečností práce. Následoval výjezd do terénu, kde jsme likvidovali hnízda v reálném prostředí. Náš instruktor vybral různé typy umístění sršních hnízd. Pokaždé jsme proto volili při jejich likvidaci jiný přístup, a tak získávali nové zkušenosti.
Před každým zásahem jsme jednotlivě vytvořili likvidační plán a předložili ho instruktorovi k odsouhlasení. Po likvidaci sršního hnízda jsme společně konzultovali naše postřehy a potíže, s nimiž jsme se při zásahu setkávali.
Aplikace k hlášení sršních hnízd
Zdrojem informací o výskytu hnízd byla instruktorovi softwarová aplikace, kterou ve Francii občané využívají k hlášení sršních hnízd. Ta uživatelům zobrazuje všechna již nahlášená hnízda na interaktivní mapě a lze do ní přidávat nová. Aplikace umožňuje geolokalizovat hnízdo buď automaticky, nebo ručně a uživatel do ní může přidat jednu a více fotografií nebo videí pro lepší rozpoznání sršně asijské, a vložit další užitečná data, jako je typ umístění (strom, stěna atd.), průměr a výška hnízda.
Prostřednictvím aplikace lze žádat bezplatně o zásah určeného specialisty na hubení sršně asijské.
Aplikace obsahuje také sekci pro profesionály, kteří mohou ověřit nebo opravit informace o hnízdě (typ, stav, velikost, výška atd.) a potvrdit zničení hnízda. Profesionálové také mohou poskytnout zpětnou vazbu o podmínkách zásahu (teplota, povětrnostní podmínky, zvláštní potíže atd.). Tyto informace poskytují cenný pohled na účinnost ničení hnízd dalším odborníkům.
Kde všude mohou hnízda být
Na jaře po hibernaci jediná matka začne chystat stavbu svého prvního, tzv. primárního hnízda. V něm naklade vajíčka, krmí své larvy a postupně sama vychová první sršní dělnice. Ty pak převezmou její úlohu obstarávání potravy, začnou pečovat o další larvy, pokračují ve stavbě hnízda atd. Když se jim primární hnízdo stává příliš těsným, začnou dělnice stavět hnízdo druhé, tzv. sekundární.
Většina sekundárních hnízd bývá často v korunách stromů (obr. 5). Mohou být nízko, ale také ve výškách přesahujících 30 metrů nad zemí. Taková hnízda jsou pak hůře viditelná, což ztěžuje jejich detekci a odstranění.
Sršeň asijská (obr. 6) se při stavbě hnízd zdaleka neomezuje jen na stromy. Některá hnízda se nacházejí na místech pro člověka překvapivých. Sršní hnízda se vyskytují rovněž na budovách, na střechách, na trámech, na fasádách, ale i v podkroví domů, mezi okenicemi a okny domu, v zahradních domcích na nářadí, v rozvaděčích elektrického vedení, v plynoměrových skříních, v ptačích budkách, či dokonce ve psí boudě, v keřích (obr. 7 a, b), výjimečně i pod zemí a podobně. To snižuje bezpečnost lidí, protože přítomnost sršní asijských na takových nečekaných místech zvyšuje riziko nechtěného setkání.
Problematické nálezy
Kontakt s hnízdy v budovách, v jejich nedostupných částech, blízko elektrického vedení, u dopravních cest, zkrátka v komplikovaných místech, kde jsou s jejich odstraněním spojena bezpečnostní rizika, znamená problém.
Ve Franci jsme zaznamenali zkušenost, že i přes zaslanou lokaci hnízda v těsné blízkosti železniční tratě se nám nepodařilo přes veškeré úsilí sršní hnízdo najít. V aplikaci, kde bylo hnízdo hlášené, byly totiž uvedeny souřadnice blízkého parkoviště, odkud zřejmě občan hlášení zadával. Vzhledem k tomu, že v tomto dnu čekalo na zničení několik dalších hnízd a oznamovatel nebyl telefonicky dostupný, rozhodl instruktor likvidaci hnízda odložit na další dny, kdy bude více času ho vyhledat a zlikvidovat.
Sršeň a útoky na lidi
Sršně asijské za normálních okolností na člověka bezdůvodně neútočí. Masivní útok podniknou jen tehdy, pokud cítí ohrožení, zejména svých hnízd. Obdobně, jak to činí v naší přírodě některé druhy blanokřídlého hmyzu.
Sršně nemusí pociťovat ohrožení jen při manipulaci s jejich hnízdem, ale obrannou reakci mohou vyvolat nejrůznější podněty v blízkosti hnízda, byť nechtěně způsobené člověkem, zvířaty či jinými narušiteli. Sršně mají vynikající schopnost cítit vibrace a vnímat tak zvuky ve svém okolí, jako jsou například kroky, zvuky zahradnického nářadí a podobně. Navíc detekují pohyb v blízkosti hnízda pomocí svých složených očí, a proto není dobré v těsné blízkosti hnízda dělat rychlé pohyby.
Sršeň asijská též reaguje na různé chemické látky, včetně feromonů vylučovaných členy kolonie, anebo i na pachy potenciálních nepřátel. Proto reagují v blízkosti hnízda například na vydechovaný vzduch, vůni parfémů, na pachy ze spalovacích motorů atd. Pokud jsou uvolněny specifické chemikálie, může tak dojít k reakci celé kolonie, která se mobilizuje k ochraně hnízda.
Likvidace hnízda svépomocí není na místě
Dnes, kdy byl zaznamenán první výskyt hnízda sršně asijské v České republice, je třeba upozornit na nevhodnost svépomocných zásahů, jak bez váhání začali doporučovat někteří lidé. Doporučuji vyvarovat se jakýchkoliv laických pokusů o ničení možných nalezených hnízd ze strany veřejnosti. Za prvé proto, že je zapotřebí hnízda sršně asijské odborně, tzn. správně určit, aby se předešlo ničení hnízd jiného užitečného hmyzu včetně naší sršně obecné. Za druhé proto, že při likvidaci hnízda sršně asijské nelze improvizovat. Neodborně likvidované hnízdo představuje pro toho, kdo likvidaci provádí, velké riziko. Už jen proto, že je pro zásah třeba disponovat ochranným oblekem, který zabrání průniku 0,5–0,7 mm dlouhých žihadel a důkladně ochrání hlavu a oči před jedem vystřikovaným sršněmi při jejich předpokládaném obranném útoku (obr. 8). Současně je laická likvidace hnízda obrovským rizikem pro další osoby v okolí, které se tam nachází. Navíc se při likvidaci musí pamatovat na okolní životní prostředí, neboť při zásahu se často aplikují toxické látky.
Postup při nálezu hnízda
Veřejnost si nyní často zaměňuje některé hmyzí druhy se sršní asijskou. Je proto na místě prostudovat si, jak vypadá sršeň obecná, pestřenka sršňová, žahalka obrovská, pilořitka velká, drvodělka fialová a podobně. Víc se dozvíte v příručce vydané Pracovní společností nástavkových včelařů CZ, z. s., kterou si můžete stáhnout na www.psnv.cz v pdf zdarma, anebo si ji koupit na tomtéž webu vytištěnou.
Během podzimu a zimy opadá ze stromů a keřů listí, tudíž nelze zcela vyloučit, že nebudou spatřena další hnízda sršní asijských, byť v zimě již opuštěná. Pokud se tak stane, je nutné bezprostředně nahlásit i tento výskyt Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR e-mailem invaznidruhy@nature.cz , či prostřednictvím aplikace BioLog určené pro mobilní telefony, nebo také prostřednictvím aplikace Nahlaš sršeň, kterou spravuje tým PunkHive a je propojena s Agenturou. Hlášení je vždy vhodné doplnit několika fotografiemi nálezu spolu s upřesněním místa výskytu.
Poznámka:
Projekt Education, Training and Capacity-Building in the Field of Beekeeping and Civil Defense Services je podporovaný Evropskou unií. Číslo projektu: 2021-1-SK01-KA220-VET-000033144
