Není časté, aby se včelí úl stal předmětem designérské soutěže. Požádali jsme proto jeho autora o podrobnosti. Václav Dopita studuje druhým rokem obor design interiéru a nábytku v magisterském programu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara na Západočeské univerzitě v Plzni.
Geneze návrhu
Minulý školní rok Václava Dopitu zaujalo vypsané zadání klauzurní práce, jímž byla tvorba funkčního prototypu včelího úlu. Pustil se do řešení, přestože, jak podotýká „do té doby jsem o včelaření nevěděl víceméně nic. Tudíž, než jsem se dostal k samotnému navrhování, předcházely tomu návštěvy včelařů, pročítání článků, jak vlastně včely fungují, co k životu potřebují a co vše musí včelí úl obsahovat. Hlavní pro mě byly při výrobě konstrukční parametry, které jsou u včelího úlu striktně dané. Podoba úlu se pak od nich odvíjela. Finální vzhled jsem průběžně konzultoval se včelaři, prodejci včelích pomůcek a svými spolužáky (obr. 1).“
Úl čeká na včely
Protože úl s nominací na Národní cenu za studentský design 2023 měla v nejvyšším kole teprve posuzovat odborná porota, nebylo ještě možné prototyp osadit včelami. Avšak Václav Dopita chce příští sezonu prvně v životě začít včelařit a svůj úl uvést do praxe. Úl se do finále dostal v konkurenci se stovkou jiných artefaktů.
Technická specifikace
Úl Bee-Feeder (obr. 2) je ležan, který má kromě svého základního účelu působit na zahradě jako solitér s dekorativní architektonickou funkcí. Podle svého konstruktéra je určen pro začínající a hobby včelaře.
Ležan na 32 rámků 39 x 24 cm je dělitelný pomocí posuvné přepážky pro dvě včelstva; má dvě česna umístěna na protilehlých bocích. Materiálem je borovicový masiv v kombinaci s překližkou. Stěny a střechu zatepluje polystyrén, střecha je plechovaná. Otevření úlu shora se řídí ergonomickými pravidly, takže lze střechu zdvihnout pomocí dvou drobných madel pohodlně ve výši ramen. Střechu není nutné z úlu zcela sejmout, jak je to obvyklé u plechových vík, ale jen odklopit, protože je k zadní stěně ležanu připojena panty a zajištěna dvěma řetězy (obr. 3). Ty je však možné vyháknout, takže se střecha zcela odklopí.
Úl spočívá na železné podnoži. Manipulační prostor začíná ve výšce jednoho metru nad zemí, kde je pod vlastním úlovým tělesem úložný prostor pro včelařské pomůcky (obr. 4). Celý korpus je opatřen lakem.
Termické ošetření včelstva
Autor se ve svém návrhu snažil o biologické tlumení varroózy termickým ošetřením včelstva. Celý úlový prostor lze shora přikrýt skleněnou deskou tak, aby se skleníkovým efektem vyhřál vnitřek úlu natolik, že dosáhne teploty 42 °C, kdy by měl kleštík uhynout (obr. 5). Pro kontrolu spadu slouží dvě z boků vysunovatelné varroapodložky (obr. 6).
