V posledních měsících zaznamenalo Ministerstvo zemědělství (MZe) spolu se Státní veterinární správou zvýšený počet podnětů k povinnému vyšetřování zimní měli. Na pozvání ministra Marka Výborného proto proběhlo 20. 5. 2024 ve Včelařském vzdělávacím centru v Nasavrkách k tomuto tématu jednání. Pozvání dostali zástupci vědecké obce, rozličných včelařských spolků, Výzkumného ústavu včelařského, s. r. o., zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, Státní veterinární správy a Ministerstva zemědělství jako svolavatele. Neformální diskuse v předsálí začala ve vstřícném duchu již několik desítek minut před vlastním jednáním. Nedlouho před samotným začátkem se objevili také zástupci státních institucí a Českého svazu včelařů, z. s.
Přivítání a pozice moderátora se ujal prof. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D., z Karlovy univerzity. Vrchní ředitel Sekce lesního hospodářství MZe Mgr. Patrik Mlynář poté, kdy omluvil nepřítomnost ministra, přislíbil sestavit zápis z jednání a jeho distribuci zúčastněným. Impulzem pro svolání tohoto setkání podle něj byla skutečnost, že MZe zachytilo jak negativní, tak pozitivní postoje k celé problematice. MVDr. Zbyněk Semerád, ústřední ředitel Státní veterinární správy vyjádřil očekávání, že schůzka povede k závěru, čím vyšetření zimní měli nahradit.
Odborná vystoupení
Prof. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D., upozornil, že úskalí diskutované metody nejsou v certifikované laboratorní metodě, nýbrž mohou být v preanalytické a postanalytické fázi. Tzn. v chybách při odběru měli a interpretaci výsledků. Nezodpovězenou otázkou však zůstalo, zda a jak mohou být výsledky zatížené nastíněnými chybami aplikovatelné v praxi.
Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D., z Univerzity Palackého v Olomouci uvedl, že data Státní veterinární správy k vyšetření zimní měli nekorelují s daty projektu COLOSS sledujícími úhyny včelstev. Výsledky vyšetření měli nevykazují statistickou souvislost ani prediktivně s následnými úhyny včelstev, ale ani ex post nekorelují s úhyny aktuální zimní sezóny. Dále doplnil chyby v preanalytické fázi o reziduální spad po léčení schválenými přípravky v bezplodém období, což vede k falešné pozitivitě. Zpochybnil metodu zimní měli pro sledování invazních druhů rodu Tropilaelaps či Aethina tumida. Užití zimní měli pro sledování rezistence roztočů vůči léčivům označil za nespecifickou a z vědeckého hlediska nevhodnou metodu.
RNDr. Tomáš Erban, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze označil metodu měli za málo vypovídající, která nezkoumá napadení včelstva viry, a přestože není příliš nákladná, zatěžuje jak včelaře, tak státní správu. S ohledem na rozdíly sledovaných včelstev upozornil na možnou falešnou negativitu při interpretaci výsledků vzniklou v důsledku vytváření směsných vzorků pro vyšetření. Poukázal také na to, že prahová hodnota tří roztočů užívaná v postanalytické fázi pro nařízení jarního ošetření není nijak odborně podpořena. Kdyby měla metoda zimní měli výrazný pozitivní dopad, projevila by se, podle jeho slov, signifikantním rozdílem v úhynech u nás a v zahraničí například v úhynové sezóně 2022/2023, kdy u nás dosahovaly úhyny hodnoty 38 %. Také on upozornil na daleko zásadnější letní monitoring, který včelaři, ačkoliv je rovněž povinný, často vůbec neznají a mnohdy zcela ignorují.
Závěrem vystoupil Dr. Ing. František Kamler z Výzkumného ústavu včelařského, s. r. o., v Dole. Rovněž připustil určitou chybovost metody, ale bez bližšího vysvětlení tvrdil, že přesto ukáže jakýsi aktuální obrázek stavu populace roztoče Varroa destructor. Poté hovořil o přijímaných opatřeních na základě interpretace výsledků metody v základních a okresních organizacích a o tom, že včelaři se špatnými výsledky vyšetření v organizacích bývají dobře známi. Poté na rozdíl od předřečníků podpořil sledování rezistence na léčiva a invazních druhů pomocí zimní měli a odmítl individuální odpovědnost včelařů s odkazem na chabou úroveň jejich znalostí.
Úvod diskuse
MVDr. Miloslav Peroutka, člen předsednictva Okresní organizace Českého svazu včelařů v Benešově úvodem diskuse odmítl všechny odborné výhrady k užití zimní měli pro sledování rezistence roztočů či výskytu invazních druhů. Odborné studie zpochybňující relevantnost povinného vyšetřování zimní měli označil jen vědou pro vědu. Výsledky projektu COLOSS, který je na webu Českého svazu včelařů označen jako velice důležitý, zpochybnil bez opory o jakákoliv data, pouze s odkazem na ješitnost včelařů.
Postoj dalších spolků
K problematice se poté vyjádřila většina zástupců ostatních přizvaných spolků. Šlo o reprezentanty následujících zapsaných spolků: Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, Spolku pro rozvoj včelařství MÁJA, Asociace profesionálních včelařů, Včelařského spolku pro Mladou Boleslav a okolí, Spolku krušnohorských včelařů, Včelařského spolku Moravy a Slezska, Včelí Stráže a Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum.
Až na jednu výjimku všichni odmítli odběr zimní měli jako nevypovídající a nadbytečné obtěžování včelařů. Jejich argumenty byly většinou logickými důsledky běžně známých faktů. Například, že takto nastavený systém nikterak nezmírnil 38 % úhynů v sezóně 2022/2023. Ve světě se tato metoda nikde jinde nepoužívá. Ve srovnání s okolními státy nás systém sběru zimní měli a následného léčení podle jejích výsledků nikterak nechrání před úhyny, míra úhynů není u nás nižší. Pouze RNDr. Václav Švamberk, zástupce spolku Mája, sice přiznal chybovost metody, ale rušit ji nechtěl.
MVDr. Peroutka na opakovaný dotaz na vědecké podklady pro stanovení metodiky postanalytické fáze a nařízeného jarního ošetření sdělil, že dosud užívaná hranice tří roztočů na včelstvo byla stanovena před čtyřiceti roky, a to pouze odhadem.
Stanovisko Českého svazu včelařů, z. s,
Zástupci vedení Českého svazu včelařů, z. s. (ČSV), tj. předsedkyně Mgr. Jarmila Machová a tajemník Ing. František Krejčí, se do této diskuse nijak nezapojili a nebýt jejich těžko skrývaných nonverbálních gest, nebylo by možné ani odhadnout jejich postoje.
Až v samotném závěru bez možnosti případně jakkoli reagovat si vzal slovo tajemník ČSV a fungování metody plošného sběru zimní měli pochválil. Připustil, že někteří včelaři k ní sice mají výhrady, ale povinnost si plní, a proto by byla škoda zaběhlý systém rušit. Dále se poněkud pohrdlivě vyjádřil k projektu COLOSS a tři tisíce jeho respondentů nepovažoval za sběr relevantních dat.
výsledek jednání
Závěrem nepadlo k diskutovanému tématu žádné rozhodnutí. Mgr. Mlynář za Ministerstvo zemědělství sdělil, že rozhodnutí je nyní na vedení Státní veterinární správy, konkrétně na jejím řediteli MVDr. Semerádovi.
Po ukončení celého jednání představitelé vedení ČSV rozproudili méně formální debaty s představiteli státního aparátu a některými zástupci vědecké obce. Škoda jen, že jejich názory či případně návrhy nezazněly v řádné diskusi během samotného jednání a nejsou tak ani uvedeny v oficiálním zápise ze schůzky.
