Jednatel společnosti Milan Špaček řekl: „Do výkupu letos vozí med více včelařů. Je to dáno hlavně tím, že mají nižší spotřebu a loňské neprodané zásoby.“ S ohledem na brzký nástup jara, který místně vedl k dokrmování včelstev během snůškové mezery, upozornil, že pokud včelaři přikrmování přehnali, mohly v medu zůstat zbytky krmiva, které by mohly snížit jeho kvalitu.
Dodatek redakce: Pokud jste v letošní snůškové mezeře včelstva přikrmovali a nejste si jisti, zdali včely vše zkonzumovaly a nic nepřetvořily v med, vyvolala možná ve vás výše uvedená informace obavu, zdali váš med neobsahuje zbytky krmiva a nehrozí-li vám nařčení z falšování. Ing. Vojtěcha Kružíka, Ph.D., z Ústavu konzervace potravin Vysoké školy chemicko-technologické v Praze jsme se proto zeptali, jestli je možné si udělat svépomocí alespoň orientační analýzu na uvedená rezidua. Zde je jeho odpověď:
„Domácí stanovení sacharózy je neproveditelné. Situace je o to komplikovanější, že nám nejde o reakci pouze na průkaz sacharózy, ale potřebujeme určit její přesné množství. Zjištěná hodnota by měla být nižší než obecně platný legislativní limit 5 %. Autentické české medy mají obvykle hodnoty menší než 0,5–1 %, ale existují výjimky. Po vytočení medu je přítomný enzym invertáza stále aktivní, takže může obsah sacharózy ještě poklesnout. Standardně užívanou analytickou metodou je kapalinová chromatografie, která umožňuje stanovit celý profil sacharidů. V současnosti je v oblasti falšování medu nejperspektivnější nukleární magnetická rezonance, pomocí které by bylo možné poškozený sacharidový profil také detekovat. Obecně tato metoda slouží pro odhalování mnohem sofistikovanějšího pančování, než je nadlimitní obsah sacharózy.“