V neblahé předtuše výskytu melecitózní snůšky jsme se na stanoviště vydali dne 2. července 2024 a naše očekávání bylo potvrzeno. Už při odtrhávání fólie bylo zřejmé, že z prostavěného díla med nevytékal, ale zůstával tvrdošíjně uvnitř ve formě polotekuté pasty (obr. 2).
Plásty ve dvou třech nástavcích byly bohatě naplněny medem a mnoho z nich bylo kompletně zavíčkováno. Silně melecitózních plástů byla více než polovina. Při pohledu do nezavíčkovaných částí jsme zřetelně viděli velký podíl opaleskujících buněk naplněných tuhým obsahem (obr. 3). Při rozškrábnutí zavíčkovaných zásob med nevytékal (obr.4). Včelstva plodovala na 4–5 plástech v dolních nástavcích.
Podle provozu na česnech se zdálo, že melecitózní snůška již ustávala. Z možných postupů řešení problému jsme zvolili odebrání většiny melecitózních rámků z medníků a částečně i z plodiště a jejich nahrazení mezistěnami, protože souše šetříme pro letní zakrmení včel na zimu (obr. 5). Mateří mřížku jsme odstranili. Očekáváme, že včely mezistěny vystaví a naplní novou snůškou, snad již ne melecitózní, ale zbytkem lípy, medovicí a nektarem z okolních rozkvetlých luk. Před letním zakrmením bude nutné plodiště znovu zkontrolovat a případné zbylé melecitózní zásoby ještě odebrat a nahradit soušemi.
Stanoviště je vzdálené od našeho bydliště 70 km, takže namáčení plástů a jejich zpětné podání včelám je pro nás těžko realizovatelné. Plásty s melecitózním medem jsme místo toho převezli do skladovacích prostor, tam je uložili do nástavků a proložili čerstvými zelenými listy ořešáku. Doslechli jsme se totiž, že toto listí je ochrání před případným napadením zavíječem voskovým (obr. 6). Na jaře 2025 plásty s melecitózním medem odvíčkujeme, namočíme a použijeme pro podnícení nebo krmení našich včelstev.
