Letos byla publikována Situační a výhledová zpráva Včely za roky 2022 a 2023, do níž poskytly informace a podklady Český svaz včelařů, z. s., Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel a Úřední věstník Evropské unie.1 Zpráva neúplně informuje o současném stavu oboru, situaci v oboru neanalyzuje a vůbec nepředkládá možná řešení problémů a výhled do budoucna, jak zní v nadpisu zprávy.
České včelařské paradoxy
Obor včelařství nemá samostatný zákon, jako například myslivost a rybářství. Stát spravuje naše odvětví prostřednictvím Odboru státní správy myslivosti a rybářství Ministerstva zemědělství s omezeným personálem pro obor včelařství. Dochází tak k paradoxním situacím, kdy důležitá oborová rozhodnutí jsou pod znatelným vlivem největšího zájmového (zapsaného) spolku včelařů a společnosti s ručením omezeným, mj. vyrábějící a prodávající veterinární léčivé přípravky na tlumení varroózy. Je to obdobné, jako kdyby české zemědělství řídili zájmoví zahrádkáři a zemědělské obchodní společnosti.
Zavčelenost krajiny
Zpráva uvádí počet včelařů a včelstev v České republice a v zemích Evropské unie. Pro Česko zde však chybí důležité parametry, jako je velikost území, respektive úživnost stanovišť (opylovací parametr), tzn. počet včelstev na km2, a to v porovnání se státy EU. Připomínáme, že Česká republika zaujímá páté místo s hodnotou 9,1 včelstev/km2; průměr EU je 2,5 včelstva/km2 (graf 1). Z uvedeného vyplývá, že Česká republika je lokálně převčelena, se všemi důsledky, jako je nedostatečná a pestrá pastva s místně možnou podvýživou včelstev. Lokální převčelenost má také velký vliv na šíření včelích nemocí.
Počet včelařů
Vedoucí pozici zaujímáme také v rámci Evropské unie v poměru počtu včelařů vůči počtu obyvatel. S hodnotou 59,8 včelařů na 10 000 obyvatel oproti průměru unie, kde je hodnota 18,2 včelařů na 10 000 obyvatel, jsme na prvním místě. (graf 2)Příčinou je velké zastoupení malých včelařů v České republice, kdy většina chovatelů má do deseti včelstev a velmi malé zastoupení profesionálních včelích farem.
Velký počet malých včelařů vyžaduje v současné době kvalitní osvětovou a vzdělávací agendu. V ostatních státech EU je podstatně vyšší zastoupení velkých profesionálních včelařů, kteří jsou lídry nových postupů a technologií v chovů včel, takže v oboru určují směr vývoje.
Úživnost krajiny
Česká republika dále hraje prim v rozloze polí, která obhospodařují velké zemědělské podniky. Ta činí 120,8 ha/podnik, zatímco unijní průměr je 19,1 ha/podnik (graf 3). Tato skutečnost se odráží ve velikosti a malé rozmanitosti půdních celků a spektru pěstovaných plodin. To má podstatný vliv na pestrost včelí pastvy a doletové vzdálenosti včel. Dále se zde mohou s větší mírou pravděpodobnosti projevit negativní dopady aplikace prostředků na ochranu rostlin. Tento jev jde proti naší převčelené krajině, které by spíše slušely menší půdní celky a menší zemědělské farmy.
Dotace do včelařství
Dotace 1.D „Podpora včelařství – účel zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin“ je primárně určena pro Uznané chovatelské sdružení včely medonosné kraňské, které ji administruje. Proto je velmi problematická její administrace pro nečleny Českého svazu včelařů, z. s., a nelze zde uplatnit model dotace „stát – včelař“ bez prostředníka. Dotace je poskytována na každé včelstvo z národních zemědělských dotací. Ta se každým rokem postupně snižuje z částky 105 milionů korun v roce 2022 na 47 milionů korun v roce 2023, tj. z dotace na jedno včelstvo ze157 na loňských 76 Kč.
EU dotace v opatření obnova včelstev je naopak vyplácena chovatelům včelích matek, kteří jsou členy Uznaného chovatelského sdružení včely kraňské. Předpokládá se, že těmito dotovanými včelími matkami včelaři zajistí obnovu včelstev, která z různých důvodů uhynula.
EU dotace na vzdělávání směřuje na vzdělávací akce pro včelaře a na vedení včelařských kroužků mládeže. Je otázkou, zda je dotace přiměřeně rozložena mezi včelařské kroužky (1,556 milionu korun) a vzdělávací akce pro včelaře (1,590 milionu korun), přičemž v roce 2022 bylo cca 1 200 včelařských subjektů proti pouhým cca 130 kroužků mládeže.
Dotace 9.J směřuje jen k nevládní neziskové organizaci Střední odborné učiliště včelařské – Včelařské vzdělávací centrum Nasavrky, o. p. s., kterou založilo Ministerstvo zemědělství spolu s Českým svazem včelařů, z. s. V národních zemědělských dotacích je kromě dotace 1.D od roku 2020 zařazena právě také dotace 9.J „Zlepšování praktické výuky ve včelařství“, jejíž podmínky jsou nastaveny tak, že na ni dosáhne pouze tato jediná včelařská škola. Je proto legitimní se ptát, zda nejde o klientelismus.
Saldo v obchodu s medem
Nebezpečně vzrůstá dovoz medu ze zahraničí v porovnání s vývozem. Zatímco v roce 2017 jsme z České republiky vyvezli 1 540 tun medu a dovezli 3 177 tun medu, v roce 2022 jsme vyvezli pouze 642 tun medu a dovezli neuvěřitelných 5 553 tun medu (graf 4). Chybí porovnání např. s Polskem a Maďarskem, kde podobný trend stoupajícího záporného salda obchodu s medem není.3 Ve zprávě se tato situace neanalyzuje, přitom zvyšující se dovoz levného medu má podstatný vliv na cenovou hladinu a odbyt českého medu.
Zdraví včelstev
Situační a výhledová zpráva neřeší nejpalčivější problém českého včelařství, tj. zdraví včel. Nenabízí ani statistiky úhynů ani nové způsoby monitoringu a tlumení včelích nákaz. Nic se nedozvíme o množství zimních úhynů, protože se v České republice neevidují jarní vyzimované stavy včelstev.
Vyhodnocení/monitoring zimní měli kvůli varroóze Situační a výhledová zpráva neuvádí. Autoři Zprávy zřejmě již tušili, že tato data nejsou ve vztahu k zimním úhynům včelstev relevantní. Letošní reakce Ministerstva zemědělství ve věci sběru a vyhodnocení zimní měli je víceméně zmatečná ve stylu „Odvolávám, co jsem slíbil, a slibuji, co jsem odvolal“.
Zdroje:
1. KOLEKTIV, Situační a výhledová zpráva: Včely 2023, Ministerstvo zemědělství, Praha, 2024.
2. Eurostat, FAO, vlastní výpočty.
3. LSTIBŮREK J. Jak ovlivňuje dění ve světě náš trh s medem? Moderní včelař 6/2023, s. 27.
