Hnízdo v maďarské obci Kimle, zničené 23. 10. 2023, bylo jasnou výzvou nejen pro včelaře na jihu Slovenska, ale především pro Státní ochranu přírody Slovenské republiky, v jejíž působnosti invazní druhy rostlin a živočichů jsou. Jak se na ni připravili, neukáže ani tak první likvidace hnízda, jako spíše strategie a konkrétní aktivity, které by měly nabýt účinnosti již na podzim 2024. „Připravit se“ neznamená jen vyhledat a eradikovat první hnízdo. Znamená to mít dopředu vypracovaný účinný systém prevence, monitoringu a kontroly včetně legislativních úprav, a to ješte před prvním výskytem a likvidací hnízda sršně asijské.
Nález v obci Palárikovo
První podezřelý nález sršní asijských na Slovensku byl oficiálně potvrzen 28. září 2024 v obci Palárikovo. Dospělé dělnice nahlásil vědec RNDr. Dušan Senko, PhD., z Botanického ústavu CBRB Slovenské akademie věd. Pozoroval je společně s manželkou na svém pozemku nejdříve na dozrálých jablkách, následně na banánovníku a později na jiných místech v obci. Jelikož oba věděli, že jde o invazní druh sršně asijské Vespa velutina nigrithorax, poslali fotografie podezřelého hmyzu přes mobilní aplikaci Zastav sršeň1, jejíž údaje jsou propojeny se Státní ochranou přírody Slovenské republiky. Postupně nahlašovali zpozorované sršně asijské také samotní obyvatelé z jiných částí obce, kteří je viděli na fících, hruškách, jablkách a kvetoucím brečťanu.
Postup po zpozorování sršně
Po potvrzení jedinců na novém území je zásadní nalézt a zlikvidovat hnízdo. Pokud jde o ojedinělý výskyt, může být vyhledání hnízda zdlouhavý proces, avšak na jeho dohledání je třeba vynaložit maximální úsilí. Následně je nutné pokračovat s monitorovacími aktivitami, které by měly pokrýt oblast do vzdálenosti 40 km od potvrzeného hnízda2.
Zdlouhavé, ale klíčové vyhledání prvního hnízda
V případě hledaného hnízda působily na Slovensku dvě skupiny, které postupovaly odlišně. Prvá skupina zvolila metodu trasování odchycených, označených a zakrmených sršní asijských. Druhá skupina použila rádiovou telemetrii s vysílačem připevněným na hruď dělnice.
Hnízdo bylo lokalizované 2. října pomocí dvou přijímačů vybavených směrovými anténami, přičemž jeho poloha byla triangulována pomocí detekce signálu ze dvou pozorovacích bodů s přesností 7 metrů. Další sledování znemožnilo umístění hnízda na soukromém pozemku.
Po zjištění polohy hnízda v okruhu 7 metrů byl nasazen termovizní dron na přesné určení jeho umístění. Hnízdo bylo ukryté v listí a jeho zahlédnutí bylo možné jen v úzkém pětistupňovém zorném poli, přičemž vykazovalo teplotní rozdíl 2,5 °C. K úspěšnému nalezení hnízda byly rozhodující příznivé povětrnostní i teplotní podmínky, což umožnilo zaznamenat termální anomálii, která následně vedla k identifikaci hnízda ze země RNDr. Jozefem Lengyelem, PhD., z chráněné krajinné oblasti Dunajské Luhy a RNDr. Dušanom Senkem, PhD., z Botanického ústavu CBRB Slovenské akademie věd.
K vyhodnocení situace přispěl také francouzský odborník na sršeň asijskou Étienne Roumailhac, který aktuálně přednášel o tomto invazním druhu na odborném semináři pořádaném Střední odbornou školou Pod Bánošom v Banské Bystrici. V rámci svého pobytu se seznámil s biotopem, kde se sršeň asijská vyskytla, především s obcemi Palárikovo a Dolný Ohaj. Jeho návštěva potvrdila, že pro sršeň asijskou je mimořádně příznivé celé Podunají. Svým charakterem se nijak neliší od jihozápadní Francie, kterou sršeň asijská napadla jako první francouzský region a kde se jí stále daří.
Hnízdo bylo prostavěné mezi vícerými větvemi topolu kanadského (Populus × euroamericana) ve výšce přibližně 22 m v areálu bažantnice. Hnízdo měřilo 80–90 cm na výšku a nacházelo se v řídkém porostu stromů, především dubu letního (Quercus robur agg.) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), bez keřů.
Likvidace hnízda
Hnízdo eradikovaly odborně způsobilé osoby 7. října 2024 přibližně v 18 hodin. Účinnou látku vstříkly do hnízda pomocí teleskopické tyče.
Poslední jedinci byli v obci viděni 8. října 2024 v podvečerních hodinách na kvetoucím brečťanu ve vzdálenosti cca 300 metrů od hnízda.
Eradikace začátkem října napomohla k tomu, že se šíření královen sršně asijské zpomalilo, avšak nelze vyloučit, že některé královny opustily hnízdo ještě před jeho zničením. V čase nálezu hnízda, tj. 2. října, se hnízdo vyznačovalo vícerými znaky naznačujícími, že biologický cyklus této kolonie byl zřejmě už na jejím konci. Hnízdo mělo ve své horní části více malých otvorů, dále jeden otvor ve spodní a jeden otvor ve vrchní části hnízda. Sršně asijské jsou mimořádně dobré stavitelky, své hnízdo denně opravují a udržují ho v čistotě.
V době tvorby tohoto článku nemáme k dispozici podrobnosti o hnízdě. Další informace budou známy až po odborné analýze hnízda, kterou zajištují pověřené osoby Státní ochrany přírody Slovenské republiky.
Závěrem
Kombinace moderních monitorovacích technik a vývoj nových metod jsou potřebné pro účinné monitorování a kontrolu šíření tohoto invazního druhu. Kromě technologického pokroku je důležitý proaktivní přístup státu, zvláště co se týká legislativních změn, zjednodušení administrativních procesů, které umožní pátrací akce, a přímo na místě zabezpečení rychlé mobilizace a zásah.
Dalším důležitým faktorem úspěchu je zapojit do pozorování hmyzu širokou veřejnost a v případě podezření nahlášení jejich výskytu pomocí mobilní aplikace Zastav sršeň nebo přes formulář Systému rychlého varování, který spravuje Státní ochrana přírody Slovenské republiky. Zásadním klíčem úspěchu je vzájemná komunikace a spolupráce všech zainteresovaných stran. To rozhodne o dalším vývoji situace v celém středoevropském prostoru.
Poznámky:
1. První oficiálně potvrzený nález sršně asijské na Slovensku byl nahlášen prostřednictvím mobilní aplikace Zastav sršeň, kterou vytvořila nezisková organizace Ekofond SPP v rámci iniciativy Zastavme sršeň asijskou. Součástí této iniciativy byla rovněž edukativní online kampaň pro veřejnost, vytvoření dokumentárního filmu „Sršeň asijská – hrozba pro naše opylovatele a biodiverzitu“ (www.youtube.com/watch?v=WrKiJHt76F8) a grantové programy zaměřené na finanční podporu dobrovolných hasičů při nákupu materiálně-technického vybavení potřebného na likvidaci sršní asijských a jejich hnízd. Víc informací viz na https://www.ekofondspp.sk/srsen.html
2. Bertolino et al. 2016; Robinet et al. 2017; Verdasca et al. 2021. Spread of the invasive yellow-legged hornet Vespa velutina (Hymenoptera: Vespidae) in Italy.
