Monitoring sršně asijské

Helena Proková

1/2025, strana 25

Otázka, kterou často dostávám po prvním nálezu hnízda sršně asijské v obci Palárikovo na jihu Slovenska, zní, zda bychom měli monitorovat tento druhu sršní, a pokud ano, jak postupovat. Stručná odpověď je – ano.

Účinný monitoring je nevyhnutelný pro zmírnění vlivu sršně asijské na místní ekosystémy, které jsou zejména kvůli lidské činnosti neustále negativně ovlivňované, což však vyžaduje delší odpověď, kterou rozebereme postupně v sérii článků Moderního včelaře 1–3/2025.

 

Důvod monitoringu

Cílem monitoringu je včasná identifikace jedinců sršně asijské a kontrola hnízd dříve, než se jejich populace na daném území rozroste. Zároveň je důležité také lepší pochopení zákonitostí tohoto druhu sršně, o němž máme stále jen omezené poznatky a v neposlední řadě je potřebné pomocí monitorování vyhodnotit dopady na původní biodiverzitu. To zdaleka není triviální záležitost, která je navíc finančně a časově náročná a patří do rukou vědecké komunity a zanícených občanských badatelů.

Nejčastěji vzpomínaným argumentem z hlediska ekonomiky a ochrany přírody je úbytek hospodářsky chovaných včel medonosných, které tvoří přibližně 20–30 % z celé široké škály rozličných druhů hmyzu. Je však třeba vědět, že se v úvahu musí brát celý přírodní potravinový řetězec, který sršeň asijská může v dané oblasti ovlivnit.

 

Francouzský příklad

Francouzští vědci zjistili,1 že v Normandii jedno průměrně velké hnízdo sršně asijské, obsahující sedm plástů a vážící na konci sezóny cca 8 kg, zkonzumuje během svého biologického cyklu víc než 11 kg různého druhu hmyzu. Pokud si za příklad vezmeme kraj Manche (5,938 km²) v blízkosti Atlantického oceánu a Lamanšského průlivu, kde bylo v roce 2023 zničených 9 000 hnízd, tak vlivem tohoto počtu kolonií zde mohlo ubýt více než 100 tun hmyzu. Toto číslo reprezentuje však jen počet skutečně zničených hnízd, na něž byli jednotlivci a starostové obcí ochotni vynaložit finanční prostředky, a nezahrnuje celkový počet identifikovaných hnízd. K tomu je ještě třeba připočítat neznámý počet neidentifikovaných hnízd. Sršně asijské Vespa velutina nigrithorax proto představují v této oblasti další významný faktor, který ohrožuje lokální biodiverzitu.  

 

Metodika monitorování sršně asijské

Účinný monitoring by měl zahrnovat:

1.     Celonárodní veřejně prospěšnou kampaň „Zpozoruj a zastav sršeň asijskou“ (pracovní název) s cílem podporovat občany, aby hlásili pozorování a pomáhali při monitorovaní jedinců a hnízd sršně asijské, protože se mohou nacházet kdekoliv vlivem mezinárodní dopravy i přirozeným šířením. Kampaň může zastřešit jakákoliv organizace ochotná věnovat na tento cíl peníze. Na Slovensku je to nezisková organizace Ekofond SPP. Cílem takové kampaně je především osvěta.

2.     Systematické monitorování oblastí prvních výskytů hnízd pomocí místních občanů, vyškolených referentů působících na městských a obecních úřadech i včelařů, kteří postoupí informace kompetentním orgánům, jako je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, respektive Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky.

V případě Slovenska by oblast měla zahrnout jižní pásmo: slovensko-maďarskou hranici, tj. první maďarský nález hnízda v příhraniční obci Kimle v Maďarsku jako jeden bod a první slovenský nález hnízda v obci Palárikovo jako druhý bod, což je přibližně 50 km dlouhé pásmo. Toto je tzv. vysoce riziková oblast, kde je velká pravděpodobnost vícerých hnízd (už v roce 2024). V této oblasti může k šíření sršní asijských přispět také nepřetržitý transport zboží a vysoká mobilita lidí.

 

Získávání dat

Metody sběru údajů jsou různé, nejvíc bychom se měli zaměřit na vizuální monitorování. Pomocí dobrovolníků a odborníků na pozorování sršní asijských na místech nejčastějšího výskytu, a to nejen ve výšce korun stromů. Pro pozorovatele je důležité, aby sledovali dráhy letu královen a později dělnic, a tak pomohli při hledání hnízd, která se mohou vyskytovat v korunách stromů, ale i v jakýchkoliv hospodářských budovách, přístřešcích, dětských domečcích, ptačích budkách, v keřích.

Klíčovými obdobími jsou jaro, kdy vnější teplota vystoupí nad 12 °C a je nutné zaměřit se na přezimované a oplodněné královny sršně asijské potřebující vysoký přísun cukrů, a pak konec léta a celý podzim, kdy vrcholí aktivita dělnic. Proto je nezbytné zaměřit se na dělnice, které loví ve velké míře včely medonosné kvůli zvýšené potřebě přísunu bílkovin pro vyvíjející se královny a samce.

 

Pasti a přirozené atraktanty

Odchytu pomocí selektivních pastí jsme se již věnovali ve více číslech Moderního včelaře, například ve vydání 2/2023. Znovu se jim budeme věnovat v Moderním včelaři 2/2025.

Kromě pastí významně poslouží tzv. selektivní rostliny, například různé kultivary keře kamélie, protože její květy lákají královny již v brzkém jaru, kdy ještě kvete jen málo rostlinných druhů. Je vhodné vybírat kultivary, které mají červené nebo růžové květy a dokážou přezimovat i v našich klimatických podmínkách.

Na keř kamélie se umístí monitorovací past se sladkou návnadou. Sršní královny létají na zdroj pastvy s vyšším obsahem cukru. Z dálky je tak přivábí květy kamélie a pak sladká návnada. V nejrizikovějších oblastech, tj. s výskytem hnízda sršně asijské, je potřebné rozmístit v okruhu 4 km2 od místa hnízda selektivní pasti přímo na kamélie, rovnoměrně přibližně každých 500 metrů, nebo alespoň každých 1 000 metrů. Je to realizace náročná na čas a lidské zdroje.

 

Další aspekty monitoringu

Je důležité připomenout, že i selektivní pasti s návnadou se musí pravidelně kontrolovat, vyměňovat nebo doplňovat návnada, zaznamenávat zjištění a posílat je národnímu koordinátorovi, kupříkladu odborníkovi v rámci sekce invazních druhů Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, respektive Štátnej ochrane prírody Slovenskej republiky.

O dalších aspektech monitoringu sršní asijských se dozvíte v Moderním včelaři 2/2025.

 

Příklad celonárodní veřejně prospěšné kampaně

S veřejně prospěšnou kampaní „Zastavme sršňa ázijského“, kterou realizovala nezisková organizace Ekofond SPP prostřednictvím sociálních sítí od konce září do konce října 2024, je možné se seznámit na webu https://youtu.be/WrKiJHt76F8. Tato organizace zároveň financovala vznik první aplikace pro nahlašování sršně asijské na území Slovenské republiky. Hlášení z aplikace jsou propojena se Systémem rychlého varování, který spravuje Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky. Aplikaci si za první tři měsíce od 15. 8. 2024 stáhlo více než 2 200 lidí. Pro porovnání: v České republice byla podobná aplikace Nahlaš sršeň stažena 1 821× za 11 měsíců. První oficiální nález sršně asijské na Slovensku byl nahlášený právě prostřednictvím této aplikace.

 

Poznámka:

1Darrouzet É. Lutte contre le Frelon Asiatique. Université de Tours. Dostupné online: https://www.youtube.com/watch?v=RV0DFRAB8Cg

Dva reklamní bannery s výzvou ke stažení slovenské aplikace k nahlášení sršně asijské.