Není snad historika včelařství, který by tuto útlou práci necitoval. Je však s podivem, že u nás vyšly její jediné dva překlady roku 1914 péčí nakladatelství J. Otto a v roce 1928 opět v Praze, v Zemědělském knihkupectví A. Neubert. Teprve nyní, téměř po stu letech, se nového vydání se znaky reprintu ujalo nakladatelství Franesa, které se opírá o překlad Václava Lípy z roku 1928 s edičním podílem Radomíra Hradila. Tomu odpovídá téměř kapesní vydání eseje 14,5 x 20,5 cm.
Maurice Maeterlinck (1862–1949), nositel Nobelovy ceny za literaturu, líčí na 150 stránkách život včelstva v průběhu roku. Především si však klade množství otázek, které mu tanuly na mysli během desítek let pozorování úlů a včel a hledá na ně odpovědi. Zejména přemítá o „géniu úlu“. Kdo je tím, jenž se projevuje tisícerým způsobem? Maeterlinck neúnavně přemítá o jeho povaze, vypořádává se různými námitkami a snaží se vysledovat, kam směřuje vývoj včel, jaký je jeho cíl. Právě toto zaměření činí z eseje Život včel mnohem víc než jakousi včelařskou příručku. Oslovuje lidi, kteří se na včely nedívají jen utilitárně, avšak mnohem více z filozofického hlediska. Právě proto se tato esej psaná v Paříži stala jednou z nejvlivnějších knížek, zabývajících se včelstvy.
