Včelaři se ptají, čím to je, když jsme provedli tolik léčebných opatření, dodrželi metodiky, řádně doplnili zásoby.
Vše nasvědčuje tomu, že hospodářské vedení včelstev v převčelené krajině dosáhlo určitého maxima možného. Obdobně jako naše průmyslové zemědělství na velkých rodných lánech. Bez dodání průmyslových hnojiv a pesticidů už to na polích nejde. Zemědělství je nemocné vodní a větrnou erozí, kdy v některých lokalitách mizí vrchní nejúrodnější vrstva zeminy. A v samotné půdě kvůli pesticidům chybí členovci a hmyz, půdní houby (mykorhizy) a bakterie.
Na konci ledna se na České zemědělské univerzitě v Praze konal 4. ročník konference Živá krajina, kterou pořádají zvláštní farmáři praktikující tzv. regenerativní zemědělství. V Česku a na Slovensku takto hospodaří již zhruba stovka farem. Při tomto způsobu obdělávání půdy zemědělci minimalizují její mechanické a chemické narušování, povrch půdy je nepřetržitě pokryt plodinami nebo meziplodinami, v půdě se co nejdelší dobu udržují živé kořeny. Regenerativní zemědělství přišlo do Evropy z USA, kde takto hospodaří téměř 15 % farem z jednoduchých důvodů: ceny průmyslových hnojiv a pesticidů neustále rostou.
Na letošní konferenci se nově prezentovaly výživové hodnoty plodin z regenerativního zemědělství, které předčí hodnoty z ekologického zemědělství. Větší druhová diverzita pěstovaných rostlin a nepřetržitý vegetační pokryv půdy omezují vodní a větrnou erozi, půdu chrání před vysokými teplotami, a tím zamezují vysoušení půdy a snížení aktivity půdních mikroorganismů. Prostě rostlinám a půdě se daří lépe, nakonec i zvířatům a ve výsledku lidem.
Co se takhle inspirovat u pokrokových farmářů a přiblížit současné hospodářské vedení včelstev „regenerativnímu včelařství“? Pozorujme volně žijící včelstva v přírodě, například v brtích, a některé úkony, projevy a opatření převezměme a inspirujme se jimi. Snažme se o udržitelné včelařství.
O návrhu regenerativního způsobu včelaření jsme psali v Moderním včelaři 4/2024. Předpokládá to chov středně silných včelstev, s menším počtem včelstev na stanovišti, zimováním na medu, respektive ve včelstvu musí být zásoby medu po celý rok. Včelstvo se chová v maximálně tříletém cyklu. Po této době se včelstvo ruší, například přemetením na mezistěny nebo vytvořením smetenců. Úl a voskové dílo se po této době kompletně repasují. Každý rok se včelstvo přirozeně nebo uměle odrojí (tvorbou oddělku odebráním veškerého zavíčkovaného plodu). Pokud je potřeba, tato zootechnická opatření proti nemocem se doplní organickou terapií. Jak jednoduché.
Zkusíte to letos také? Přeji vám zdravá, vitální a udržitelná včelstva a inspirativní čtení v Moderním včelaři.