Aleno, řekněte mi, co bylo impulzem k chystanému atlasu?
Rostlinám jsem propadla záhy po maturitě a baví mě dosud. Myšlenka na první kompletní fotoatlas vznikla na floristickém kurzu České botanické společnosti roce 2006. V té době začal rozvoj digitální fotografie a já jsem chtěla vyfotografovat všechny české rostliny (obr. 2). Na kurzu pak vznikl nápad soustředit je v knize. To jsem ještě netušila, že Danu Holubovou, nynější spolueditorku atlasu, napadlo ve stejné době totéž. Tehdy už jsem ale věděla, že takových botanických nadšenců je více, a jejich postupným oslovováním vznikl současný košatý pracovní tým. Oslovila jsem další dva editory, Karla Boublíka a Petra Kouteckého, dali jsme síly dohromady, přizvali další věhlasné botaniky a byli jsme připraveni. Na začátku jsme vycházeli z fotogalerií olomoucké a brněnské univerzity.
Kolik lidí se aktuálně do přípravy publikace zapojuje?
Přes sto šedesát kolegů, kteří pracují pilně jako včelky: čtyři editoři, sedm garantů zodpovědných za určité skupiny rostlin, přes 13 konzultantů a více než sto různou měrou zapojených fotografů. Pomáhá nám však mnohem více lidí. Lze říci, že díky spolupráci s Českou botanickou společností se zapojila prakticky celá botanická obec.
Členy této společnosti jsou také lidé, kteří se botanice věnují ze záliby, takže rozptyl profesí, které se na knize podílí, je zřejmě široký.
Ano, kromě botaniků a fotografů (obr. 3) s námi pracuje výtvarník, grafička a administrativní výpomoc. Rostliny pro nás ale fotografuje například i zubař, otorinolaryngolog, účetní či profesionální svatební fotograf. Prostě každý, kdo rád vezme fotoaparát, jde s ním na kytky a zajímá ho, co konkrétního fotografují. Mnozí ani členy společnosti nejsou. Někdy stačí jen dobře fotit a být ochoten jít do terénu s nefotografujícím botanikem. To je ideální spolupráce.
V jaké fázi zpracování právě jste?
Teď v březnu opět vyrážíme do terénu fotografovat, protože sezóna je už v plném proudu. Od začátku letošního roku jsme revidovali všech 3 278 rostlin, které bychom v publikaci chtěli zobrazit. Věřím, že brzy pošleme do průběžné sazby tisíc koláží dokončených rostlin. U těch ostatních je zapotřebí dofotografovat chybějící záběry. Aktuální postup práce zveřejňujeme na www.fotoatlas-rostlin.cz nebo na www.facebook.com/Fotoatlasrostlin.
Jaká bude struktura atlasu?
Rostliny budou řazeny po čeledích (například lipnicovité, zvonkovité) a v nich po rodech (například rozrazil, violka). V rámci rodů seskupíme podobné a často zaměňované druhy k sobě. Každá stránka bude obsahovat koláže čtyř druhů rostlin. Pod koláží bude mapa míst výskytu. Text v dolní části uvede u každé rostliny její rejstříkové číslo, český a vědecký název, délku života (např. vytrvalá), životní formu (např. geofyt), výšku rostliny, dobu kvetení, velikosti květních částí, výškový stupeň (od nížin až po subalpínský stupeň), míru ohrožení, biotopy výskytu a kde bude třeba i poznámku. Viz obr. 4.
Ale internet je přece plný fotografií rostlin a také fotografických knih o rostlinách je víc než dost.
Nesouhlasím s vámi, fotografické dílo takového rozsahu u nás dosud neexistuje. Dostupné knihy jsou vždy jen malým vzorkem. Často jsou to jen překlady zahraničních atlasů, takže v nich mnoho našich rostlin chybí.
A internet? Ten je nezřídka plný špatně určených rostlin, přičemž zájemci o botaniku nemají šanci chyby rozeznat. Nový atlas zaručí díky profesionálnímu týmu autorů správnost údajů a nabídne úplnou množinu našich rostlin včetně kapradin, dřevin a trav.
Chybět budou jen pěstované rostliny, které nezplaňují (například celer, floxy, listopadky), zaručeně vyhynulé rostliny (například plevely lněných polí, některé hořce, kapradiny a orchideje) nebo jednorázově zavlečené vzácnosti. Ve finále bude kniha obsahovat přes 3 000 rostlin na více než 9 000 fotografiích.
Kniha tak zřejmě cílí na širší okruh zájemců o rostliny, tedy i nás včelaře.
Chceme, aby byla užitečná všem, kdo chodí do přírody s očima otevřenýma. Těm, kteří se o botaniku teprve začínají zajímat, zaručí správnost uvedených údajů. A také v ní najdou pečlivě vybrané názorné snímky všech rostlin, které mohou v naší přírodě potkat. K určování rostlin pomůže mapa rozšíření. Někdy se může hodit informace, zda je daná rostlina chráněná, nebo zda je naopak invazní, tedy pro českou přírodu nebezpečná.
Po vydání knižní podoby plánujeme vyvinout formu našeho fotoatlasu pro mobilní zařízení, která doplní již existující zahraniční určovací aplikace.
Co se týká včelařů, tak u všech rostlin naleznou dobu kvetení.
Předpokládám, že cena knihy bude taková, aby na ni dosáhli běžní lidé.
Chceme, aby kniha (obr. 5) byla dostupná a nebyla jen pro vyvolené. Proto hradíme práci i licence fotografů předem. Kdyby se toto všechno mělo hradit z prodeje, byla by prakticky neprodejná. Věřím, že díky tomu bude cena únosná.
Jaký zaznamenáváte na knihu zatím ohlas veřejnosti?
Ohlas je výborný, motivující a zavazující. Prvním úspěchem byla veřejná sbírka, v níž jsme chtěli vybrat půl milionu korun, ale dosáhli jsme částky 670 tisíc korun, a to nebyl ještě konec. Lidé, co nám fandí a těší se na knihu, nás nadále podporují, takže už disponujeme dary v hodnotě zhruba 1,4 milionu korun. Ale je třeba říci, že rozpočet na knihu se pohybuje ve výši 5–7 milionů korun.
Navíc se nám přihlásilo přes dvacet patronů jednotlivých částí knihy. Jsou to jednotlivci, soukromé firmy i zájmové skupiny. Máme například patrona bříz, chmele, růží a durmanu, ale také patronku rozrazilů, pomněnek nebo pampelišek. Jsou to krásné příběhy, které nás velmi motivují.
A co včelník rakouský, medovník meduňkolistý nebo třeba svazenka? Jsou ještě volné k patronátu?
Ano, tyto rostliny s včelařským nádechem jsou zatím volné, proto je možné se stát jejich patronem, a tím podpořit vydání atlasu.
Lze už někde vidět ukázku vznikající publikace?
V současnosti putuje po celé republice v prostorách podporujících univerzit ve třech paré výstava fotografií z knihy, na níž je kromě velkoformátových fotografií k vidění ukázka z fotoatlasu. Zájem o ni projevily i kraje, které vydání podpořily. Harmonogram je na výše uvedeném webu a Facebooku.
Tak tedy přejeme ještě hodně sil při dokončení díla a stále velkou podporu veřejnosti.
Poznámka: Mgr. Alena Lepší, Ph.D., vystudovala botaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a absolvovala doktorské studium na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde nyní pracuje na uvedené knize. Projekt koordinuje, fotografuje, tvoří koláže a zajišťuje jeho financování.
Poděkování: Fotografický atlas rostlin České republiky vzniká za podpory mnoha subjektů (viz www.fotoatlas-rostlin.cz/podporovatele). Podporu 100 tis. Kč a více poskytly přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, dále kraje Plzeňský, Moravskoslezský a Liberecký. Projekt probíhá pod záštitou Asociace děkanů přírodovědných fakult, Asociace krajů České republiky a Ministerstva životního prostředí ČR.
