Od roku 868 n. l.⃰ skrýval hnízdo kmen dubu, který vykopali dělníci v Leżajsku ve štěrkovišti při těžbě písku. Po částečném rozřezání kmene se objevilo hnízdo. Majitel pily-včelař, přesvědčen o unikátnosti nálezu, ho předal odborníkům. Umístění uvnitř stromu pak umožnilo za využití počtu letokruhů jeho přesnou dataci. Svou dobou vzniku je tak snad nejstarším fyzicky dochovaným včelím hnízdem ve střední Evropě.
Připomeňme, že jsou známa rezidua vosku na střepech keramických nádob z Çatal Hüyük v Turecku, sídla obývaného lidmi již před devíti tisíci lety. Drobné pozůstatky včelího díla, vzniklého však v úlech a nikoli přirozenou cestou, se dochovaly na izraelské lokalitě Tel Rehov. Zde archeologové odhalili včelnici s 60 dochovanými relikty keramických cylindrických úlů z 10. století př. n. l., v nichž byly zbytky včel a larev, tedy i zbytečky vosku.
Jak redakci Moderního včelaře sdělil dr. Michal Kolasa z Ústavu živočišné výroby Národního výzkumného ústavu (Instytut Zootechniki Państwowy, Instytut Badawczy), hnízdo obsahovalo také pozůstatky samotných včel, které však dosud neprošly DNA analýzou. Morfologické analýzy žilnatiny křídel, které provedl prof. Adam Stroiński ze Zemědělské univerzity v Krakově, ukazují, že se jedná o včelu medonosnou tmavou (Apis mellifera mellifera). Nyní vědci aktuálně zkoumají další v něm obsažená rezidua, jako je med.
Dubový kmen je nyní vystaven v Muzeu brtnictví v Augustowě v Podlaském vojvodství (https://augustowska-miodosytnia.pl/muzeum/). Brtnické bratrstvo, které muzeum spravuje, shromažďuje peníze na speciální klimatizovanou vitrínu, která by umožnila předvést návštěvníkům také samotné starobylé včely a jejich dílo v zakonzervovaném stavu nepodléhajícím destrukci.
⃰V té době vládl u nás, přesněji řečeno na Velké Moravě, kníže Rostislav.
