Ačkoliv se většinou zdůrazňují negativní vlivy sršně asijské (Vespa velutina nigrithorax) na ekosystémy, zvláště na opylovatele, stále se podceňuje ohrožení bezpečnosti lidí.
Původní areál sršně asijské zahrnuje rozsáhlé oblasti Asie, tj. Čínu, Vietnam, Filipíny, severní Indii, Pákistán a Malajsii. Po neúmyslné introdukci do Evropy se zde tento invazní predátor rychle etabloval a dnes je přítomný ve vícerých evropských zemích, včetně České a Slovenské republiky i Maďarska. V některých francouzských regionech dosahuje mimořádně vysoké populační hustoty.
Po dvaceti letech od prvního varování je čas bilancovat, co jsme se naučili.
Začátkem roku se ve francouzském městě Carcassonne konala národní konference na téma invazní sršně asijské. Zaznělo na ní několik příspěvků na téma jejího monitoringu a managementu. Konferenci otevřel a situaci za posledních 20 let shrnul a vyhodnotil vědec Dr. Denis Thiéry z Národního vědecko-technického zemědělského ústavu INRAE v Bordeaux. V článku vám přibližujeme dění na konferenci, doplněné o citace Denise Thiéryho a o literaturu z jeho prezentace.
INVAZE SRŠNĚ ASIJSKÉ – STÁLE NEPOZNANÉ MECHANISMY
Sršeň asijská patří mezi mimořádně invazní druhy. Její populace dokáže v nových biotopech dosáhnout velmi vysokého počtu4. V některých francouzských oblastech dosahuje hustota hnízd 12–19/km² s minimálními vzdálenostmi cca 150 m mezi nejbližšími koloniemi4. Tuto skutečnost potvrdil na konferenci terénní odborník Etienne RoumaihlacPozn. 1, který prezentoval svá videa k tomuto bodu z oblasti regionu Les Landes, kde je situace už dlouhé roky alarmující. Profesionální včelař a dobrovolný likvidátor hnízd Paul FertPozn. 2 zase představil vlastní mapy potvrzených a zničených hnízd v okolí své včelnice, kde v roce 2023 odstranil více než 60 hnízd na rozloze cca 6 km2.
Přes rozsáhlý místní monitoring však stále nemáme dostatek poznatků o tom, do jaké míry se zakladatelky nových kolonií přesouvají. Neumíme přesně určit, jaký podíl královen zůstává v původní oblasti a jaká část populace se rozptyluje na větší vzdálenosti. Tento aspekt biologie sršně asijské je klíčový pro pochopení invazní dynamiky a efektivnější management jejího šíření.
EXPANZE A POPULAČNÍ HUSTOTA SRŠNĚ ASIJSKÉ. HROZBA, KTERÁ JEŠTĚ NESKONČILA
Francouzské výzkumy, využívající elektrické pasti umístěné před úly, ukázaly alarmující údaje. Během čtyř týdnů na jedné včelnici s osmi úly vědci odchytili pomocí elektrických zábran instalovaných mezi úly více než 18 000 dělnic, které nepřetržitě útočily na včelstva. Každá (čipovaná) dělnice se k úlu vrátila čtyřikrát až pětkrát a v průběhu deseti dní nepřetržitě odchytávala včely před úly3, což způsobilo úplnou paralýzu včel a výrazné oslabení včelstva. V roce 2023 vědci výzkum zopakovali v tomtéž ročním období, tj. v září 2023, a odchycených sršní bylo dvakrát více než ve stejném období předešlého roku.
Nejzasaženější oblasti Francie zahrnují regiony Nouvelle-Aquitaine, Provence-Alpes-Côte d'Azur a Bretaň. Přesto jsou však tyto hodnoty stále nižší než v původní domovině sršně asijské v Číně, kde například v městě Wuhan dosahují až 45 hnízd na km², uvedl Denis Thiéry.
Schopnost tohoto druhu adaptovat se na různé ekosystémy a klimatické podmínky spolu s jeho rostoucí populační hustotou naznačuje, že invaze sršně asijské v Evropě ještě zdaleka nedosáhla svého vrcholu a pokračuje. Tento problém si žádá zvýšenou pozornost nejen ze strany včelařů a odborníků na ochranu biodiverzity, ale každého obyvatele, protože jde o jejich vlastní bezpečnost.
Zanedbaná hrozba: Proč francouzští vědci včas nereagovali na invazi sršně asijské
Dnes, když se šíření sršně asijské v Evropě vymklo kontrole a náklady na boj proti ní dosahují milionů eur, je jasné, že strategie vědců, kteří řídí management invazních druhů, byla příliš pomalá.
Na konferenci v Carcassonne to zhodnotil Denis Thiéry slovy „Nebyli jsme dostatečně efektivní při získávání údajů, společně jsme nekomunikovali a nespolupracovali. Každý dělal svůj výzkum. Zpočátku jsme se domnívali, že tento druh si v Evropě nenajde vhodný biotop, anebo že jeho vliv na opylovatele nebude tak výrazný. Navíc úbytek včelstev byl interpretovaný jako důsledek multifaktorových problémů (pesticidy, choroby, ztráta biotopů). Vliv sršně asijské zůstával v pozadí. Nespolupracovali jsme s lidmi z terénu, kteří měli zkušenosti a poznatky, často odlišné od našich laboratorních.“
Chybné předpoklady zavinily, že politické rozhodovací špičky, ať už na národní nebo na regionální úrovni, věnovaly této invazi minimální pozornost. Diskuse se dále odvíjela také směrem k absenci evropské strategie, komunikace a spolupráce v této problematice.
Nynější stav je pět minut po dvanácté. Populace sršně asijské se šíří nekontrolovatelně, zasahuje stále nové oblasti a způsobuje obrovské ekologické i ekonomické škody. Náklady na monitoring, regulaci a ochranu včelstev neustále rostou, přičemž efektivní řešení je stále v nedohlednu.
„Poučíme se z této chyby, anebo budeme reagovat stejně pomalu i v případě další sršně, a to velké sršně Vespa soror, která byla potvrzena ve ŠpanělskuPozn. 3?“. Tak reagoval Etienne Roumaihlac, který se už delší dobu připravuje na výskyt dalších druhů východoasijských sršní, zvláště sršně mandarínské (Vespa mandarinia).
Odchyt pomocí pastí: chytat, či nechytat?
Odchyt zakladatelek
Zakladatelky je možné odchytit pomocí sladkých atraktantů, které simulují přirozené zdroje potravy. Využívají se různé typy pastí a návnad, ale zatím neexistuje vědecká studie, která by systematicky porovnala jejich účinnost. Proto není možné jednoznačně určit ani nejlepší typ pasti ani optimální návnadu. Praktičnost a nákladová efektivita pastí jsou důležité faktory, které je potřebné zvážit při jejich využívání.
Optimální umístění pastí je stále předmětem výzkumu. Doporučuje se rozmístit je v oblastech s vysokou populací sršní v předcházejícím roce.
Na konferenci zazněly příklady jak jarních, tak podzimních odchytů v kombinaci s rostlinami, které přitahují sršně asijské na jaře (kamélie) a na podzim (břečťan), a proto se jeví jako vhodná místa pro monitoring přítomnosti sršní a samotný odchyt královen.
Časový rámec odchytu královen: Odchyt by se měl ukončit až ve chvíli vylíhnutí prvních dělnic, tj. od začátku března do poloviny května v závislosti na regionu. Po tomto období je odchyt neúčinný, protože zakladatelky už neopouštějí svá hnízda.
Konkurence mezi zakladatelkami a uzurpace hnízd: Mýtus, či realita?
Jedním z předpokládaných mechanismů regulace populací sršně asijské byla konkurence mezi zakladatelkami hnízd. Někteří výzkumníci navrhli, že by tento jev mohl přirozeně omezit šíření druhu, a proto nedoporučovali používat pasti na jaře. Avšak šíření tohoto druhu ničemu podobnému nenasvědčuje. Konkurence mezi zakladatelkami existuje, ale nepředstavuje žádné účinné opatření, aby se omezilo šíření sršně asijské.
Konkurence mezi zakladatelkami by mohla být účinným opatřením, pokud by:
· byl nedostatek vhodných míst na hnízdění, což by vedlo k bojům o prostor,
· byly omezené zdroje potravy, čímž by se omezila schopnost jednotlivých kolonií přežít a prosperovat.
Zdá se však, že ani jedna z těchto dvou podmínek nesehrává významnou úlohu při šíření sršně asijské ve Francii, protože:
· sršně jsou velmi přizpůsobivé a dokážou si najít hnízdiště v různých prostředích,
· potravní zdroje jsou v mnohých oblastech dostatečné a chybí důkazy, že by jejich nedostatek limitoval vznik nových kolonií.
Odchyt dělnic: Dělnice je možné odchytit pomocí návnadových pastí s atraktanty nebo tzv. intercepčních past bez návnad.
Dospělí jedinci sršní asijských potřebují cukry a ovoce, zatímco larvy vyžadují bílkoviny (hmyz, maso uhynulých ptáků a savců, zbytky ryb či mořských plodů).
Vysokou účinnost mají návnady s ovocnými protlaky (např. jablečným), čerstvými rybími protlaky, krevetami nebo odpadem z ústřic. Stejně tak se používají a fungují koncentrované sladké sirupy s pivem a vínem (1 : 1 : 1 díl).
Problém zůstává i nadále, protože atraktanty lákají nejen sršně, ale také mnoho jiných druhů hmyzu, což značně snižuje specifičnost a účinnost odchytu sršní do pastí. Při vyšších teplotách je manipulace s pastmi náročná a jejich efektivita se snižuje.
Závěr k problematice odchytu královen a dělnic je jasný. Odchyt sršní asijských v oblastech s vysokým výskytem jejich populací není řešením. Je nutný další výzkum, který by určil nejefektivnější pasti, optimální návnady a nejlepší umístění v terénu. Zároveň je potřeba najít řešení, která by minimalizovala negativní vliv na necílové druhy hmyzu.
Pozdní likvidace hnízd: Zmeškaná příležitost zastavit invazi sršně asijské
Odstraňování hnízd sršně asijské začalo po jejím zavlečení do Francie pozdě. Čtyři roky od prvního výskytu v roce 2004 se o tuto činnost starala organizace Groupement de Défense et Santé de l'Abeille (GDSA), která se snažila vyškolit dobrovolníky na likvidaci hnízd. Tito dobrovolníci, často včelaři, nedokázali omezit šíření tohoto druhu. Neexistovala metodika, navíc náklady hradila GDSA nebo samotní včelaři. Ze začátku se náklady pohybovaly ve stovkách eur za jedno zničené hnízdo (300 € a víc). Začalo se příliš pozdě, chyběla finanční, technická i materiální pomoc a dostatečně se neznala biologie tohoto druhu sršně.
V departementu Gironde bylo v určitém obdobíPozn.4 přibližně 50 vyškolených dobrovolníků, ale tento počet nebyl dostatečný pro účinný boj proti invazi. Na začátku invaze, kdy se počet hnízd ještě pohyboval ve stovkách a později v tisících, by dobře organizovaný program geograficky cíleného ničení mohl potenciálně invazi zpomalit, v ideálním případě zcela zastavit.
Proč byl tento přístup nedostatečný:
· Nedostatek vyškolených zásahových týmů: Likvidace hnízd vyžaduje specializovanou techniku, ochranné vybavení a odbornou způsobilost k výškovým pracím, práci s biocidy, nyní již i licenci k řízení dronů. Počet dobrovolníků nebyl ani dostatečně velký ani dostupný na pokrytí celého území zasažené Francie.
· Nedostatečná koordinace: Geograficky cílený program, který by kombinoval monitoring, lokalizaci hnízd a jejich systematické odstraňování, nebyl včas zavedený a není tomu tak dodnes.
· Podcenění rychlosti šíření druhu: Na začátku se předpokládalo, že invaze nebude tak rozsáhlá, a proto nebyla přijata dostatečně razantní opatření.
Mohla být invaze zastavena?
Jednoznačně odpovědět na otázku, co by bylo, kdyby…, je těžké. Avšak v minulosti byly mnohé invazní druhy úspěšně eliminovány právě v prvních letech šíření pomocí cílené eradikace. Pokud by existoval dobře organizovaný a financovaný program vyhledávání a ničení hnízd, založený na přesných geografických údajích, invaze sršně asijské mohla být zpomalena, či dokonce zcela zastavena.
Dnes už však populace tohoto druhu dosáhla na území Evropy takové úrovně, že jeho úplná eradikace je nemožná. Namísto toho se musíme soustředit na lokální kontrolu, minimalizaci škod a ochranu biodiverzity opylovatelů i bezpečnost obyvatel. Ve Francii dochází každoročně k fatálním nehodám, ať už když královna zaútočí při obraně svého hnízda, či jsou to dělnice v případě likvidace větších hnízd. Statistiky však nikdo nevede. Existují jen odhady profesionálních kontrolorů hnízd. Například Etienne Roumailhac v diskusi uvedl, že v jeho regionu les Landes během sezóny, tj. od března do listopadu, má téměř každý týden telefonát od hasičů, záchranářů nebo samotných občanů kvůli pobodání člověka sršněmi asijskými, nebo dokonce kvůli smrtelným nehodám. V roce 2024, kdy byl poměrně klidný rok co do počtu hnízd oproti roku 2023, měl celkem tři oznámení o podobných událostech.
Chemická komunikace sršní asijských: Klíč k novým metodám kontroly?
Chemická komunikace sehrává u hmyzu, zvláště sociálního, zásadní úlohu v koordinaci chování a interakcích s prostředím. U sršně asijské je tato komunikace zprostředkovaná kairomony a feromony, přičemž každý typ signálu má jiný účel:
· Kairomony umožňují interakci mezi druhem a jeho potravou či jinými organismy v prostředí.
· Feromony zabezpečují komunikaci mezi jedinci toho jistého druhu a mohou být prchavé, tj. účinné na dálku, anebo neprchavé, tj. účinné při kontaktu.
Neurobiologie čichové percepce u sršně asijské: víc otazníků než odpovědí
Denis Thiéry se věnoval i chemické komunikaci sršní asijských. Vzpomněl výzkumnou práci na téma mozkové struktury sršně asijské, která prokázala, že jejich tykadlové laloky, analogické lidskému centru čichu, jsou vyvinuté k velmi precizní čichové percepci. Tato studie potvrdila, že dělnice přitahují různé pachy, především vůně ryb a pylu, což naznačuje jejich výborně vyvinutou schopnost efektivně vyhledávat potravu. Dodal, že tato preference by mohla být využita při vývoji účinnějších pastí založených na specifických atraktantech.
Dále se věnoval dvěma klíčovým feromonům, které mohou být důležité pro regulaci chování tohoto druhu a potenciálně i pro jeho kontrolu:
· Sexuální feromon: Produkovaný mladými královnami na přilákání samců7.
· Poplašný feromon: Produkovaný jedovou žlázou dělnic. Tento chemický signál upozorňuje kolonii na hrozbu a mobilizuje ostatní sršně k útoku. Identifikovala ho tatáž výzkumná skupina2 a jeho existenci následně potvrdila rovněž laboratoř INRAE5.
Možnosti využití chemické komunikace při kontrole sršně asijské
Podle Thiéryho výzkum chemických signálů u sršně asijské otevírá nové možnosti při kontrole její populace a zabránění sršním útokům na včelnici. Uvedl v přednášce:
· Atrakční feromony do pastí – využití sexuálního feromonu na přilákání samců nebo kairomonů, například rybích pachů, na zlepšení účinnosti pastí.
· Manipulace s poplašným feromonem – možnost jeho syntetického využití na dezorientaci nebo odplašení sršní.
· Cílené zásahy na základě čichových preferencí – vývoj návnad nebo repelentů, které by mohly omezit interakci sršní se včelstvy.
Výzkum feromonů sršně asijské vzbudil jisté naděje na vývoj biologických metod kontroly tohoto invazního druhu, avšak dosavadní experimenty ukázaly, že feromony nejsou zatím účinné na praktické využití, protože:
· Není známo žádné specifické místo páření sršní asijských. To znamená, že dosud nebyla identifikována specifická shromaždiště, kde probíhá páření, jaká lze dohledat v případě včel medonosných a jiných druhů hmyzu.
· Neví se, kdy přesně k páření dochází. Bez přesného časového určení není aplikace feromonů účinná.
· Pokud se hnízdo nalezne, existují efektivnější metody jeho zničení. Přímé odstranění hnízda je momentálně mnohem jednodušší a spolehlivější než pokus o biologické narušení reprodukce.
Chemická komunikace je u sršně asijské klíčovým prvkem jejího chování, proto je nevyhnutelné hlouběji pochopit fungování této komunikace, což je nezbytný předpoklad pro vývoj účinnějších metod regulace a kontroly tohoto druhu sršně.
Výzkum chemické komunikace sršně asijské odhalil některé důležité poznatky o chování tohoto druhu, avšak dosavadní pokusy o využití feromonů nebo přírodních atraktantů při kontrole jeho počtu nebyly úspěšné.
· Pohlavní feromony jsou momentálně neaplikovatelné, protože neznáme přesné podmínky páření. Samci se objevují na břečťanu, avšak zatím nevíme, proč a jak by se to dalo využít. Odchyt samců by byl účinný pouze tehdy, pokud by proběhl před jejich rozmnožováním, což je těžké zabezpečit.
Pokračující výzkum v této oblasti je finančně, časově a personálně náročný a k dnešnímu dni nejsou v Evropě známy vědecké týmy, které by se na tento druh výzkumu aktuálně zaměřovaly. Momentálně je proto nejspolehlivější strategií přímá likvidace hnízd a ochrana včelstev mechanickými metodami.
Jsou řešením masožravé rostliny?
Ve francouzských médiích se občas objeví zmínky o potencionálním využití masožravých rostlin, především špirlice (Sarracenia spp.). Ačkoliv tyto rostliny dokážou chytat jednotlivé jedince, zatím neexistuje ani žádná vědecká studie ani zkušenost z terénu, potvrzující jejich význam pro regulaci populace sršně asijské. Takováto pozorování jsou spíše anekdotická.
Proč samce přitahuje kvetoucí břečťan?
Dalším často pozorovaným jevem je hromadný výskyt samců sršně asijské na kvetoucím břečťanu v září. Tento fenomén zatím nemá jasné vysvětlení, avšak existuje několik hypotéz:
· Břečťan je atraktivním zdrojem potravy, neboť dospělým jedincům poskytuje cukry.
· Samci mohou hledat partnerky k páření. U některých hmyzích druhů je známo, že samci čekají na samice v místech bohatých na potravu.
· Samci mohou nabízet „svatební dary“. U více hmyzích druhů se samec pokouší získat potravu pro samici, aby zvýšil svou šanci na úspěšné spáření.
Uvedené pozorování by mohlo být vodítkem pro další výzkum, avšak zatím nevíme, zda je možné tuto znalost využít ke kontrole populace sršně asijské.
Má odchyt samců smysl?
Odchyt samců by mohl být efektivní jen tehdy, pokud by se je podařilo odchytit před pářením. Jestliže se však samci již stačili rozmnožovat, jejich eliminace nemá žádný vliv na populaci druhu. Proto je tato strategie velmi nejistá a v praxi těžko uskutečnitelná.
Studie k vlivu pesticidů
S narůstající invazí sršně asijské a omezenými možnostmi přímé kontroly se objevuje otázka, zda k regulaci její populace může přispět samo prostředí. Jedním z faktorů, který v posledních letech získává pozornost, je akumulace pesticidů v sršních, která může ovlivnit jejich přežití.
Pesticidy jako nečekaný regulační faktor
V rámci francouzského plánu Ecophyto „One Health“ se experimentálně měřila akumulace pesticidů v sršních. Mechanismus této kontaminace je poměrně jednoduchý:
· Larvy sršní dostávají včely, které patří mezi jejich hlavní zdroj potravy.
· Mnohé včely jsou kontaminované pesticidy vyskytujícími se v agroekosystémech.
· Tyto pesticidy se dostávají skrz potravu do hnízda sršní, kde mohou ovlivnit jejich kognitivní schopnosti, orientaci a celkovou vitalitu.
Studie Tisona et al.6 analyzovala vzorky zničených hnízd sršní asijských. Zjistilo se, že víc než 50 % zkoumaných sršní obsahovalo různé pesticidní molekuly. To naznačuje, že sršně jsou vystaveny stejným chemickým látkám jako včely. Podobně jako u včel medonosných, kde je to prokázáno, také u sršní asijských mohou mít pesticidy negativní dopad na jejich orientaci, paměť a schopnost navigace.
Regulace za cenu ekologického rizika
Akumulace pesticidů v sršních poukazuje na možnost, že by tento invazní druh mohl zaplatit vysokou cenu za chemickou kontaminaci ekosystému. Tato regulace je paradoxní, protože pesticidy zároveň ničí opylovatele a biodiverzitu, takže jejich nepřímý účinek na sršně není řešením, ale vedlejším efektem širšího problému. Toxické účinky na sršně neznamenají okamžitý kolaps jejich populace, ale mohou ovlivnit jejich chování a dlouhodobou dynamiku šíření. Prioritou by proto měly být ekologické přístupy k regulaci sršně asijské, neboť pesticidy jako regulační faktor nejsou udržitelnou strategií.
Závěrem
Odhaduje se, že ve Francii byl v roce 2024 pravděpodobně milion kolonií, přičemž před 20 lety se tu vyskytovala jedna jediná. Nyní už není žádná šance na vyhubení tohoto predátora. Rozumným cílem vědy je proto zaměřit se na metody schopné alespoň lokálně omezit populaci sršní asijských. Hospodářsky chované včely medonosné budou muset spolužít kromě varroózy, virů a pesticidů i s tímto dalším škůdcem.
Upozornění: Článek vznikl podle prezentace Dr. Denise Thiéryho a diskuse účastníků konference konané 25. 1. 2025 v Carcassonne ve Francii.
Poznámky:
1. Jeho videa jsou dostupná na YouTube pod jeho jménem Etienne LGF.
2. Otec Paula Ferta, Gilles Fert, byl předsedou celosvětové včelařské organizace Apimondia. V současnosti vede jeho včelí farmu syn, Paul Fert.
3. Nález Vespa soror byl potvrzen v roce 2022, avšak informace pronikla mezi odbornou veřejnost až v listopadu 2024.
4. Datum od prvního výskytu sršně asijské v roce 2004, od něhož Francie disponovala 50 kontrolory schopnými zasáhnout, nebylo uvedeno.
Literatura k prezentaci:
1. AGIIR INRAE https://www.inrae.fr/actualites/agiir-contre-insectes-invasifs-appli-science-participative
2. CHENG Y-N. et al. 2017. Poison and alarm: the Asian hornet Vespa velutina uses sting venom volatiles as an alarm pheromone. Journal Experimental Biology 220 (4): 645–651. https://doi.org/10.1242/jeb.148783
3. Monceau K., Thiéry D. 2017. Vespa velutina nest distribution at a local scale: An 8-year survey of the invasive honeybee predator. Insect Science, 24 (4), 663–674. https://doi.org/10.1111/1744-7917.12331
4. RANKIN W. 2021. Emerging patterns in social wasp invasions. Current Opinion in Insect Science, 46:72–77.
5. THIERY D. et al. 2018. An alarm pheromone in the venom gland of Vespa velutina: evidence revisited from the European invasive population. Entomologia Generalis , 38: 145–156.
6. TISON L. et al. 2023. Pesticide contamination in an intensive insect predator of honey bees. Environment International, 176, June 2023, 107975. Open access. https://doi.org/10.1016/j.envint.2023.107975.
7. WEN P. et al. 2017. The sex pheromone of a globally invasive honey bee predator, the Asian eusocial hornet, Vespa velutina. Scientific Reports 7, 12956. https://doi.org/10.1038/s41598-017-13509-7.
