Výkupem medu v České republice a na Slovensku se zabýváme již dlouhé roky, a proto mohu potvrdit, že jsme velmi dobře seznámeni s problematikou kvality vykupovaných medů. Takto vykoupený med totiž končí u zahraničních zákazníků, samozřejmě až po provedení rozborů těchto medů jak námi, tak zahraničními odběrateli.
Přísné kontroly exportovaného medu
Na jaké rozbory je med kontrolován? Celosvětově je kladen větší důraz na hledisko lidské výživy před hlediskem možného šíření včelích chorob. Stačí tedy nyní konkrétně u moru včelího plodu pouze deklarovat, že med ne-pochází z ohniska výskytu moru plodu a med je poté možné nakoupit bez nutnosti dalšího vyšetření, jak se tomu doposud dělo před vstupem naší země do EU. Velmi přísné požadavky jsou naopak kladeny na rozbory obsahu antibiotik v medu. Rozsah vyšetřovaných antibiotik se stále rozšiřuje a maximální limity reziduí antibiotik se rok od roku snižují vlivem stále přesnějších laboratorních přístrojů, které dokáží změřit nižší prahové hodnoty antibiotik.
Med se vyšetřuje pouze na ta antibiotika, která se používají v přípravcích určených k léčení včel. Nejběžněji se proto prováděly rozbory na sulfonamidy, tetracykliny a streptomycin. Jsou to antibiotika, která se běžně používají na léčení zvířat. Maximální limity reziduí těchto antibiotik jsou u zvířat určených k lidské konzumaci 100 mikrogramů/kg, u medu jsou tyto limity desetkrát přísnější. Bylo ale zjištěno, že včely jsou léčeny i antibiotiky určenými výhradně k léčení lidí. Tento stav je pro lidi velmi nebezpečný, protože dlouhodobou konzumací těchto antibiotik v potravinách se snižuje jejich účinnost proti případným lidským chorobám. Nově se hledá chloramfenikol. Nitrofurany a tylosin v medu nesmí být vůbec!
Proto byly rozbory na antibiotika postupně rozšířeny na chloramfenikol, který je na léčení zvířat zakázán, přesto se nacházel v medech a to hlavně z Číny. Čínské medy se proto dva roky nesměly do zemí EU dovážet. V České republice tento zákaz platil 1 rok. Avšak nyní, kdy se nejvyšší představitelé Číny za tento med zaručili, byl jeho dovoz opět povolen s tím, že se provádí důkladný rozbor všech zásilek hned na vnějších hranicích EU. Dále byly rozbory rozšířeny na nitrofurany, které zase používají jihoameričtí včelaři, jejichž export je orientován zejména na EU. Nově od konce loňského roku byly rozbory na antibiotika rozšířeny o vyšetření na tylosin, který se používá v Maďarsku a na Slovensku.
U těchto tří druhů antibiotik není stanovena žádná maximální povolená hodnota, protože se v medu nesmí vyskytovat vůbec. Jejich nalezení v medu je ale odvislé od použité laboratorní techniky. Nejlepší laboratorní vybavení mají specializované soukromé ústavy v Německu, jako jsou firmy QSI a Aplica. Tyto ústavy jsou specializované na rozbory medů. Provádějí rozbory pro celý svět, všichni zahraniční odběratelé požadují ke každé zásilce rozbor z této laboratoře dodat, protože jejich laboratorní technika dokáže najít i méně než 1 mikrogram antibiotik v 1 kg medu. Rozbory provádějí do dvou dnů po dodání, protokoly jsou zákazníkům zasílány e-mailem, takže celý systém rozborů je navíc velmi rychlý.
Rozbory jsou drahé a snižují výkupní cenu
Tyto rozbory však mají zásadní dopad na cenu vykupovaného medu. Čím hoj-něji se antibiotika v dané zemi používají, tím více různých antibiotik se v rozborech kvůli zahraničním odběratelům hledá. Přitom se jedná o poměrně náklad nou záležitost. V Německu například stojí rozbor na jeden druh antibiotik okolo 100 EUR. V České republice jsou tyto rozbory ještě dražší a navíc časově velmi zdlouhavé. Vyšetření na 4 druhy antibiotik vyjde na 12 000,– Kč. To musí někdo zaplatit, a tím někdo je prvovýrobce – včelař.
Výhoda ČR – úplný zákaz léčení antibiotiky
Česká republika je v tomto směru na velmi vysoké úrovni, protože antibiotika se v této zemi k léčení včel používat nesmí a pro jednotlivé včelaře jsou téměř nedostupná. Český med je proto v zahraničí vysoce ceněn a uznáván nejen pro svoji kvalitu smyslovou, ale také pro jeho nulový obsah antibiotik. Rozbory se přitom provádí průběžně u celých kamionových zásilek. Výkupní cena medu z ČR proto vždy byla a stále je zhruba o tři koruny vyšší než cena medu slovenského. S jeho kvalitou jsou v současnosti obrovské problémy. Je to dáno především léčením moru včelího plodu. V SR se také pálí ohniska, ale včelaři nedostávají žádnou finanční kompenzaci, takže mnozí nová ohniska zamlčují a někteří dokonce provádějí preventivní léčení proti této chorobě!
Zakázaný tylosin se na Slovensko vozí hlavně z Maďarska
V ČR se naštěstí léčit nesmí, navíc se provádí likvidace ohniska pálením a následně je poškozenému včelaři vyplacena určitá finanční kompenzace. Tyto kompenzace na Slovensku nejsou, proto včelaři před hrozbou rozšíření moru včelího plodu v jejich včelstvech si obstarávali různá antibiotika, která ani nebyla určena k léčení včel, a tato antibiotika používali a dodnes stále používají na preventivní léčení moru včelího plodu. Nejvíce rozšířeným léčivem na mor včelího plodu v SR je léčivo Tylancel, které se do SR dostává z Maďarska, kde se taktéž používá. Toto léčivo ale obsahuje zakázané antibiotikum tylosin, které se v medu nesmí vyskytovat vůbec!
Výsledkem je, že na Slovensku jsou obrovské skladové zásoby letošního a loňského medu s obsahem tylosinu, a to jak přímo u obchodníků, tak i u včelařů. Zahraniční odběratelé nás informují, že velké množství slovenského medu je reklamováno a vraceno zpět.
V současnosti je výkup medu na Slovensku zcela ochromen. Snížila se jeho výkupní cena a bez rozboru nikdo med nenakoupí. Situace je o to vážnější, že slovenská laboratoř je schopna detekovat pouze 10 mikrogramů tylosinu a více. Německé laboratoře však odhalí už 1 mikrogram této látky. Protože se tylosin v medu vyskytovat vůbec nesmí, je takový med zcela neprodejný. V České republice je postoj k takovému medu nekompromisní – je-li stanovený limit antibiotik překročen, musí se med spálit!
Na Slovensku se v současnosti hledá ekonomické a politické řešení, protože spálení několika stovek tun závadného medu by bylo koncem slovenského včelaření a krachem slovenských výkupních firem. Antibiotika znehodnotila i vosk. Z něj se mohou šířit do medu v dalších letech. Včelaři chtějí med vyvézt do ČR. Tento problém s antibiotiky v medu ale na Slovensku potrvá několik let. Většina antibiotik se rozpouští v tucích – tedy i ve včelím vosku. Proto se budou antibiotika přenášet do medu i v dalších letech a to z vosku v rámcích, do kterých budou včelstva ukládat med. Nestačí tedy, aby včelaři pouze přestali s používáním antibiotik, ale musí se také zlikvidovat veškerý takto závadný vosk! Dnes a denně jsou nejen naše firmy, ale i jednotliví výkupci oslovováni slovenskými včelaři, kteří nabízejí dovoz slovenského medu. Předem bychom chtěli české výkupce od tohoto kroku varovat. V případě, že bude v české republice takto nakupován med, hrozí nebezpečí, že se v medu deklarovaném jako český toto antibiotikum najde. Potom budou muset nejen naši zahraniční odběratelé, ale i my důsledněji a častěji tyto rozbory provádět. To by však mělo negativní vliv na výkupní ceny, protože veškeré tyto vícenáklady vždy zaplatí prvovýrobce – včelař.
Neléčit, ohniska moru pálit, obchod s medem přenechat zkušeným firmám
V našem zájmu je držet kvalitu, a tím i cenu českého medu na celosvětově vysoké úrovni. K udržení tohoto stavu nám velmi napomáhá postoj Českého svazu včelařů a Státní veterinární správy, kteří nepřipustili léčení moru včelího plodu a trvají na důkladné likvidaci jeho ohnisek spálením. Stálo by však za to, aby se tyto instituce zamyslely, proč není výskyt ohnisek této choroby v ČR rovnoměrný, ale proč je největší výskyt na Olomoucku, tedy v místech, kde se, dle našeho názoru, provádí největší výkup medu ve vratných obalech – konvích. Ty potom vinou špatného vymytí mohou být zdrojem šíření moru.
Shrnutím výše uvedených poznatků je pro výkupce poučení, že obchod s medem je lépe ponechat výhradně zkušeným firmám, které se touto komoditou dlouhodobě zabývají. Tyto firmy mají dostatek zkušeností a znalostí, které si neustále aktualizují. Jsou včas seznámeny s problematikou nákupu medu v dané zemi a dokáží se podle toho zachovat, aniž by utrpěly finanční ztráty vzniklé nákupem závadného medu. Výše uvedené poznatky jsou také poučením pro řadové včelaře, aby při léčení svých včelstev dodržovali platné vyhlášky a nařízení, které vydává Státní veterinární správa společně s Českým svazem včelařů a že tyto vyhlášky a nařízení sledují hlavní cíl, a to je zdravotně nezávadná produkce medu v České republice.
Pokud se med vykupuje přeléváním do sudů, nemůže být příčinou šíření moru včelího plodu. Včelaři totiž nedostávají zpět obaly výměnou za jiné, ale každý včelař si zpět z výkupu odváží ty-též obaly, v nichž svůj med přivezl. Cizí med se tak na jeho včelnici nemůže dostat. Po exportu medu se nevrací ani sudy – ty jsou v zahraničí po vyprázdnění sešrotovány