Moderní včelař 3/2004
E-shop PSNV
Možnost zakoupit toto číslo.
Toto číslo již nelze na e-shopu PSNV zakoupit.Úvodem 3/2004
Vlastimil Protivínský
2004/3/1
Těchto několik slov na úvod již třetího čísla časopisu MV začínám psát krátce před půlnocí 30. dubna, 16 minut před vstupem České republiky, Slovenska a dalších osmi zemí do Evropské unie. Z rozšíření dosavadní patnáctky mám radost. Jsem totiž přesvědčen, že když se národy a státy sjednocují k ještě užší spolupráci, je to mnohem lepší než kdyby spolu válčily. Evropská integrace je zároveň proces obdivuhodný, neboť dvacet pět členských zemí s sebou přináší odlišnou minulost, rozdílnou mentalitu, tradice, kulturu. Přesto dokázaly najít dostatečně silná pouta pro spolupráci.
Kupte si zdraví za výhodnou cenu!
Vlastimil Protivínský
2004/3/2
Že zdraví patří mezi hodnoty, které se koupit nedají? Nevěřte tomu! Zdraví si opravdu můžete koupit a ani vás to nebude moc stát. Když si například koupíte několik sklenic medu k celoročnímu užívání, utratíte jen několik málo stokorun. Za ně získáte tolik blahodárných účinků na váš organizmus, že se nebudete stačit divit!
Včelaření v Jihoafrické republice
Jiří Přeslička
2004/3/3
Na podzim 2003 jsem odepsal na výzvu o pomoc při realizaci projektu podporovaném Jihoafrickou vládou a 4. listopadu 2003 jsem již odlétal do Johanesburgu. Tento projekt má za cíl odstranění chudoby venkovského obyvatelstva JAR. Včelaření je pro tento účel velice vhodné. Záměr je vytvořit během tří let pracovní příležitost pro 50 000 venkovských lidí a následně 6 000 ve zpracovatelském průmyslu. Můj úkol byl tvořit 1 500 nových včelstev týdně a vyškolit personál pro vytvoření 2 500 000 včelstev během tří let. Opravdu nic snadného. Pro dosažení tohoto cíle je vytvořeno technické zázemí a zabezpečeno financování, na kterém se podílí velké banky. Je dostatek levné pracovní síly.
Včelaři, založte odbytové družstvo, prodáte med výhodněji!
Jiří Přeslička
2004/3/5
V Jihoafrické republice, i přes mimořádně příznivé podmínky pro chov včel, je cena za med pro včelaře příznivější než v České republice nebo na Slovensku. Všude ve světě totiž zemědělci dostanou spravedlivou cenu za svoje výrobky až tehdy, když vytvoří náležitý tlak na výkupce a zpracovatele. V tomto ohledu bychom si ze zemědělců měli vzít příklad.
Cieľom je včelárska veľkofarma
Tibor Pálinkáš
2004/3/6
Mojím odkazom pre začínajúcich včelárov je: „Stojí to za to a dá sa to zvládnuť!“
Internetové medobraní
Jiří Bořík
2004/3/7
Předpokládejme sen každého včelaře: máme vzorně přezimovaná včelstva v nejlepších úlech, úly stojí na stanovišti s dobrými snůškovými podmínkami a včely tedy přinesly nadprůměrné množsví medu. Plné medníky je třeba vyprázdnit. Pomůže nám s tím Internet?
Od budečáku k nástavkovému úlu
Leoš Dvorský
2004/3/9
(Dokončení)
Včelaření v úlech z umělé hmoty pro mě bylo jen ukázkou toho, co včely dokáží vydržet. Pravdou však je, že ještě mnohem drastičtějším zásahem do života včelstva je jeho časté rozebírání, neboť tím je přiváděno do stresů. Zavedením nástavkového provozu jsem se s tímto způsobem včelaření definitivně rozloučil. Mohu z vlastní zkušenosti říci, že časté zásahy neprokazovaly mé včelařské schopnosti, ale opak byl pravdou.
Jednoduchý přechod na systém Langstroth
Medokomerc a Česká včela se sloučily – vznikla nová firma Český med, s. r. o.
- redakce
2004/3/12
Dva nejvýznamnější obchodníci s českým medem, Česká včela Rakovník a Medokomerc Jaroměř, se spojily a vytvořily silnou společnost Český med, s. r. o., se sídlem v Jaroměři a dvěma středisky v Jaroměři a v Rakovníku. Jednateli společnosti jsou Jan Halada a Milan Špaček.
Nechcete měnit svoji rámkovou míru? Nevadí, i tak můžete být světoví!
Vlastimil Protivínský
2004/3/13
Scénu jako z napínavé detektivky jsem nedávno zažil v jedné včelařské prodejně: Zákazník přede mnou si chtěl koupit mateří mřížku do Tachovského nástavkového úlu a pro jistotu si s sebou do prodejny vzal metr. Nechápal jsem to, vždyť tachovák je poměrně mladý úl, navíc se vyráběl ve velkovýrobě. Tachovák v Tachově snad musí mít stejné rozměry jako tachovák v Brně, říkám si. Nemusí! A zákazník přede mnou už to dávno věděl. Proto si mřížku podanou prodavačem raději přeměřil a hned kroutí hlavou: „Ta je malá, matka mi proleze nahoru“, odmítá první nabídku. Druhá v pořadí je moc velká a ke všemu na straně, na níž nejde zkrátit. Prodavač je ochotný, podává několik dalších mřížek, zákazník se začíná potit, měří jednu za druhou, nakonec poděkuje a s nepořízenou odchází. „Oni to v brněnském družstvu dělali asi trochu jinak“, zavolá ještě na omluvu prodavač směrem ke dveřím zavírajícím se za zákazníkem.
Snad všichni včelaři si uvědomují, že příliš velké množství rámkových měr a typů úlů je chovu včel spíše na škodu, než k užitku. Tato roztříštěnost totiž působí velké problémy zejména při dokupování dalších součástí a dílů i při prodeji po ukončení včelaření.
Zmena technológie príjemne prekvapí
Ján Hájek
2004/3/14
Rozdiely v myslení včelárov sú niekedy priepastné. Jeden susedný starý včelár v blízkosti môjho trvalého stanovišťa získal nielen tento rok od jedného včelstva sotva jednu tretinu medu ako ja s novou preverenou a už naplno sa prejavenou technológiou chovu včelstiev v úľoch typu Langstroth-Jumbo.
Proč včely někdy staví plásty nepravidelně?
Květoslav Čermák
2004/3/15
V článku „Počet buněk v mezistěně a kvalita plástu“ jsem poukázal na to, že v mezistěnách různého původu je dost rozdílný počet buněk na plochu plástu a že ne každá mezistěna včelám vyhovuje co do velikosti buněk.
Velikost buněk zřejmě nemá vliv na množení roztočů varroa
Ingemar Fries
2004/3/16
Sedmi včelstvům bylo dovoleno vybudovat plásty na mezistěnách o velikosti buňky 4,9 mm a to po dobu 3 následujících sezón. Druhý rok byli přidáni roztoči Varroa a vývoj jejich populace byl pozorován a srovnáván se sedmi kontrolními včelstvy s plásty vybudovanými na regulérních mezistěnách o velikosti buňky 5,4 mm. Nebyly zaznamenány žádné výrazné rozdíly ve vývoji populace roztočů mezi těmito dvěma skupinami včelstev v závislosti na míře zamoření dospělých včel u včelstev s méně plodem – měřeno na konci třetího experimentálního roku. Výsledky ukazují, že velikost buňky není v rámci limitů daných experimentem důležitým faktorem ovlivnění dynamiky rozvoje populace roztočů Varroa.
Včelnice v létě
Jindřich Boháč, Vlastimil Protivínský
2004/3/18
V červnu sezóna vrcholí
Šestý měsíc v roce prožívá včelař ve znamení medobraní, tvorby oddělků, rojení a chovu matek. Je to poslední měsíc včelařské sezóny, v němž se včelstva bouřlivě rozvíjejí a početně sílí. Z tohoto důvodu je červen (jún) nejdůležitějším měsícem v roce pro ovlivnění síly včelstev na jaře příštího roku. Kdo tedy chce příští první jarní snůšku využít co nejlépe, musí udržet intenzivní plodování co nejdéle.
České včely v Evropské unii
Petr Texl
2004/3/23
Prvního května pozorovali včelaři v příhraničních oblastech západních a jižních Čech a také na jižní Moravě neobvyklý úkaz. Několik včelstev se předčasně vyrojilo. Vylétlé roje nesedly na nejbližší strom, nýbrž letěly rovnou směrem ke státní hranici. Za několik dní roje přilétly a usadily se v blízkosti svých původních úlů. Že se jedná o tytéž roje, které před několika dny z jejich včelnic odletěly, zjistili včelaři podle značek.
100 let Adamcovy míry II.
Petr Texl
2004/3/24
(2. díl) Ve druhém článku třídílného seriálu ke stému výročí Adamcovy míry Vás seznámíme s dvousetletým obdobím našich „včelařských dějin“ s důrazem na úlovou otázku. Počátek tohoto období byl úzce spjat s národním obrozením, kdy měli lidé velkou touhu sdružovat se v národních zájmových spolcích – vznikají první včelařské spolky. Velký význam zde měl i celkový rozvoj zemědělství, zavádění nových technologií, vydávání odborných časopisů apod.
Kaštanovník jedlý (Castanea sativa Mill.)
Oldřich Haragsim
2004/3/26
Obdivuji tyto krásné stromy, rostoucí převážně v teplejších krajích Evropy. Tvrdí se o nich, že vápenitou půdu nesnášejí a u nás namrzají.
Jihočeští včelaři mají nové středisko služeb
- redakce
2004/3/26
V jihočeských Chvaleticích, 2 km od Protivína, vybudovala Česká včela, s.r.o., nákladem pěti miliónů korun včelařské středisko, aby zlepšila služby včelařům v Jihočeském kraji. Ti zde budou moci nakupovat včelařské potřeby, cukr, včelí matky a prodávat svůj med. Široká veřejnost pak jistě ocení možnost nákupu včelích produktů, zejména medoviny.
Jak se měří rámková míra?
Vlastimil Protivínský
2004/3/27
Pro začátečníka to může být velký oříšek. Jedná se o rozměr vnější nebo vnitřní? Měří se délka rámku i s oušky, nebo jen mezi bočními loučkami? Když jsme do redakce dostali několik dopisů na toto téma, vzpomněl jsem si na svoje včelařské začátky a najednou jsem si uvědomil, že i já jsem se s tímto problémem dlouho potýkal.
Předseda ČSV vítá nový časopis
- redakce
2004/3/28
„Jsem rád, že vznikl tento nový včelařský časopis“, prohlásil doslova na adresu našeho časopisu šéf českých včelařů Mgr. Luděk Sojka během svého projevu na valné hromadě Sekce komerčních včelařů v Praze. Redakčnímu týmu popřál mnoho úspěchů ve své práci a také to, aby nynější čtvrtletník MODERNÍ VČELAŘ co nejdříve začal vycházet každý měsíc.
Proč je včela v přírodě nepostradatelná
Právnička ČSV Mgr. Jarmila Machová se vyjádřila k novému sdružení SVOZM
- redakce
2004/3/30
V minulém čísle MV jsme otiskli informaci jednatele nového Sdružení výkupců, obchodníků a zpracovatelů medu Jana Löffelmanna o tomto novém subjektu, o jeho cílech a dosavadní činnosti, zejména o jednání s ČSV.
Nová naděje v obchodu s medem
Ladislav Špaček
2004/3/30
Jsme opět před novou nákupní sezónou. Loňská, v cenách, v snůšce a v antibiotikách velmi dramatická sezóna silně ovlivní výkupní ceny medu v letošním roce. Výkupní ceny řepkových medů za 75,– Kč/kg se rychle ukázaly jako silně nadhodnocené a proto došlo k jejich rychlému a velkému poklesu. Přesto se některým včelařům zdály ještě nízké a očekávali cenu až 100,– Kč/kg.