Své první Langstrothovy úly jsem osazoval podobným způsobem jako většina včelařů v podobné situaci. Langstrothův nástavek jsem upravil tak, že se do něj mohlo umístit 10 rámků míry 39 x 24 cm. K tomu jsem použil redukci z jednoho dřevěného hranolu a sololitové desky.
Redukci jsem fixoval v novém nástavku pomocí slabých hřebíčků probitých skrz boční stěnu. Hlavičky jsem nechal asi 5 mm vyčnívat nezatlučené pro následné vytažení. Do tohoto nástavku jsem převěsil celé plodiště normálního včelstva na rámkové míře 39 x 24 cm a do dalších horních nástavků jsem již použil mezistěny na Langstrothově míře. Tento způsob funguje vcelku uspokojivě, má však několik nevýhod.
Když jsou nové mezistěny vystaveny a rozhodnu se původní rámky odstranit, musím matce zabránit v kladení na starém díle pomocí mateří mřížky. Po 21 dnech je tento nástavek sice bez plodu, ale zato plásty jsou plné pylu. Navíc včelstvo má do zimy mnoho panenských plástů, což omezuje vytvoření silného včelstva pro přezimování, protože matky jednoleté a starší tyto plásty po letním slunovratu již většinou nezakladou.
Druhý způsob: vložení původního díla do nových rámků
Proto jsem vyzkoušel jiný způsob pře-chodu na novou rámkovou míru. Princip je velice jednoduchý. Z původního rámku vyříznu celé dílo a umístím jej do Langstrothova rámku, který není nadrátkovaný. Fixování provádím pomocí gumiček. Práce jde po krátkém nácviku velice rychle a celá kompletní operace zabere u jednoho včelstva asi 15 minut. Práci jsem si organizoval tak, že po odstavení včelstva na původní míře stranou jsem na jeho původní místo postavil úl Langstroth a plásty jeden po druhém ometal do nového úlu a dílo přemisťoval do nových rámků. Je výhodné, když vyříznutý plást těsně doléhá k dolní i horní a jedné boční loučce. Rámky pak zavěšuji do nástavku tak, aby volný prostor rámku byl střídavě u čelní a zadní stěny nástavku. Tím bude každé takové volné místo vždy mezi sousedními plásty a včely je perfektně dostaví. Po krátké době včely staré dílo v nových rámcích přitmelí, fixační gumičky překoušou a vynesou z úlu samy ven. Je možné jim v tom pomoci, ale není to nutné. Během práce je dobré mít matku v klícce.
Výhodou tohoto způsobu je pře-chod na nový úlový systém i rámkovou míru jedním úkonem, po němž už můžeme se včelstvem normálně pracovat. Nejrozšířenější česko-slovenské rámkové míry 39 x 24 a 42 x 27,5 cm se pro tento způsob přechodu dobře hodí.
Na závěr bych chtěl varovat před přehnaným očekáváním větších medných výnosů v „novém“ L. úle. Včelařím v L. úlech teprve několik málo roků, ale moje současné zkušenosti jsou takové, že v medných výnosech v porov-nání s uteplenými nástavkovými úly 39 x 24 nevidím žádný podstatný rozdíl. Pro toho, kdo má vybaven včelařský provoz funkčními úly a neuvažuje s rozšiřováním, by bylo ukvapené investovat do nového zařízení, za jehož pomocí by dosáhl podobných výsledků jako se starým. Naopak pro toho, kdo chce svůj provoz rozvíjet, má přechod na světovou míru řadu výhod, které byly již mnohokrát popsány. Pro toho, kdo začíná z nuly, je volba jasná.
Pro správnou funkci jakéhokoli úlu je podstatné dodržení včelí mezery která je 8 mm. Větší mezeru včely pro-stavují voskem a menší zase tmelí propolisem. Přestože včelí mezera je věc známá od roku 1851, řada současných typů úlů tento poznatek zcela ignoruje.