Patří do čeledi bukovitých (Fagaceae), jejichž květy jsou větrosnubné a nemají nektaria. Pouze kaštanovník, třebaže je větrosnubný, má nektaria. K čemu mu slouží, když včely a jiný hmyz nemusí lákat, aby jeho květy opyloval? Myslím, že je to i pro botaniky záhada.
Vysadil jsem si několik kaštanů a dnes jsou z nich statné stromy. Na jaře chodím pozorovat jejich kuželovité pupeny, jak opatrně raší.Vyvinou se z nich podlouhle eliptické, mírně kožovité, sytě zelené charakteristické listy, s 15–20 páry postranních žilek, vybíhajících na okrajích čepele v pichlavé ostny.
Po vyrašení listů, v druhé polovině června, se na větévkách začnou vyvíjet jehnědy a na nich klubíčka prašníkových kvítků. Nevoní vábně. Podívejte se pozorně na dno kvítku, lesknou se tam kapénky nektaru. Pestíkové kvítky, s niťovitými bliznami, sedí vždy po třech ve společné číšce. Včely je nevyhledávají, nemají nektaria. Pyl kaštanovníků patří mezi nejdrobnější pyly dřevin. Včely jej sbírají a přinášejí do úlů ve žlutých rouskách. Protože kaštan kvete na začátku léta, kdy včely již chovají dlouho-věké generace, je pyl pro rozvoj včelstev obzvláště významnou výživou. Druhové medy kaštanovníku vymetají včelaři ve Středomoří. Jsou hnědě zbarvené,voňavé, s nahořklou chutí. Krystalizují pozdě v jemné kašovité hmotě. Neváhejte, vysaďte si kaštanovník. Prospějete včelám a krajinu obohatíte skvostnými stromem.