Letošní program přinesl řadu lahůdek. Je veliká škoda, že nakonec nemohl přijet host z Nizozemska Henk Kok, dobře známý díky své účasti na pražské konferenci Trendy a nové přístupy ve včelařství. Na nové poznatky nizozemských šlechtitelů si tedy budeme muset počkat, nicméně určitě ne dlouho.
Program setkání přinesl následující témata:
• Martin Staroň, Sublimačné ošetrenie včelstiev kyselinou šťavelovou
• Antonín Přidal, Klimatické podmínky a varroóza
• Bronislav Gruna, Proč dochází k hromadným úhynům na varroózu?
• Zdeněk Klíma, Průběh letošního roku z pohledu veterináře
• Michal Počuch, Kontrola účinnosti Gabonu PA92 pomocí 65% kyseliny mravenčí
• Jiří Vítámvás, Celoroční ochrana včelstev proti Varroa destructor aplikací 85% kyseliny mravenčí
• Antonín Přidal, Kritická hranice teploty vzduchu při aplikaci kys. mravenčí
• Jakub Dolínek, Hardware a software pro vedení včelařských záznamů v elektronické formě v terénu
• + krátké příspěvky účastníků a diskuse (včetně příspěvků nepřihlášených)
V systému ošetřování se nic nezměnilo
MVDr. Zdeněk Klíma v úvodu připomněl, že už vloni jsme se na setkání uživatelů VMS bavili o postupně narůstajícím trendu napadení včelstev roztočem V. d. od r. 2008 (dokumentováno na oficiálních mapách napadení podle jednotlivých let). Setkání tehdy končilo upozorněním, že krizový rok může být už ten 2011. V oficiálním systému ošetřování se ale prakticky nic nezměnilo. Jako by se jen zdálo, že se pasivně čeká na další úhyny. A ty se nakonec dostavily – a mnohem dříve, než se čekalo – již v létě 2011 bylo možno registrovat typické lokální úhyny po celém území republiky, a to i přes varování, která byla vydána. Letní i podletní kolapsy se ovšem často sváděly na vosy a divoké včely, včelaři, kteří neznali stav svých včelstev, byli velmi překvapeni, protože spoléhali na vcelku dobré výsledky vyšetření zimní měli. Byl tu sice VMS, který cosi nastartoval, avšak včelařů, kteří do něj aktivně zadávali data, bylo poměrně málo. Nikdo vlastně nebere moc vážně kritiku zimního vyšetření měli, v němž je schováno několik čertových kopýtek: především je to otázka interpretace a nepřesnosti výsledků, dále problém směsného vzorku a průměru stanoviště, v němž se mohou klidně schovat extrémní hodnoty, aniž by byl výsledek varováním a následné problémy v létě jsou jen zdánlivě překvapením. To je špatně: je nutno znát hodnoty u každého včelstva, a podle nich se později rozhodovat.
Hasíme požár, když už hoří...
Vše je nastaveno v podstatě na co nejvyšší spotřebu léčiv. Paradoxně nejvyšší spotřeba léčiv byla v r. 2009, kdy bylo napadení po plošných úhynech velmi nízké. Pokud má mít tento systém nějakou perspektivu, musíme šetřit s léčivy. Může to fungovat jen tehdy, pokud probíhá standardní terapie se standardní účinností. Pak je možno provádět alespoň meziroční srovnávání a rámcovou predikci. De facto hasíme požár, až když hoří, neexistuje prevence. Nutná je proto změna strategie: výsledky zimní měli přestávají mít význam, klíč k problému je v červnu, nutný je letní monitoring, zejména v měsících červen až srpen.
VMS zůstává stále nějak na půl cesty: nabízí řadu výhod, je bezplatný, nabízí možnost sdílení dat i jejich archivaci, dokonce i možnost systematických hlášení stavu na KVS, reakce státní správy byla ovšem jen formální, navíc veterináři, pokud už mají data, často nevědí, jak s nimi naložit. Vznikl návrh na tzv. redukovaný monitoring, je naděje, že se více prosadí. V současné situaci VMS sice neobsahuje nějaké extrémně vysoké množství dat, nic-méně i tak jsou to data velice užitečná a mohou sloužit informování či varování okolí.
Zkušenosti s kyselinou šťavelovou na Slovensku
MVDr. Staroň působí v Ústavu včelárstva v Liptovském Hrádku. Pro letošní setkání nabídl téma, na něž mnoho zájemců opravdu mocně čekalo. Za situace, kdy je nanejvýš záhodno hledat a testovat alternativy k stále méně fungujícím syntetickým akaricidům, je kyselina šťavelová (KŠ) dalším z adeptů na řádné otestování. Ostatně v okolních, zejména německy mluvících zemích, je její užívání již součástí běžné praxe. Na Slovensku tolik zkušeností zatím není, KŠ, jako jedna z hlavních účinných látek kombinovaného přípravku registrovaného pod označením 080/DD/08-S (BeeVital Hive Clean), je zde povolena k použití pouze formou pokapávání. Jiné formy aplikace nejsou na Slovensku legální. Pro ČR platí na straně zkušeností prakticky totéž, ze strany legalizace je zatím na kontě KŠ nula.
Více informací ze semináře uživatelů VMS najdou členové PSNV-CZ v e-věstníku PSNV.