Moderní včelař 1/2012

Jiří Matl

2012/1/4

Vážení čtenáři,

tiše se přehoupl slunovrat i Vánoce, jaro pomalu ťuká na dveře. My, včelaři, tiše obcházíme úly a tak jako se – řečeno s Václavem Hrabětem – námořníkům třesou ruce a bojí se, co bude z rána, tak i my opatrně, klikatě a tiše posloucháme úly a bojíme se, co bude na jaře a jak naše holky zvládnou tu těžkou nálož, kterou na ně doba a nákazová situace naložila. Naproti tomu PSNV v lednu ovládl doslova bouřlivý kvas. Máme za sebou zajímavé a přínosné čtvrté setkání uživatelů VMS. A březnový sněm PSNV je již na dohled. Rada společnosti připravila na leden pro členy dvě programové konference, v Brně a v Praze. Řada členů tuto možnost k diskusi využila.

číst článek

Jan Vondrák, Petr Texl

2012/1/4

Co ministerstvo do zprávy nenapsalo

číst článek

Jan Vondrák

2012/1/6

Od tohoto čísla Moderního včelaře se budeme pravidelně setkávat s odpověďmi včelařů na otázky jiného druhu než rámková míra, technologie nebo zdravotní stav včelstev.

číst článek

Jiří Matl

2012/1/7

Ve velké posluchárně brněnské Mendelovy univerzity, zvané Auditorium maximum, jsme se jako uživatelé Varroa Monitoring Systému sešli v neděli 8. ledna 2012. Bylo nás přes sto a posluchárnu jsme zcela naplnili.

číst článek

Jiří Teplý

2012/1/8

V souladu § 44 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje Ministerstvo zemědělství povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, které se provádějí v příslušném kalendářním roce, a určuje, na které z nich a v jakém rozsahu se poskytují příspěvky z prostředků státního rozpočtu.

číst článek

Jan Vondrák

2012/1/9

Byla prohlášena za nežádoucí ve vlastní zemi. Oficiální místa proti ní štvala prosté lidi, pomlouvala ji a usilovala o její život. Její příznivci se scházeli stranou ostatních a v médiích byli ze strachu ochotni hovořit jen anonymně.

Zdá se vám, že popisujeme příběh nějaké disidentky z předlistopadové historie? Máte pravdu, ale ne celou. Snad proto, že na oficiálních místech ještě nedávno seděli lidi z dob dávno minulých, tato minulost jaksi zapomněla skončit. A naše disidentka, tmavá včela (Apis mellifera mellifera), původní poddruh v převážné části české kotliny, dál s urputností zkušené horské partyzánky bojuje o alespoň malý kousek místa pod českým sluncem.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Antonín Přidal

2012/1/12

Pro většinu území České republiky se považuje za původní plemeno včely medonosné plemeno tmavé [1]. To bylo v šedesátých letech minulého století převodným křížením v rámci tehdejšího plemenářského programu nahrazeno kraňským plemenem [2]. K podobným postupům došlo před tím i jinde v Evropě [3]. Otázkou zůstává, jaké vlastnosti měly nahrazené populace a zda taková náhrada byla pro chovatele ze všech stran možných úhlů pohledu přínosná.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Josef Kala

2012/1/14

V literatuře posledních několika desítek let se obvykle dočteme, že původní tmavé plemeno, včela medonosná tmavá (Apis mellifera mellifera, AMM), bylo vytlačeno z chovů českých včelařů převodním křížením se včelou medonosnou kraňskou (Apis mellifera carnica, AMC). Domnívám se, že toto sdělení autoři pravděpodobně vzájemně opisují, aniž by se o skutkové podstatě přesvědčili.

Činnosti skupinky nadšenců se na území ČR podařilo vyhledat včelstva, která některé znaky tmavého plemene vykazují. To znamená, že původní plemeno z některých lokalit zcela vytlačeno nebylo. Původní AMM není v ČR chráněna, na rozdíl od řady vyspělých okolních států, které se o uchování biodiverzity na svých územích starají i legislativními opatřeními – ochranou ze zákona. Pokud některé linie AMM u nás přežily, bude to pravděpodobně v lokalitách izolovaných. Pokud jsou to včelstva v úlech, neměl pravděpodobně majitel – včelař důvod nahradit matky oficiálně preferovaným plemenem AMC. Pozoruhodný byl nález včelstev AMM, která dosud přežívají v přírodních dutinách. Pak by bylo načase nalezené pozůstatky plemena důkladněji prostudovat a popsat, nejen proto, aby se v literatuře doplnily mezery poznání. Zcela pochopitelně by měla navázat snaha o zachování této dosud opomíjené genové rezervy. Proto vznikl tento text, který je stručným návodem jak postupovat při vyhledávání AMM a odběru a přípravě vzorků k určení plemenné příslušnosti včel.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

- redakce, Kai-Michael Engfer, Cherilyn Haurová

2012/1/16

IG Dunkle Biene Deutschland („Tmavá včela Německo“) se v originále jmenuje chovatelské sdružení, které se snaží o záchranu a rozšíření chovu včely medonosné tmavé Apis mellifera mellifera v Německu.

Podobně jako v Čechách, také na území Německa je tmavé plemeno původní. Především v minulém století došlo k vytlačení této včely jinými plemeny (poddruhy). Nicméně popularita tmavé včely u našich západních sousedů poslední dobou roste.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Dominik Ptak

2012/1/18

Jak to funguje? Jak jsem již napsal v minulém čísle, použití organických kyselin v boji s varroózou je známé od počátku objevení se tohoto problému v Evropě. Mechanismus působení kyselin ve formě páry (kyselina mravenčí, sublimát kyseliny šťavelové) na roztoče je dobře známý a způsobuje poškození dechových orgánů roztoče, vniknutí do jeho nitra a smrtelného ovlivnění metabolických procesů. kyseliny tekuté (šťavelová, mléčná, citronová) použité formou postřiku včel působí podobně a způsobují poškození ústního aparátu, tykadel, nohou a následně způsobují smrt roztoče.

Situace se komplikuje v případě polévání včel v uličkách směsí organických kyselin a cukrového sirupu. První otázka, která se nabízí, je, jak je možné, že při polévání včel v uličkách získáváme tak dobrý protivarroózní efekt?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jakub Dolínek

2012/1/19

V posledních letech situace i u nás čím dál víc přivádí do popředí používání kyseliny mravenčí (KM) ve včelařství. Následující řádky si kladou za cíl malými kamínky rozšířit mozaiku všeobecných znalostí o této problematice.

Vedle koncentrace použité kyseliny a umístění odpařovače v úlu má značný význam na účinnost ošetření také velikost denního odparu. V domácí literatuře o něm ale mnoho zmínek není, údaje je potřeba hledat v zahraničí.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

- redakce

2012/1/22

Po úspěšném kalendáriu v loňském roce předkládáme čtenářům nový seriál – informace, postřehy a doporučení od včelařů z různých míst ČR. Hlavními informacemi z pozorovacích stanic budou meteorologické údaje (teplota, relativní vlhkost, srážky), fenologická pozorování (rozkvět vůdčích i dalších důležitých rostlin – dřín, olše, třešeň, akát, resp. maliník), informace o producentech medovice a v neposlední řadě projevy včelstva (diference hmotnosti, plodování, rojení, monitorování nemocí apod.). V jednotlivých číslech Moderního včelaře budou zveřejněné údaje a situace vždy za proběhlé dva měsíce. Naši pozorovatelé a dopisovatelé jsou amatérskými pozorovateli přírody, a protože jsou všichni včelaři, můžeme se těšit odhalení různých souvislostí, zákonitostí a doporučení ve vztahu k životu včelstva.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Michal Počuch

2012/1/27

V roce 2011 se vyplnila prognóza stanovená na podzim 2010. Na výzkumných plochách v lesních porostech v okolí obce Skalička u Tišnova bylo zjišťováno množství nakladených vajíček producenty medovice. Na jedlích bylo 31. 10. nalezeno v průměru 9 vajíček medovnice jedlové (Cinara pectinatae) na jednom metu větve. Na pět let staré borovici bylo napočítáno celkem 88 vajíček medovnice borové (Cinara pini) popř. medovnice lesklé (Cinara nuda) a na ostatních borovicích různého stáří v průměru 16 vajíček na jeden metr větve. Množství nakladených vajíček, které bylo výrazně vyšší než v minulých letech, dávalo dobrý předpoklad pro následné přemnožení producentů v roce 2011.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Miroslava Novotná

2012/1/30

Naše další pokračování povídání o bylinkách z čeledi hluchavkovitých představí rostliny známé i ty, které budou asi pro většinu čtenářů novinkou.

Saturejka horská

Pokud byste na zahradě přehlédli saturejku, určitě Vás k ní včely dovedou. Mimo saturejky zahradní (jednoleté) lze k pěstování doporučit saturejku horskou (Satureja montana). Stálezelený, bohatě rozvětvený keřík je vysoký pouze okolo 0,2 m. Lze ji velmi snadno pěstovat v zahradách i v nádobách. Řekové ji zasvětili Dionýsovi, Římané Bakchovi – bohům vína a volných mravů. Používali ji i jako koření...

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jan Löffelmann

2012/1/33

Včely často trpí četnými chorobami, různými parazity a nemocemi způsobenými vlivy prostředí. Navzdory pravidelné léčbě zůstává roztoč Varroa destructor jejich hlavním nepřítelem. Nedávno se objevily nové kmeny tohoto roztoče, jež jsou odolné vůči určitým chemickým složkám, které byly doposud účinné. Řešením této znepokojivé situace může být použití léčiv na přírodní bázi.

číst článek