2021/10/36
Dlouhých 19 měsíců bylo výstaviště Černá louka v Ostravě zavřené, až v pátek 3. 9. 2021 ho otevřeli včelaři, kteří přišli na výstavu organizovanou Včelařským spolkem Moravy a Slezska, z. s.
2009/4/114
Čeští včelaři jsou národ vynalézavý. Poslali do redakce již několik řešení, jak se vypořádat se zkreslováním dat o spadu roztočů mravenci. Vybrali jsme pro toto číslo vynález Ing. Kaly:
Mravenci se některým úlům vyhýbají, některé úly mají v náruživé oblibě. Pokud mi neničili uteplivky, nijak jsem jim v jejich touze přežít, prosperovat a sdílet prostředí úlu se včelami nebránil. Ale pro zajištění objektivity a korelace mezi výsledky různých metod diagnostiky kleštíkovitosti jsem se rozhodl zabránit mravencům v odnášení roztočů z diagnostické podložky.
Návrh na řešení ve včelíně
Několik včelstev v nástavkových úlech mám umístěno ve včelíně. V desce police (původně určené pro postavení dvouprostorových zadováků typu Budečský úl) jsem přímočarou pilkou vyřízl čtvercový otvor 435 x 435 mm a přes něj položil a upevnil drátěnou síťovinu s roztečí ok 3 x 3 mm (pečlivkové ji upevní do polodrážky hluboké asi 2 mm, široké asi 10 mm). Nosnost police jsem vyříznutým otvorem zeslabil – proto jsem polici podepřel nohami.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2009/6/176
V literatuře se běžně dočteme, že na pravidelná vyrušování si včelstva zvyknou. Jak úžasně pohotová a pro včelstva pravděpodobně charakteristická a jednotná je schopnost rozpoznat, co je ohrožuje, od podnětu, který je již nezajímavý, jsem si až do dne 4. 8. 2009 neuměl představit.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2009/3/70
Výsledky plošného vyšetření zimní měli 2008/2009 daly podnět k několika zajímavým příspěvkům do konference Optimal klub. Jeden z příspěvků uvádí: „Také mám nulu a to jsem do vzorku přisypal všechny roztoče z podzimního léčení.Takže výsledek měl být nepočítaně a mám nulu. Chtěl jsem mít zaručeno, že budu moci natírat plod a stejně to nepomohlo“.
2012/1/14
V literatuře posledních několika desítek let se obvykle dočteme, že původní tmavé plemeno, včela medonosná tmavá (Apis mellifera mellifera, AMM), bylo vytlačeno z chovů českých včelařů převodním křížením se včelou medonosnou kraňskou (Apis mellifera carnica, AMC). Domnívám se, že toto sdělení autoři pravděpodobně vzájemně opisují, aniž by se o skutkové podstatě přesvědčili.
Činnosti skupinky nadšenců se na území ČR podařilo vyhledat včelstva, která některé znaky tmavého plemene vykazují. To znamená, že původní plemeno z některých lokalit zcela vytlačeno nebylo. Původní AMM není v ČR chráněna, na rozdíl od řady vyspělých okolních států, které se o uchování biodiverzity na svých územích starají i legislativními opatřeními – ochranou ze zákona. Pokud některé linie AMM u nás přežily, bude to pravděpodobně v lokalitách izolovaných. Pokud jsou to včelstva v úlech, neměl pravděpodobně majitel – včelař důvod nahradit matky oficiálně preferovaným plemenem AMC. Pozoruhodný byl nález včelstev AMM, která dosud přežívají v přírodních dutinách. Pak by bylo načase nalezené pozůstatky plemena důkladněji prostudovat a popsat, nejen proto, aby se v literatuře doplnily mezery poznání. Zcela pochopitelně by měla navázat snaha o zachování této dosud opomíjené genové rezervy. Proto vznikl tento text, který je stručným návodem jak postupovat při vyhledávání AMM a odběru a přípravě vzorků k určení plemenné příslušnosti včel.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2006/6/17
Jednoduchý způsob rozpuštění melecitózního medu z plástů vhodný pro nízkonástavkové úly.
2007/1/15
Zkušený praktik se s námi podělil o zkušenosti z velmi zajímavého pokusu, který má několik odpovědí na téma tepelná izolace úlu.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/10/22
Jednou z příčin, proč jsou včelaři nuceni do včelstev aplikovat množství veterinárních léčivých prostředků, je celoplošné a trvající přežívání kleštíka včelího Varroa destructor. Výsledky několik desetiletí užívané chemoterapie ukazují, že roztoč každoroční bitvy prohrává, ale ve válce vítězí. Včelstva tak zatěžují nejen pesticidy ze zemědělsky obhospodařované půdy, ale i léčiva. Článek ukazuje alternativní cestu k potlačení kleštíků ve včelstvech.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout
ZDE.
2020/1/9
Josef Kala se v následujícím článku podělí se čtenáři Moderního včelaře o zkušenost s následky zimního počasí. Opět se potvrzuje, že na rozmary přírody jsou včely adaptované. To jen člověk jim důsledky svého nešetrného chování k Zemi mnohdy komplikuje život.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout
ZDE.
2020/3/37
V univerzitním kampusu Masarykovy univerzity v Brně se 14. ledna 2020 konalo již druhé setkání včelařů s názvem Zdraví a imunita včel II.
2019/9/9
Včelám i včelaři může život usnadnit nebo podstatně znepříjemnit konstrukce úlu a rámků. Toto vše ovlivňuje lpění na tradicích, módní trendy, a dokonce politické vlivy. Autor článku v rámci tématu Úl medu nepotí nabízí hodnocení několika typů úlů.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2020/11/14
O odpovědi v anketě k problematice současného včelařství jsme požádali Mgr. Václava Sciskalu, předsedu Včelařského spolku Moravy a Slezska, z. s. V současnosti chová s podporou rodiny na třech stanovištích v okrese Karviná třicítku včelstev. Včelaří od roku 1978 a v průběhu své praxe absolvoval Ústřední včelařskou školu organizovanou Českým svazem včelařů.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout
ZDE.
2018/7/14
Ve včelařské obci je hluboce zakořeněn názor, že trubčí shromaždiště jsou od úlů velmi vzdálená mystická místa, geopatogenní, nebo geopozitivní zóny, z nichž vyvěrají tajemné astrální energie. A že „domluva“ o termínu a místu intimní schůzky mezi říjnou panuškou a roztouženými trubci probíhá nadpozemsky záhadným způsobem i mezi mnoho kilometrů vzdálenými domovy milenců, toužících po spojení. Tento článek nepovažujte prosím za výsledek nějaké systematické vědecké práce. Jde pouze o postřehy z několika sice záměrně připravených, ale ojedinělých pokusů a pozorování. Současně k tomu připojuji i několik praktických zkušeností pro případné, stejnou zvídavostí postižené včelaře, kteří budou mít chuť mé domněnky prověřit.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2019/2/31
Včelařská zima je dlouhá a nudná. Od října sledujeme svoje včely pouze pohledem na úl a studujeme časopisy, internet a jiné zdroje k načerpání nových impulsů pro rozvoj svého včelařského vědění a provozu. A tak každý rok vyhlížíme předjaří a jaro. Těšíme se pohledem za okno, že nám přibývá denního světla, den se prodlužuje a opatrně chodíme kolem svých úlů a vyhlížíme oteplení a první prolety. Žel na ty si ještě počkáme, ale určitě nechceme nic podcenit, tak surfujeme na internetu a hledáme zajímavé akce, které by stálo za to navštívit a načerpat impuls do naší včelařské práce.