Včelstvo je společenský hmyz

Včelí jedinci můžou přežívat jen ve vzá­jemné závislosti, ve společenství, kte­rému říkáme roj, včelstvo nebo včelí rodina. Je to velmi spořádaná obec, vlastně nejspořádanější město, jaké je možno vidět, tísnící se v poměrně ma­lém prostoru. V době největšího roz­voje má někdy až šedesát tisíc obyvatel. Kraluje v něm jediná matka a všechny včelky jsou její děti. Včely dělnice, těch je v úlu nejvíce, jsou jejími dcerami, trubci jsou její nezbední kluci.

Včelí království

V dávné minulosti vyhledávaly včely pro své příbytky různé přírodní du­tiny. V našich zemích převažovaly lesy, proto to byly většinou staré vykot­lané stromy. Pro dutiny v kmenech stromů vzniklo pojmenování „brtě“. Ti, kteří v brtích chovali včely, byli brtníci a místa, kde bydleli, byla nazývána Brtě, Brtná, Brtnice, apod. Lesní brtě vyvrá­cené větrem začaly být časem přená­šeny do zahrad a včely se tak stěho­valy k obydlí lidí a z nepohyblivých les­ních brtí se staly špalky ležany i sto­jany, později  i špalky dlabáky, tj. špalky uměle dělané, s uměle vytvořeným pro­storem.

Vývoj úlu pokračoval přes úly s omezeným prostorem (nejznámější je Budečák) až k úlům nástavkovým a nízko nástavkovým.

Proti nepříznivému počasí chrání včelaři své úly různými nátěry a ur­čitě jste u některého včelaře v zahradě řadu těchto domečků viděli. A není ani těžké uhodnout, že úly natírají včelaři různými barvami proto, aby včelka po­znala svůj domeček až se bude vracet z výletu domů.

Setkání se včelami v přírodě

Některý z vás má na včelu nepříjemnou vzpomínku v podobě  žihadla a poznali jste, že  žihadlo bolí. Ale  žihadlo pou­žije včelka, jen když se brání, když na­příklad omylem stoupnete na koupa­lišti na květinku a včelka na ní zrovna sedí. Útočnější budou včelky v blízkosti úlu kdy včely svoje obydlí brání. Raději včelky provokovat nebudeme a česno (otvor, z kterého včelky vyletují) bu­deme pozorovat z bezpečné vzdálenosti.

Opylování květů

V přírodě vidíme nejčastěji včelky, jak poletují z květu na květ nebo se sosáčkem dobývají dovnitř květu. Při tom se nalepí na její chloupky pyl, který pak včelka přenese na jiný květ, a tak dochází k opylování rostlin. Aby včelka přiletěla k opylování, musí květinka včelu nějak nalákat. Proto se pěkně barevně vystrojí, přidá tro­chu vůně a uvnitř květu vytvoří malič­kou kapičku sladké šťávy, které říkáme nektar. Včelky jsou velmi starostlivé a již na jaře shromažďují zásoby, aby přežily zimu a právě sladkost nektaru uvnitř květu je láká. Jakmile včelka kví­tek opyluje, rostlinka okamžitě přestane nektar vylučovat.

Když to shrneme, vidíme, že v pří­rodě není nic zadarmo. Kapičku slad­kého nektaru dostane včelka za opylo­vání květu.

Co se děje v úle?

K pochopení činnosti včel však nestačí sledovat jen jedince. Je třeba hledat vzájemné souvislosti a hledat je v kaž­dém ročním období.

Když včelka přiletí do úlu s plným volátkem sladké šťávičky, umí z vo­látka nektar předat včelkám, kterým ří­káme úlové včely a ty přeměňují nektar na med. A představte si, kolikrát musí včelka vyletět na kvítek, než donese jen malou kávovou lžičku medu. Proto si medu važte, a když budete med snídat, vzpomeňte si, kolik dalo včelkám práce než nám ho nasbíraly.

Ve včelstvu existují dokonalé vztahy. Některé nedokáže vysvětlit ani moderní věda. Vybavte si, jak je včela proti člověku malá a možná za­čnete přemýšlet o malých přírodních zázracích a opanuje  vás touha po­stupně objevovat  tajemství života včel. Záhadu objevíme hned při zrození včely. Ze stejného oplozeného vajíčka si mů­žou včely vychovat matku nebo děl­nici. Rozhoduje jen intenzita a kvalita krmení larvičky. Tím je určena i délka vývoje jedince.

Shrnutí

Zopakujme si, že se včelstvo skládá ze tří druhů jedinců. Je to jediná matka, 40 až 60 tisíc dělnic (podle ročního ob­dobí) a několik stovek trubců. Ti jsou ve včelstvu za normálních okolností jen v jarním a letním období. Úlohy matky, dělnic a trubců jsou navzájem sladěny instinkty podřízenými k zachování rodu. Jedinec bez včelstva není přizpůsoben k přežití, tak jako nemůže existovat včelstvo, bude-li trvale chybět jeden druh včelích jedinců. Bez matky není potomstvo, bez dělnic není zabezpe­čena složitá organizace života ve včelí jednotce a bez trubců by zůstala matka neoplozena.

Odpovězte správně:

Největší přínos včelařství je a) volná zábava včelařů po vykonané

práci v zaměstnání b) ve výrobě medu c) ve výrobě vosku d) v opylování rostlin

Na lidské zdraví má blahodárný účinek a) pouze med b) pouze jed zpracovaný jako léky c) všechny včelí produkty d) včelí produkty nemají na zdraví vliv