1) „K plemenitbě včel mohou být využívána pouze plemenná včelstva nebo sperma včely medonosné kraňské.“ Myslí se tím plemenitba v rámci ČSV u šlechtitelů nebo u všech chovatelů? Mohou se tady rozmnožovat včely, které nesplňují plemenný standard Apis mellifera carnica?
Dle § 2, odst. 1 a) se plemennými zvířaty (u drůbeže a plemenných ryb i populacemi, u včel i včelstvy) rozumí vyjmenovaná hospodářská zvířata, která jsou evidována v plemenné knize (u drůbeže, plemenných ryb a včel i v plemenářské evidenci). V § 21 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů jsou uvedeny podmínky, za jakých se plemenná včelstva mohou uvádět jako plemenná do oběhu. V ČR vede plemenářskou evidenci včel pouze UCHS ČSV pro plemeno Apis mellifera carnica. Včelaři budou moci i nadále chovat svá legálně neuznaná plemena včel, ale pouze pro svou potřebu. Uvádět neplemenná včelstva do oběhu k plemenitbě je v rozporu s plemenářským zákonem před i po předmětné novele.
2) Může za těchto okolností vzniknout jiné uznané chovatelské sdružení, pokud by např. vyšlechtilo jiné plemeno?
Obecně minulá ani současná podoba plemenářského zákona nepočítala a nepočítá s tím, že by mohlo nové plemeno jen tak vzniknout. Doposud se vždy jednalo o dovoz existujícího plemene z jiné země, anebo vyčlenění určité subpopulace z populace plemene jiného. Ale vzniklo mnoho linií a rázů uvnitř plemen, které se svými znaky a vlastnostmi odlišují, a i nadále jsou součástí jednoho šlechtitelského programu a jednoho plemene. Otázkou vzniku nových plemen se zabývá Nařízení č. 2016/1012, jehož principy se budou od 1. 11. 2018 uplatňovat v celé EU.
Podmínky pro uznání Uznaného chovatelského sdružení jsou definovány v § 5, plemenářského zákona, ze kterého zejména vyjímám:
Ministerstvo uzná chovatelské sdružení na základě jeho žádosti jako uznané chovatelské sdružení, pokud
a) je právnickou osobou,
b) má pro svou činnost zajištěny osoby odborně způsobilé,
c) prokáže, že populace plemene je dostatečně početná k uplatnění účinného šlechtitelského programu včetně selekce a testovacího připařování anebo zaručuje zachování plemene, je-li to potřebné,
d) předloží návrh chovného cíle a šlechtitelského programu k jeho dosažení a způsob vyhodnocování výsledků,
e) předloží návrh řádu plemenné knihy nebo plemenářské evidence, jehož náležitosti jsou stanoveny vyhláškou, a splňuje podmínky pro vedení plemenné knihy nebo plemenářské evidence uvedené v § 9 nebo 10,
f) předloží návrh způsobu vedení evidence, vedení plemenné knihy nebo plemenářské evidence a návrh účinného systému kontroly dodržování plnění povinností podle § 9 a 10,
g) uznáním není ohroženo zachování plemene nebo šlechtitelský program některého již uznaného chovatelského sdružení.
Současná podoba plemenářského zákona neumožňuje vznik nového uznaného chovatelského sdružení pro včely.
3) I kdyby staršího původního genofondu v ČR bylo jedno promile, je třeba ho likvidovat nebo chránit?
Přestože většina odborných posudků se shoduje, že v ČR se nevyskytuje čistá populace autochtonní včely tmavé, maximálně výjimečně hybridi s mírnou příměsí včely tmavé, rozhodlo Ministerstvo zemědělství v roce 2013 na žádost ČSV o udělení statutu Uznaného chovatelského sdružení pro plemeno včela tmavá. Ministerstvo tím, že uznalo Uznané chovatelské sdružení pro včelu tmavou, deklarovalo, že dává šanci chovatelům včel, byť i s nízkým podílem krve včely tmavé, aby mohli započít legálně se šlechtitelskou a plemenářskou prací, resp. s obnovou včely tmavé za podmínek stanovených ve šlechtitelském programu nebo v metodice ochrany včely tmavé v rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství, pokud by včela tmavá splnila podmínky pro uznání za genetický zdroj.
Vzhledem k tomu, že během dvou let existence neprojevil žádný chovatel včely tmavé, resp. hybrida s nízkým podílem včely tmavé, zájem o zapojení se do tohoto šlechtitelského programu nebo do regenerace včely tmavé, byl na základě návrhu ČPI statut UCHS pro plemeno včela tmavá ministerstvem v roce 2015 odebrán. I toto bere MZe jako důkaz, že v ČR se žádné plemeno včely tmavé nevyskytuje.
Obdobně žádní chovatelé jiných plemen včel neprojevili dosud žádný zájem o šlechtění těchto plemen legální formou, tj. prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení dle § 5 plemenářského zákona.
Již zákonem č. 240/1991 o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, respektive vyhláškou k tomuto zákonu, byla včela medonosná kraňská zařazena do projektu ochrany vyjmenovaných genetických zdrojů, aby pak byla v roce 2003 zařazena do Národního programu ochrany, užití a konzervace genetických zdrojů. Základem ochrany všech druhů hospodářských zvířat vyjmenovaných jako genetický zdroj je jejich udržování formou čistokrevné plemenitby.