O tom, že počty nepůvodních druhů rostlin a živočichů v posledních desetiletích stoupají, existuje řada dokladů, dosud však nebylo jasné, zda se tento proces blíží k bodu, kdy by začalo docházet ke zpomalení. Hanno Seebens, první autor nové studie, nyní nabízí odpověď: „Počty nepůvodních druhů všech skupin organismů na všech kontinentech v posledních 200 letech trvale rostou a v současnosti dokonce nejrychlejším tempem za celou dobu sledování. Ať už jde o rostliny, savce nebo ryby, nic nenaznačuje, že by se proces zpomaloval a je jasné, že v budoucnosti budou invaze nadále přibývat.”
Toto tvrzení vyplývá z analýzy databáze více než 45 000 záznamů o tom, kdy byl nepůvodní druh poprvé zaznamenán v určitém území a poskytující takové informace pro více než 16 000 různých druhů rostlin a živočichů. Tým vědců, kteří databázi vytvořili, zjistil, že 37 % všech druhů bylo zavlečeno na místo svého nepůvodního výskytu v posledních čtyřiceti letech a že v roce, kdy byla intenzita nejvyšší, bylo takto zavlečeno 545 nových druhů, což odpovídá 1,5 druhu za den. „Je třeba si navíc uvědomit, že se jedná o konzervativní odhad, protože pro většinu druhů a regionů přesná data introdukce neznáme. Skutečná čísla jsou tak zcela jistě ještě mnohem vyšší,” říká prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc., jeden z českých autorů studie a člen užšího týmu, který výzkum spoluorganizoval.
Trendy v postupné akumulaci druhů se liší s ohledem na skupiny organismů; rozdíly lze přičíst lidské činnosti. „Zřetelný nárůst počtu rostlinných introdukcí je patrný v 19. století, zjevně v důsledku zvýšeného zájmu o zahradnictví. U skupin jako řasy, měkkýši či hmyz začínají počty prudce růst po roce 1950. Zde vidíme jako příčinu narůstající globalizaci obchodu,” doplňuje Petr Pyšek.
Nevídaně rychlý nárůst zavlékání nepůvodních organismů s sebou nese řadu negativních průvodních jevů, jako je homogenizace rostlinstva a živočišstva, která jsou si po celém světě stále podobnější, nebo vymírání druhů v důsledku invazí. „Přestože máme v současnosti řadu legislativních nástrojů, které se snaží tyto trendy zpomalit, naše studie ukazuje, že nejsou dostatečně účinné a je třeba urgentně pracovat na jejich zlepšení,” uzavírá Franz Essl z vídeňské univerzity.