Kde hledat cestu k úspěchu?

Klíčem ke správnému rozhodování je mít dostatek infor­mací. V budoucnu budou úspěšní pouze ti, kteří propojí technologie, informace, vzdělání a budou dostatečně mo­bilní. Informací se však nesmíme bát nebo je dokonce zavr­hovat, pokud jsou ze skutečného výzkumu nebo ze široce uplatňované a ověřené praxe. To platí o šiřitelích nových informací i o jejich kriticích.

V EU se dnes mluví o Systému evropských kompatibil­ních úlů. To znamená, že vedle úlu Langstroth se myslí také na kompatibilní úly s rámkovou mírou Zander, případně Dadant Blatt, které mají přizpůsobený nástavek tak, aby všechny ostatní díly byly shodné s úlem Langstroth. Vedle určité přechodové úlohy tyto úly již dnes zmenšují výrobní sortiment pomůcek a zařízení, zjednodušují výrobu, která se může lépe mechanizovat. I když nejde ještě o tovární vý­robu, i toto snížení výrob­ního sortimentu by se mělo projevit na ceně.

S jakými argumenty proti jednotné, meziná­rodní evropské úlové sou­stavě a včelařské technolo­gii se tedy můžeme nejčas­těji setkat a jak na ně od­povědět?

1. Langstroth je nejrozší­řenější úl na světě, ale na mnoha místech především Evropy se používá v modifiko­vané délce rámku 42 a 43,5 cm.

Vysvětlení: Modifikací je i nástavek s naší délkou rámku 39 cm (pojem „šířka“ je pozůstatek zadováků a ve světě se nepoužívá). Právě tyto modifikace, v podstatě Langstrothova nástav­kového úlu, byly sdruženy do tzv. Systému kom patibilních evropských úlů, čímž se velice sjednotil sortiment vyrábě­ných úlových dílů.

2. Cena nabízených výrobků (Langstrothova úlu) zatím není pro většinu včelařů příliš lákavá.

Vysvětlení: Úly a příslušenství se zatím vyrábí pouze truh­lářským způsobem. Zvýšení výrobního množství může pomoci pouze větší evropská propagace tohoto systému. Pokud to odpůrci tohoto systému nepochopí, jsou to právě oni, kteří oddalují snížení nákladů ve včelařství. Dočasným řešením je levná a jednoduchá samovýroba.

3. Nikde (u nás ani v Německu) není provoz Langstrot­hova úlu ověřen v ekonomickém provozu.

Vysvětlení: To je skutečně malá informovanost. Vždyť myš lenka rozšíření vznikla právě ve velkém německém velko včelařství. Již v roce 1967 včelařská farma Schehle měla v provozu 600 Lang-st rot hových úlů a nej­méně čtyřikrát se s nimi kočovalo až do výšek přes 1 000 metrů. Druhé vydání Schiehleovy brožurky „Nová cesta“ z roku 1977 dokon ce u nás vydal tehdejší OV ČSV Zlín (tehdy Gottwaldov, pozn. red.) v češtině. Překlad je na internetových stránkách www.n-vcelari.cz.

4. Včelařit v daném úlu a daných podmínkách se včelaři musejí naučit.

Vysvětlení: Langstroth není pro české včelaře žád­ným novým úlem. Kdo vče­laří např. v Adamcových nástavcích (rámková míra 39 x 24 cm), včelaři v pod­statě ve stejném úlu, protože plástová plocha je skoro stejná (to je způsobeno roz­dílnými tloušťkami rámkových louček). Adamcův násta­vek s jedenácti rámky 39 x 24 cm je dokonce větší než Langstrothův. U dvounástavkového plodiště je to celkem 15 dm2 plástové plochy. (Podobně je tomu i v případě nízko-nástavkového Optimalu a Langstrothu 3/4. Nástavky obou úlů mají plástovou plochu zcela shodnou – pozn. red.).

5. Příprava a převoz úlu jsou náročné nebo vyžadují po­měrně náročné kočovné zařízení.

Vysvětlení: Není snad Langstrothův úl ten, s kterým se ve světě nejčastěji kočuje? Tady to vypadá, že česká ma­ringotka je snad nejlacinějším kočovným prostředkem? Snahou Asociace komerčních včelařů v EU je propagace jen úlů Langstroth, příp. Dadant, který při deseti rámcích v nástavku má půdorys Langstrothova úlu.

6. Včelaření v jednoduchých Langstrothových úlech není vhodné pro malovčelaře, kterých máme skoro 90 %.

Vysvětlení: Přibližně 2/3 světa, mimo několika typických oblastí jako např. střední Evropa, má jen dva úlové systémy (Langstroth a Dadant). Drobní i velcí včelaři mají stejné výrobní prostředky a stejnou technologii. Není zvláštní úl a technologie pro malovčelaře a velkovčelaře! Liší se jen mechanizací při manipulaci a vytáčení, včetně zpracování medu. To velice zjednodušuje zejména výuku včelařství. A konečně světové včelařství se řídí od dob amerického Demutha (1920), Farrara, br. Adama a Bretschka známými pravidly:

• zimování ve více nástavcích
•  dostatek potravy
•  jednoduchý úl

Tedy ne obráceně!

7. Proč je v nástavkových úlech tolik rámkových výšek?

Vysvětlení: Langstrothův úl se během sto padesáti let také vyvíjel, takže dnes je známo jeho celkem 5 rámkových vý­šek. Kopírováním Langstrothova systému v různých, ze­jména evropských, státech byly použity další národní rám­kové výšky a také délky.

Výšku rámku a tím i použité technologie je nutno volit také dle tělesné zdatnosti včelaře, přičemž musíme myslet i na to, že chceme včelařit i ve stáří. Vyšší rámek znamená

sice méně práce pro zdatného včelaře (počet rámků, drátkování, vkládání mezistěn, odvíčkování), ale ve stáří se už nedá zvednout, musí se pracovat s jednotlivými rámky, a to už je práce navíc. Pro med je z mnoha důvodů vždy vý­hodnější rámek nízký. Vzhledem k hygieně plástů a obnově díla je lepší mít stejné rámky pro plodování i pro med.

8. Dvoumatečné, příp. dvouvčelstevní technologie jsou zbytečné.

Vysvětlení: Ke zvýšení sklizně medu vedou jen tři cesty:

I. silnější včelstva

II. lepší stanoviště nebo kočování

III. více včelstev.

Kdo nemá možnost II. nebo III., může k posílení včelstev vy­užívat právě dvoumatečné metody spojené také s pravidel­nou výměnou matek připojenými oddělky.

9. Průměrná spotřeba cukru včelstev v silně uteplených úlech je nízká (Konkrétně jeden případ: od 15. října 2002 do 28. února 2003 to bylo u 4 včelstev průměrně 2,4 ± 0,5 kg).

Vysvětlení: Včelstvo bez spotřeby potravy (zásob) nemůže dosáhnout větší síly. To je možné, jedině když příroda tyto zásoby stále dodává, ať již na jaře nebo v podletí. Autor ná­mitky uvádí spotřebu v bezplodých měsících listopad, pro­sinec, leden, únor. Tato spotřeba je v tabulce (Včelařství 10/2002, 224) zaokrouhlena na 1 kg měsíčně, což je skoro to samé. Podle Jens Radtke, VÚ Hohen Neuendorf, je spo­třeba závislá na celé řadě faktorů:

1. Síla včelstva, což také souvisí s počtem nástavků
2. Jednotlivé vystavení na včelnici nebo chráněné vysta­vení v bloku či ve včelíně
3. Tepelná vodivost dílů úlu
4.  Klimatické poměry
5. Začátek první hlavní snůšky a také konec podletní snůšky
6. Objem ponechaných zásob medu
7. Začátek a doba nakrmení
8. Koncentrace potravy, množství cukru
9. Objem jednotlivých dávek potravy.

Celková spotřeba včelstvem nemůže být tedy konstant­ním údajem a je rozdíl mezi zásobami k přežití a zásobami pro optimální rozvoj.

Někteří zastánci silného uteplení pokládají Bretschka a práce VÚ Hohenheim (Liebig) za překonané. To svědčí přinejmenším o neznalosti jejich publikované výzkumné činnosti. Oba patří ke včelařům z povolání s dlouholetým výzkumem na více než 100 včelstvech.