Včelstva, která začala plodovat příliš brzo, nebo plodování v zimě vůbec nepřerušila, mohou mít nyní již zcela vyčerpané pylové zásoby, a musí jimi tedy šetřit při krmení plodu. V některých případech může dokonce dojít k úplnému zastavení plodování a k požeru již vychovávaného plodu. Taková včelstva tedy buď vychovala jen neužitečnou generaci krátkověkých včel a zcela se přitom vyčerpala, nebo, což je ještě horší, musela zlikvidovat mnoho larev a stejně vyčerpané dělnice nyní nemají téměř žádné nástupkyně. V obou případech muselo být zkonzumováno mnoho zásob a hrozí přeplnění výkalových vaků zimu jících včel. Pokud se včas nedostaví příležitost k proletu, nebo zmešká-li ji včelstvo kvůli silnému uteplení a úzkému česnu, nezbude než začít kálet v úlu. Tím je dílo zkázy dokonáno.
STARÉ ÚLY MOHOU MÍT V SOBĚ NA JAŘE AŽ PĚT LITRŮ VODY!
Nejhorší situace je v případě starých dvojstěnných úlů s výplní pilin a hoblovaček. Tyto úly mají většinou malé česno, nejsou opatřeny očkem, takže mnoho vodní páry ze strávených zásob nemohlo úl opustit. Ta se celou zimu srážela a vsakovala do těchto silných stěn a uteplení. Bývá spíše pravidlem, než výjimkou, že takový úl je oproti létu těžší
o 5 i více kilogramů. Rozdíl není způsoben ničím jiným, než vsáklou vodou. Ta při svém odpařování odebírá mnoho tepla ze svého okolí. Vlhký vzduch navíc tepelně neizoluje a úl tedy nyní působí jako dokonalá chladnička.
SUCHÉ A HYGIENICKÉ ZIMOVÁNÍ V TENKOSTĚNNÝCH ÚLECH
Nejlepší podmínky pro zimování jsou v obyčejných dřevěných tenkostěnných úlech, které měly po celou zimu dobrou ventilaci, nejlépe zasíťované dno chráněné zábranami proti sýkorkám. Tam začíná první fáze intenzivního plodování teprve nyní, kdy rozkvétají významné pylodárné rostliny, zejména vrby a lísky. Pokud se tato pylová snůška stane vlivem zhoršeného počasí na několik dní nedostupnou, ničemu to nevadí, protože pylové zásoby nashromážděné předchozí rok jsou díky zimní plodové pauze téměř netknuté.
Takové včelstvo tedy nemusí ani šetřit při krmení larev, ani plodování přerušovat. Je-li úlová stěna tvořena jen z jednoduchých prken, rychle se prohřeje i při krátkodobém oteplení a včely se stihnou vyprázdnit mimo úl. Není třeba se obávat, že by včely vyletovaly při prohřátí úlové stěny i za mrazu a potom křehly. Nic takového zatím nebylo nikde pozorováno. Prohřátí úlu slunečními paprsky však může umožnit několika přestárlým a nemocným včelám opustit úl a uhynout v jeho okolí, jak se to běžně děje v sezóně, což má zpětný vliv na menší množství mrtvolek v úlu a jeho rychlejší vyklizení při prvním velkém proletu.
Takováto zdravá včelstva s dostatkem pylových a cukerných či medných zásob, budou do dvou měsíců obnovena vitálními dlouho-věkými včelami, schopnými podat při hlavní snůšce dobré pracovní výkony.
BLÍŽÍ SE DOBA POSTŘIKŮ A OTRAV!
V tomto čase se zemědělci začínají připravovat na chemická ošetření porostů řepky ozimé. Včelaři nesmí opomenout splnit svoji zákonnou povinnost nahlásit každý rok stanoviště svých včelstev na příslušný obecní (městský) úřad, v jehož katastru jsou včelstva umístěna. Zatímco včelaři na Slovensku mají čas do 31. 3., včelaři v ČR to museli stihnout do konce února. Toto oznámení je vhodné doplnit jednoduchou mapkou s vyznačením místa stanoviště. Dobrou komunikací s obecními úřady a zemědělci můžeme předejít katastrofálním otravám včelstev.
Je vhodné zemědělce upozornit, že přípravkem pro včely škodlivým či dokonce jedovatým nesmí ošetřovat ani porosty, na nichž ve větší míře kvetou medonosné plevele, zejména penízek rolní a hluchavka nachová. Je tedy vhodné jednat se zemědělci o používání méně nebezpečných přípravků a dodržování všech platných předpisů.
Silná včelstva v suchých úlech nás ještě nepotřebují
U silných a suše zimovaných včelstev nespěcháme s jarní prohlídkou. Čím méně budeme v tomto období vyrušovat, tím lépe. O tom, co se děje uvnitř úlu, nám mnohé napoví již chování včel na česně a na stěně úlu. Intenzivní letová aktivita, orientační prolety mladušek kolem jedné hodiny odpoledne, létavky s nákladem velkých pylových rousků, to vše signalizuje normální stav. Používáme-li jako strůpek průhlednou fólii, mnohé zjistíme jejím odkrytím. Pokud na ni položíme ruku a cítíme teplo, a pokud se během několika vteřin orosí, včelstvo ploduje. Jestliže včely nejsou vidět bezprostředně pod touto fólií, je zásob zřejmě dostatek. Jsou-li včely už těsně pod fólií, mohly by být zásoby z velké části zkonzumované. Více tedy zjistíme nadzvednutím zadní hrany úlu, nebo horního nástavku. Kdo používá nízké nástavky, má situaci jednodušší, neboť je lze bez problémů na několik vteřin odklopit a pohl loučky většinou zjistí vše potřebné. Zkušený včelař množství zásob ihned odhadne, začátečník může provést vážení mincířem edem mezi spodní
DOCHÁZÍ-LI V ZÁSOBY, DODÁME JE ZPRACOVANÉ V PLÁSTECH
V tuto dobu by v úlu mělo být alespoň půl vysokého, nebo 3/4 nízkého nástavku glycidových zásob (8–12 kg). Nejsou-li tam, musíme je dodat bez zbytečného odkládání. V žádném případě nepodáváme cukerný roztok. Štěpení sacharózy by bylo příliš vyčerpávající. Nejlepší je vložit těsně k obsednutému prostoru na-hřáté zpracované zásoby v plástech. Může to být např. plást s medem, který po odvíčkování mírně orosíme vodou. Protože med je hydroskopický, bude další vlhkost pohlcovat ze vzduchu a tím se postupně rozpouštět a ředit. Nemáme-li zásobní plásty, vetřeme do několika souší mírně nahřátý pastovaný med a rovněž je vložíme do těsné blízkosti sezení včel. Nikdy nepoužijeme ke zkrmování jiný, než vlastní med. Mohli bychom přenést závažná bakteriální či virová onemocnění!
PROBLÉM S PYLEM
Dodání scházejících pylových zásob je mnohem problematičtější. Při podávání pylu rovněž hrozí rozšíření nebezpečných nákaz. Zkrmování pylových náhražek zatím neprokázalo žádný pozitivní vliv. Proto se snažíme v době pylových snůšek poskytnout včelstvům tolik prostoru, aby si vytvořila dostatečné zásoby této nenahraditelné potravy. U včelstev, která v létě obsedají 4–6 vysokých, nebo 6–8 nízkých nástavků, nebyl na konci zimy pozorován nedostatek pylu. Tyto problémy teď nemusí řešit ti, kdo včelám včas zajistili bohatou předjarní pylovou snůšku například výsadbou samčích klonů vrb.
Zjistíme-li, že některá včelstva jsou velmi slabá, spojíme je. Za slabé včelstvo přitom můžeme považovat to, které nyní obsedá méně než 10 plástových uliček rámk. míry 44,8 x 18,5 nebo 42 x 17 cm a nebo méně než 7 uliček rámkové míry 44,8 x 23,2 nebo 42 x 27,5 a nebo 39 x 24 cm. V opačném případě bychom s nimi ztratili příliš mnoho času a výsledný efekt by našemu úsilí stejně neodpovídal.
VÝMĚNA DNA, LIKVIDACE NEMOCNÝCH VČELSTEV
Je vhodné vyčistit podmet. U nástavkových úlů pohodlně vyměníme celé dno za rezervní, oškrábané a ožehnuté plamenem. Včelstva, u nichž propukla nosematóza, je lepší vysířit, dílo vytavit, rámky spálit a úly desin¤kovat plamenem. Je to významná investice směrem ke zdravému chovu, která se mnohonásobně vrátí.
Pokud některé včelstvo uhynulo, musíme zaslat vzorek uhynulých včel okresní veterinární správě k vyšetření. Někteří včelaři z toho mají obavy. Ovšem pokud včelstvo neuhynulo v důsledku nebezpečného onemocnění, nic neriskujeme. V opačném případě máme šanci umožnit včasná opatření k zachránění velkých hodnot. Ten, kdo se chce považovat za včelaře, by v těchto případech neměl váhat ani chvíli.
BEZ VODY SE MEDU NEDOČKÁŠ! S rostoucími plochami plodu roste potřeba vody. Dbáme na to, aby napajedlo bylo stále funkční a čisté. Nejvýhod-nější jsou napajedla se stále tekoucí vodou, přímo na stanovišti, na slunném místě, ne však před česnem. Mějme na paměti, že podávání čisté vody v blízkosti úlu, nejlépe přímo v česně, je jednou z významných možností, jak zvýšit celkový medný výnos, protože vhodné napajedlo zachrání život tisícům létavek, které se jinak na cestách pro vodu v chladném počasí často ztratí.
ZATAVOVÁNÍ MEZISTĚN
Připravíme si potřebný počet mezistěn. Na jejich zatavování je nyní nejvyšší čas. Mezistěny by měly být předem nahřáté alespoň na pokojovou teplotu, aby se při zahřátí a tím rozpínání v úlu příliš nekroutily. Své opodstatnění by však měly mít i myšlenky na částečné, či úplné vyřazení mezistěn ze systému včelaření z důvodu omezení rizika přenosu bakteriálních onemocnění a snížení rizika hromadění reziduí z léčiv proti varroáze.
Koncem zimy ožívá poptávka po medu
Po zimě je i lidský organismus oslaben a vyčerpán. Mnozí lidé si to uvědomují a snaží se o dostatečný přísun vitamínů, minerálů a dalších látek potřebných pro prevenci různých onemocnění, nebo již přímo pro jejich léčbu. Po adventu tak nyní nastává druhé nejvhodnější období k prodeji medu. Prodáváme jen zralé medy s nízkým obsahem vody, nejlépe jednodruhové. Květové medy zásadně pastujeme! Neméně důležitý je obal. Samozřejmostí by měla být nová sklenice se závitem (nikoli použitá nesoucí pachy konzervované zeleniny) a pečlivě označená etiketou! Na ní musí být uvedeno zejména: jméno a adresa včelaře, přesné označení druhu a původu medu, označení množství medu, nejlépe včetně nejzákladnějších informací o medu, krystalizaci, využití.
Cena je velmi diskutovaným problémem. Jako nejvýhodnější se jeví taková strategie, kdy včelař se na jedné straně nebojí stanovit cenu vyšší a na straně druhé má připraven dostatek sklenic menšího obsahu na rozdání a při odběru většího množství poskytuje velkorysé slevy (až 40 %). K příliš levnému zboží nemá zákazník důvěru! Naopak dostane-li zdarma sklenici medu vysoké ceny, jeho důvěra ke včelaři vzroste. Ve výhodě jsou ti, kdo používají medomet a příp. další nádoby na med z nerez oceli a mohou je zákazníkům ukázat – to vzbudí důvěru v kvalitu. Nesmíme zapomínat ani na účinnou propagaci. Přidáme proto zákazníkovi vhodný letáček se základními informacemi o medu. Budoucnost jak českého tak i slovenského včelařství je do značné míry závislá i na celkové spotřebě medu v těchto zemích.
Úlový převrat navzdory aprílovému počasí
Nad evropský kontinent se v dubnu (apríl) dostává stále teplejší oceánský vzduch, který je schopen pojmout více vodních par. Kontinent je ale po zimě pořád ještě prochladlý. Od něj se ochlazuje i proudící vzduch, snižuje se jeho schopnost udržet odpařenou vodu, ta se na prachových zrnech (tzv. kondenzační jádra) obsažených ve vzduchu sráží a v podobě deště padá na zem. Počasí je tedy stále vhodné spíše k přípravám ve včelařské dílně, než k prvním prohlídkám včelstev. To však nic nemění na tom, že skutečné včelařské jaro začalo.
Upozorní nás na to kvetoucí třešeň ptačí. Tím začíná několikaměsíční období bohaté nektarové a pylové snůšky. Před tím, než se o včely začal starat člověk, musela včelstva v tomto období opravit nebo nově postavit dílo v nižších patrech, zničené během vegetačního klidu škůdci. To bude nyní sloužit pro výchovu plodu, protože plástové buňky nahoře, kde dosud seděl zimní chomáč, budou brzy zaneseny čerstvým medem – zásobami pro příští zimu. Včelař proto musí v tomto období zajistit dostatek prostoru a kvalitní výkonnou matku.
KLADOU VÁM MATKY? A JAK?
Při prohlídce včelstev tedy zkontrolujeme přítomnost otevřeného dělničího plodu, který nám prozradí, je-li přítomna matka a je-li dostatečně výkonná. Bezmatečným včelstvům přidáme matku i s přezimovaným oddělkem, nebo je spojíme s některým ze sousedních včelstev. Včelstvo s matkou zůstane na původním místě a přijde do horní části úlu. Pod něj přijde včelstvo bezmatečné. Mezi nimi musí být mateří mřížka. Tu můžeme překrýt listem propíchaného novinového papíru pro případ, že ve včelstvu bez plodu je mladá neoplozená matka, která by mohla matku ve druhém včelstvu ohrozit. (Stejně postupujeme v případě, kdy včelstvo sice má dělničí plod, ale jen malé a mezerovité plochy, nebo je velmi slabé.) Po dvou týdnech můžeme s jistotou mřížku odstranit, nebo nástavky zaměníme a prostor nad mřížkou bude sloužit jako medník.
ZDRAVOTNÍ STAV A MNOŽSTVÍ ZÁSOB
Zjistíme také zdravotní stav a množství zásob. Pokud jsme včelstva zimovali ve dvou a více nástavcích, podstavíme nástavek se zbytky cukerných zásob pod plodové těleso. Jsou-li téměř zcela spotřebované, můžeme prázdný nástavek odspodu postavit nad plodové těleso. Do uspořádání plodového tělesa raději nezasahujeme. Ve včelstvu tím vzniká chaos a stres.
CHOV TRUBCŮ
Nezastupitelnou roli ve včelstvu mají trubci a to nejen jako nenahraditelní nositelé genetických informací. Trubci se aktivně podílejí na termoregulaci v úlu, tak důležité pro vývoj plodu. Logicky se tak může v době vrcholící snůšky zapojit do procesu sběru sladiny více dělnic. Proto se nebojíme umožnit včelstvům s kvalitními matkami, aby měla v plodištním prostoru zhruba 20 % trubčiny. U včelstev, s nimiž nejsme spokojeni, by to mělo být podstatně méně.
JAK POSTUPOVAT PŘI OTRAVÁCH
Duben je měsícem, v němž pravidelně dochází k otravám včel v důsledku chemických ošetření porostů řepky.
Nejčastěji se tak stává proto, že zemědělci sice znají zákaz ošetření kvetoucích porostů, ale neuvědomují si, že porost kulturní plodiny se stává kvetoucím také rozkvetením dostatečného počtu plevelných rostlin, v tomto období zejm. penízku rolního a hluchavky nachové. Dojde-li k otravě, ihned uvědomíme Policii, veterinární a rostlinolékařskou správu a svůj včelařský spolek.
KUPTE LÉKY PRO PŘÍPAD POBODÁNÍ, VYSEJTE SVAZENKU A KOMONICI
Během sezóny se může stát, že na naší včelnici dojde k pobodání včelami např. návštěvy, nebo kolemjdoucích. Pro takový případ si již nyní v lékárně zakoupíme vhodné léky. Alergie na včelí jed už dnes není výjimkou, ale stala se všedním jevem.
Včelaříme-li v oblasti, kde bývá dlouhá snůšková mezera, můžeme 6–7 týdnů před touto mezerou vysévat např. svazenku, nebo komonici.
Kolik nástavků pro rozšiřování úlového prostoru je třeba a kam je vkládat?
Jedním z hlavních včelařových úkolů na jaře je rozšiřování úlového prostoru, zejm. umožnění stavby nového díla. S rozšiřováním nemáme žádnou starost, pokud jsme včelstva v podletí zbytečně nezužovali. Nyní potřebujeme pouze několik dalších nástavků. Ostatní musí mít na mysli, že k zajištění dostatku prostoru pro výchovu plodu, pro uložení řídké sladiny a pro uskladnění medných a pylových zásob, včelstvo potřebuje na vrcholu rozvoje nejméně pět, nejlépe však 6–8 nástavků po deseti rámcích 44,8 x 18,5 nebo po jedenácti rámcích 42 x 17 cm. Kdo včelaří s vysokými nástavky, potřebuje nejméně čtyři, nejlépe však 5–6 nástavků po deseti rámcích 44,8 x 23,2 nebo devíti až deseti rámcích 42 x 27,5 a nebo po jedenácti rámcích 39 x 24 cm.
UMOŽNIT STAVBU JE KLÍČOVÝ MOMENT JARA
Stavbě nového díla věnujeme náležitou péči. Musíme ji umožnit mnohem dříve, než se naplno projeví stavební pud. Obměna díla je důležitá hned z několika důvodů: stavební pud patří mezi nejzákladnější životní projevy včelstva; likvidace tmavého díla je významné hygienické opatření zejména v boji proti nosematóze a zvápenatění plodu; jedná se o důležité proti-rojové opatření.
Na tomto místě nelze opomenout, že pro získávání vysoce kvalitního medu je třeba pro jeho ukládání vyhradit velmi světlé, nejlépe panenské dílo. Bude-li to zároveň dílo v rámcích vysokých do 18 cm, budeme moci vytáčet žádaný jednodruhový med s velmi nízkým obsahem vody.
VÝHODA PRÁCE S CELÝMI NÁSTAVKY
Přidávání stavebních rámků a mezistěn po jednotlivých rámcích je velmi pracné. Nejsnadnější obměna díla je u těch úlových soustav, které mají jednotnou rámkovou míru a umožňují ob-měnu celými nástavky. Příliš radikální zvětšení úlového prostoru však může mít na včelstvo stresující vliv. Nejhorší situace je přitom v případě tzv. jednoprostorového přezimování. Mnohem lépe jsou na tom už včelstva zimovaná ve dvou vysokých nástavcích, kde rozšíření bude „jen“
o 50 %. Tam, kde včelstvo obsedá 4–5 nižších nástavků a včelař přidá další, jedná se o rozšíření o 20–25 % a včelstvo takový zásah téměř nepocítí. Včasné rozšíření úlového prostoru je přitom účinným protirojovým opatřením.
Kdy a jak používat mateří mřížku
Ještě před samotným rozšiřováním je třeba dobře zvážit všechny klady a zápory používání mřížky. Pokud se pro rozdělení úlu mřížkou rozhodneme, včas si promyslíme, kterou část úlového prostoru ponecháme včelstvům pro výchovu plodu a uložení pylových zásob a kterou pro uložení medných zásob. Pro plod stačí dva vysoké nástavky rámkové míry 44,8 x 23,2 cm nebo obdobné, nebo jeden vysoký a jeden nízký (např. 44,8 x 23,2 a 44,8 x 15,9 cm). Zbylý prostor může být oddělen mřížkou. To není nutné u velkoprostorových úlů, v nichž dojde k přirozenému uspořádání plodu a medu a v horních patrech bude vždy pouze med. V obou případech ponecháme ve spodních patrech úlu otevřená pomocná česínka – očka. Ta významně usnadní a urychlí létavkám vstup do úlu i jeho opuštění. Naopak v horní polovině úlu je necháme uzavřené. Létavky by tam jinak nanosily mnoho pylu, který by v plodišti scházel a nám při medobraní překážel.
Čím je úl menší a čím méně rámků má, tím je mřížka nutnější a tím větší vliv má na medný výnos. Bez ní by totiž matka na většině plástů zakladla vždy alespoň několik buněk a med by nebylo možné odebrat. Naopak z malého plodiště odděleného mřížkou je téměř veškerý med „vytlačen“ do medníku. Pokud jej odtud včelař odebere, budou mu jeho výnosy ostatní závidět, ale včelstvo se může octnout zcela bez zásob, což by znamenalo radikální omezení, nebo úplné zastavení plodování. Může dojít i k likvidaci přítomného nezavíčkovaného plodu.
Rozkvetlý máj, pro duši ráj
I tak by se dalo parafrázovat staré přísloví o studeném máji a ráji ve stodole. Příroda plná nádherných květů je jistě balzámem nejen na duši včelařovu, a to i když není zrovna nejtepleji. Květen je měsícem květu mnoha kulturních i planě rostoucích rostlin a jejich květy včelám poskytují významné množství nektaru a pylu. Začíná bohatá a v mnoha oblastech jediná jistá snůška. Na intenzitě plodování v tomto období závisí síla včelstva pro jarní snůšku příštího roku, a včelstvo tedy musí mít veškeré podmínky pro výchovu co největšího počtu nových dělnic. Má-li včelstvo dobrou matku, dostatek prostoru, odpovídající zdravotní stav a dostatek potravy (zejména pylové), roste početnost včelstva doslova každým dnem a rychle se blíží ke svému geneticky zakódovanému maximu. Za určitých okolností se může začít připravovat na rojení. Pro včelaře z toho tedy vyplývá úkol dalšího rozšiřování úlového prostoru, tvorba oddělků a s tím související chov matek.
S případným rojením je spojena ztráta sběrací aktivity, i části již přineseného medu, což může celkový medný výnos podstatně snížit. Rojovou aktivitu proto musíme omezit, a to na prvním místě preventivními opatřeními. Jedná se zejména o rozchov matek od včelstev s menším sklonem k rojení, zajištění dobré ventilace úlu, poskytnutí dostatku prostoru, umožnění stavby a dělení včelstev.
ÚLOVÝ PROSTOR VČAS ROZŠÍŘIT
S rozšiřováním prostoru v tuto dobu se nesmíme opozdit, ale zároveň je musíme provádět ještě s jistou mírou opatrnosti. Např. jeho příliš časné jednorázové zvětšení o 50 % nasazením třetího vysokého nástavku by pro včelstvo znamenalo šok a na určitý čas by zastavilo jeho vývoj. Snadno se však může stát, že nejpříhodnější okamžik pro rozšíření promeškáme.
Nejsme-li si jisti správným načasováním zákroku, raději nástavek položíme přímo na úlové dno a ostatní nástavky postavíme na něj v původním pořadí. Teplotní režim včelstva tak zůstane nedotčen a přitom má včelstvo k dispozici další prostor. V tomto ohledu je lepší situace v případě nízkých nástavků, kde se vždy jedná o rozšíření zcela zanedbatelné.
Na začátku snůšky včelstvu poskytneme dostatek již postavených souší, aby přínos sladiny do úlu nebyl blokován nedostatkem prázdných buněk.
Rozhodneme-li se mřížkou oddělit dostatečně velký prostor pro plod (v přepočtu 20 plástů 44,8 x 18,5 cm), použijeme výhradně drátěnou mřížku. Její dráty přitom mají být rovnoběžné s loučkami rámků, aby nedocházelo k velkému prostavování (MODERNÍ VČELAŘ – jaro 2004, Kritický pohled na mateří mřížku). Umělohmotné mřížky dělnice těžko překonávají a podle některých včelařů se při tom mohou poranit. Hlavní výhoda mřížky spočívá v možnosti použít při medobraní výkluzy. Izolování matky na dvou vysokých nebo třech nízkých nástavcích oceníme také při tvorbě oddělků a smetenců.
Umělé dělení znemožňuje rojení
V teplejších oblastech se s rojovou náladou můžeme setkat již od začátku května (máj). Zjistíme ji snadno odklopením plodištních nástavků. Většina matečníků je na spodním okraji plástů a po mírném zakouření jsou dobře viditelné. Pokud v nějakém včelstvu najdeme již zakladené misky, nebo živené matečníky, nemá význam bránit rojení jejich vylamováním. V takovém případě je nejlepší ze včelstva vytvořit přeleták, a to tak, že nástavky s plodem odebereme a nahradíme je mezistěnami. Rovněž přidáme otevřený, nebo lépe již zralý matečník před líhnutím.
Nejúčinnějším a nejjistějším protirojovým opatřením je tvorba oddělků. Variant je opět několik:
1. Odsavač nad medníkovým prostorem. Není třeba další úl, a tedy ani místo pro něj, nehrozí nebezpečí zachlazení plodových plástů, nemusíme hledat matku. Stačí přidat 3–4 čerstvě přelarvované misky.
2. Oddělek vytvořený mimo úl a ponechaný na včelnici. Ztratí létavky, musíme mu podávat vodu a je zde určité nebezpečí zachlazení oddělených plodových plástů.
3. Oddělek odvezený na nové stanoviště vzdálené alespoň 2 km má tu výhodu, že mu zůstane většina létavek a jeho vývoj nevyžaduje tolik včelařovy péče. Riziko zalétnutí matek do jiného úlu je menší. Včelař si však musí předem opatřit u veterinární správy příslušné povolení k přesunu. V obou případech přidáme zralý matečník před líhnutím.
Při tvorbě oddělků zohledníme to, zda chceme pouze předejít rojové náladě, nebo zvýšit počet včelstev. V prvním případě počkáme s dělením až na závěr květu řepky a oddělíme větší část plodiště, nebo je kromě 1–2 plodových plástů celé nahradíme nástavky s mezistěnami a vytvoříme tak přeleták. Při zvyšování počtu včelstev začneme s dělením již v prvním týdnu květu řepky a k vytvoření nového včelstva použijeme mnohem méně plodových plástů, asi 2–3 vysoké, nebo 3–4 nízké.
11 DNÍ PŘED TVORBOU ODDĚLKŮ PŘELARVOVAT!
Matky pro nové oddělky by měly být co nejkvalitnější. Včas si tedy naplánujeme založení sérií pro výchovu zralých matečníků na termín dělení včelstev. Sérii přelarvujeme nejlépe 10–11 dní předem. K přelarvování přitom použijeme jen nejmladší larvičky od nejkvalitnějších včelstev. Velmi správné je mít na včelnici alespoň jednu kvalitní matku z vyššího chovu a používat larvičky od ní.
Opětovným spojováním oddělků s mateřskými včelstvy přes mřížku můžeme uskutečňovat výměnu matek. Konečný výběr ze dvou možností přitom provedou samotné dělnice. Ty vyberou matku výkonnější, s větší produkcí mateřího feromonu.
Už máte svůj mobil? V sezóně se vám může hodit
Přiznám se, že nejsem fandou ustavičného telefonování a zvonící mobily mě někdy trochu vyvádějí z míry. Přesto se jedná o užitečnou věc, která se nám může hodit.
Včelaříme-li na odlehlých místech, může se stát, že budete potřebovat rychle přivolat pomoc např. při úrazu nebo rojení. Tady vám může být mobilní telefon vynikajícím pomocníkem. Není přitom třeba kupovat nový přístroj a podepisovat nějaké těžko odvolatelné smlouvy. Stačí se pozeptat u svých příbuzných či známých, zda někdo neplánuje koupit si telefon modernější a svůj starší by neprodal.
Přístroj starý 2–3 roky můžeme pořídit už za 500 až 1000 korun. Jejich baterie už většinou nebývá příliš spolehlivá. Novou však můžeme pořídit už za nějakých 200 až 300 korun. Potřebovat budeme ještě takzvanou SIM-kartu, tedy jakýsi mozek telefonu, který si zároveň pamatuje mnoho důležitých informací, jako např. naše vlastní telefonní číslo, umí si zapamatovat krátký telefonní seznam lidí, kterým voláme nejčastěji, naše poslední hovory, krátké textové zprávy a pod. Tuto SIM-kartu můžeme pořídit dvěma způsoby:
1. Podepíšeme smlouvu s telefonním operátorem V takovém případě musíme počítat s tím, že za telefon budeme pravidelně platit bez ohledu na to, zda skutečně budeme telefonovat, nebo ne.
2. Koupíme si předplacenou kartu
V tomto případě platíme jen to, co skutečně provoláme. Na délku platnosti tohoto hovorného je dobré se při koupi SIM-karty zeptat. U některých operátorů to může být až 1,5 roku, u jiných je to jen 6 měsíců.
Rozdíl je i v ceně SIM-karty. Zatímco někteří operátoři vám budou účtovat pouze předplacené hovorné a SIM-kartu dostanete zdarma, jiní budou chtít několik stokorun i za samotnou SIM-kartu. Její cena se tak může pohybovat od 400 do asi 800 korun. Celková cena vašeho mobilu pak nemusí přesáhnout 1500 korun včetně hovorného.