Výsledky a prostorové souvislosti mezi daty v projektu COLOSS
Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci seznámil přítomné nejen s pojmy jako geoinformatika, ale také s informacemi, které včelař může z mapových souborů vyčíst. Přednášející je v týmu projektu COLOSS. Uvedl, že v letech 2014–2017 se zapojilo do projektu 556, 973, 968 a 1 191 včelařů. Důležité informace pro včelaře, pokud jde o včelí pastvu a mapové zobrazení, lze aktuálně získávat i pomocí dronů.
Aktuální situace systému VMS
Tomáš Ivanský zhodnotil téměř desetiletou existenci webové aplikace varroamonitoring systému. Dalo by se s nadsázkou říci, že před deseti lety Pracovní společnost nástavkových včelařů s VMS předběhla dobu. Amatérský přístup před deseti lety a zejména absence profesionální údržby systému způsobily jeho současnou nefunkčnost. Na stole jsou čtyři možná řešení nastalé situace počínaje úplně novým systémem ve správě PSNV až po spolupráci s nově vznikajícím komerčním projektem Probee firmy Softech.
Elektronický monitoring včelstev a varroóza
Pavel Mach z firmy Softech představil možnosti využití úlového deníku platformy Probee pro záznamy obdobné jako v systému VMS. Přechod do nového systému bude na dobrovolné bázi a zdarma. V rámci pracovní skupiny se dotvoří v platformě Probee funkcionality, které se osvědčily v systému VMS, včetně předpokládaných trendů. Na známé adrese www.varroamonitoring.cz budou i nadále zobrazovány mapové a tabulkové výstupy, včetně edukační části na téma zdravá včelstva.
Varroóza a virózy
Květoslav Čermák seznámil přítomné se skrytým, ale zásadním negativním vlivem viróz, zejména ve spojitosti s varroózou. Apidologové rozdělují nejvýznamnější viry do dvou hlavních skupin. Uvedl publikované informace z Havaje, kde se místo viru ABPV (ten zpočátku paradoxně zpomaloval množení roztočů) za tři roky namnožil vir deformovaných křídel (DWV). Podobně na Novém Zélandu převládl DWV a např. vir KBV vymizel úplně. Dále přednášel o způsobech přenosu virů a jejich dynamice. ABPV zabíjí každou jím infikovanou kuklu, ta proto není zdrojem další infekce. Pokud je tímto virem injekčně (skrze roztoče) infikovaná včela, hyne během 5 až 8 dnů. Jinak je tomu u DWV. Pokud je jím prostřednictvím roztoče infikována kukla, každá pátá uhyne ve fázi plodu a zbývající mají zkrácený věk asi o 70 %. Je-li DWV infikována dospělá včela, její věk není zkrácený, a proto je po celý svůj život zdrojem infekce cestou přenosu roztoči. Uvedl také, že viry neovlivňují populaci kleštíka. Zazněl poznatek, že kleštík je rezervoár a inkubátor virů.
Aplikace kyseliny šťavelové pokapem
Zdeněk Klíma informoval o aplikační formě kyseliny šťavelové v cukerném roztoku. Na krátkých videích prezentoval aplikaci kyseliny šťavelové pokapem do zimujících včelstev. Metoda se srovnatelnou účinností jako fumigace Varidolu se aplikuje jedenkrát v zimním bezplodovém období. Problémem však je léčebný spad po aplikaci, který trvá až 30 dní a znatelně zkresluje u nás stále ještě povinné vyšetření zimní měli. Toto vyšetření má zachytit jen přirozený spad kleštíků v měli. Z hlediska bezpečnosti potravin má tato aplikace budoucnost, nezanechává totiž rezidua ve včelích produktech.
Zastavme pokrok, všechny změny jsou k horšímu
Karel Jiruš se ani tentokrát nezapřel v nadsázkách na stávající problémy se zdravím včel, respektive úhyny včelstev. Ač inženýr, pojal přednášku spíše filosofickým pojednáním. Kladl publiku otázky typu: „Třicet let tu máme varroózu, dvacet let bez problému a v posledních letech hromadné úhyny ať léčíme nebo ne. Čím to je?“ Pouze naznačil problémy jako konstrukce úlů, genetika, výměna díla apod. Uvedl také hypotézu, zda viry nesouvisí s producenty medovice. Několikrát se vracel ke schématickému trojúhelníku dlouhověkost – odolnost – zdraví.
Hledání odolnějších včelstev nejen proti varroóze
Jan Peterek referoval o přirozeném výběru ve věci odolnosti včelstev, zejména vůči nemocem. Mimo jiné uvedl, že přirozená selekce na varroózu trvá přibližně 7 let, na vir deformovaných křídel (DWV) 4 roky. Realitou je nepřirozený vývoj, kdy zachraňujeme a spojujeme slabá včelstva. V přírodě lze pozorovat, že původní populace jsou vždy odolnější.
Příčiny úhynu v předjaří a v roce 2017
Michal Počuch se zaměřil na rozbor úhynů včelstev v lokalitě Skalička na Tišnovsku. V roce 2016 v podletí bylo extrémní sucho a včelstva postrádala pyl, důležitý pro odchov dlouhověké generace včel. V lednu 2017 navíc dlouhodobé celodenní mrazy dílo zkázy dovršily, protože se mnoho včelstev odtrhlo od zásob. Situaci nepřispěla ani pozdní melecitozní snůška na podzim 2016. Uhynulá včelstva v sezóně 2017 doplnil nově vytvořenými oddělky. V podletí 2017 pozoroval ojedinělé přínosy/loupeže u včelstev na svém stanovišti. Preparací medného volátka včel zjistil, že obsahují cukerný roztok. Tato včelstva loupeží ze sousední vesnice donesla samozřejmě i kleštíky. Následovalo zeslábnutí včelstev, opačná loupež a kolaps těchto včelstev.
Odsavač kleštíka efektivně
Pavel Holub seznámil s několikrát publikovaným způsobem tlumení varroózy bez použití akaricidů. Využívá plodování matky v oddělených nástavcích mateří mřížkou. Zavíčkované plodové plásty soustřeďuje v koncentračních úlech, resp. sběrných oddělcích, kde aplikuje akaricid. Tyto úkony zároveň slouží jako protirojové opatření a při tvorbě oddělků. Kromě toho, že má varroózu pod kontrolou, získá dvě skupiny včelstev. Jedna skupina je úplně bez akaricidů, druhá skupina s akaricidy dle volby včelaře.
Diagnostika varroózy smyvem v profi provozu
Bronislav Gruna prezentoval na první pohled pracnou diagnostiku varroózy ve svém profi provozu. Ke smyvu používá přibližně 300 včel, vodu s přípravkem Jar a odečet kleštíků na dvojitém sítě. Zdůraznil, že metoda je sice pracná, ale díky této diagnostice zachránil nápravným opatřením téměř 100 včelstev před jistým úhynem v podletí. Na grafech prezentoval znatelné rozdíly u dvou linií matek ve skupině 32 včelstev, které byly zahrnuty v diagnostice varroózy smyvem.