Na tom by nebylo nic až tak divného, kdyby včelař svůj údajně dobrý medný výnos nepřipisoval výhradně konstrukci svých úlů a používané metodě včelaření a všechny ostatní způsoby včelaření nezatracoval. Nejhorší ale je, když v argumentaci proti jiným názorům na chov včel používá informace polopravdivé a zavádějící, nebo dokonce zcela mylné.
Například v únorovém Kalendáriu pan Smělý píše, že slunce může v zimě ohřát tenkostěnné nástavky „do té míry, že včely uvede oteplená stěna v omyl a může nastat velmi problematický prolet, zejména za velmi mrazivého dne“. V tenkostěnných úlech, vystavených každou zimu přímému a plnému slunečnímu záření, včelařím devatenáct let. Ale ještě nikdy jsem neviděl, že by prohřátá stěna úlů moje včely „uvedla v omyl“ a ty pak za „mrazivých dnů“ vyletovaly ven. Požádal jsem proto Ing. Smělého o rozhovor pro náš časopis a zeptal se ho, odkud takovou informaci má. Odpověď mě poněkud zaskočila: Smělý: „Ze včelařské literatury.“ MV: Můžete nám říci, z jaké konkrétně? Smělý: „Bylo to psáno ve Včelařství a říkali to ještě jiní včelaři.“ MV: Kdo například? Smělý: „No to nevím, to už je dlouho.“ MV: Vy sám jste si tedy nikdy něčeho takového na své včelnici nevšiml?
Smělý: „Ne, já mám jen uteplené úly.“ MV: Jak si vysvětlujete, že včelaři, kteří včelaří dvacet i více roků v tenkostěnných úlech vystavených v zimě plnému slunečnímu záření nikdy nepozorovali vámi popisované prolety včel za mrazu?
Smělý: „To nevím.“
Pan Smělý tedy sám nikdy takovéto „problematické prolety“ za mrazu nepozoroval, ani neví o nikom, kdo by něco takového kdy viděl, ale klidně tím na stránkách Včelařství argumentuje. Vpravdě zvláštní postup.
V našem rozhovoru jsem otevřel ještě několik dalších otázek. Už dříve mě zaujalo Smělého tvrzení, že pouhým uteplením úlu polystyrenem silným 8 cm se medný výnos včelstva zvýší o 180 %. Zajímalo mě, zda to myslí skutečně vážně a zda to platí vždy a bez výjimky? Smělý: „Ano, samozřejmě!“ MV: Nejsou tedy žádné výjimky? Smělý: „Ne.“ MV: Takže když někteří včelaři na jižní Moravě dosahují v neuteplených úlech Optimal nebo Langstroth výnos 100 kg medu, pak by po uteplení svých úlů osmicentimetrovým polystyrenem vytáčeli o 180 kg medu více, tedy celkem 280 kg ze včelstva ročně?
Smělý: „To pochopitelně ne.“ MV: Jak to? Před chvílí jste tvrdil, že toto pravidlo platí za všech okolností.
Smělý: „No, mě se ten výnos zvýšil o 180 % v době, kdy jsem převáděl včelstva ze starých Univerzálů do nástavkových polystyrénových úlů.“
MV: To ale ve svých článcích neuvádíte. Tam píšete, že toto zvýšení nastane vždy, když včelař převede svá včelstva do silně uteplených úlů.
Smělý: „Tak to byla chyba. Dnes nic takového neplatí.“
Ptáte se, čemu tedy z výroků Ing. Smělého můžeme věřit a čemu ne? Na to je opravdu těžko odpovědět. Zeptali jsme se proto, jestli u nás, v Evropě či jinde ve světě nemá ještě někdo jiný podobné zkušenosti jako pan Smělý. Pokud tipujete, že jsme se opět mnoho nedozvěděli, nejste daleko od pravdy. MV: Víte ještě o někom, kdo se silně uteplenými úly dosahuje obdobných výsledků jako vy?
Smělý: „Jeden včelař mi volal, že v Norsku takoví včelaři jsou a mají dokonce deseticentimetrový polystyren.“ MV: To opravdu nevíte o nikom alespoň ve střední Evropě? Vždyť úspěšných včelařů s tenkostěnnými úly je jen v České republice a na Slovensku několik tisíc. Smělý: „To je mi jedno. Já o tom jen píšu.“ MV: Mnoho včelařů vám ale důvěřuje a myslí si, že když si úly uteplí polystyrenem, budou mít stejné nebo podobné výnosy jako vy. Proč tedy takové výnosy v uteplených úlech nikdo jiný nemá?
Smělý: „Musíte vzít v úvahu to, že kde je větší hustota včelstev, tam ty včely za chvíli nemají z čeho brát.“
Přeloženo do srozumitelného jazyka: bude-li dobrá snůška a bude-li „z čeho brát“, bude medu hodně. Jakou roli v tom ale hraje polystyren, o jehož univerzálním vlivu Ing. Smělý píše snad v každém svém článku? To se zřejmě hned tak nedozvíme. Přesto se tento včelař, povoláním chemik, který se již tolikrát ve svých tvrzeních mýlil, neváhá označit za moudřejšího, než jsou pracovníci českého VÚVč: MV: Jak byste okomentoval skutečnost, že nedávné pokusy VÚVč Dol žádný významný vliv uteplení neprokázaly?
Smělý: „O tom mám pochybnosti. Byl jsem se podívat v Dole. Měli poloviční včelstva, než mám já, tak mě nemůžou učit.“ MV: Považujete se tedy za chytřejšího, než jsou čeští výzkumníci?
Smělý: „V lecčems ano.“
Ptáte se, proč redakce Včelařství dává člověku tak málo kompetentnímu tolik prostoru na svých stránkách? Jak to, že to nevadí Redakční radě, která má na vysokou úroveň časopisu dohlížet? Nebo snad v Česku už všichni vzdělaní odborníci a zkušení praktici vymřeli? Ještě před několika roky bylo Včelařství na tak dobré úrovni, že nám jej leckterý zahraniční včelař záviděl. Doufejme, že si na jeho slavnou minulost brzy vzpomene i Redakční rada a vedení svazu, abychom my, členové ČSV, měli ve svém Včelař ství opět bohatý zdroj seriózních a spolehlivých informací.