Ve sbírkách se nachází ucelená vývojová řada úlů od 17. do poloviny 20. století. Nejstarším z nich je tzv. desaterák – klát pro deset včelstev z roku 1673. V muzeu je také soubor cenných úlů zdobených řezbou či malbou a s různou náboženskou tematikou z 18.–19. století. Obsahuje různé typy dělitelných a nedělitelných úlů až po úly nástavkové.
Odkaz Rudolfa Kolovrata Krakovského
Součástí včelařské podsbírky je pozoruhodný soubor včelařského nářadí, písemností, mokrých preparátů různých plemen včel a dalších materiálů, které sloužily během 70. a 80. let 19. století k chovu včel Rudolfu Kolovratu Krakovskému. Tento významný včelař a chovatel včelích matek působil v Hrobech u Tábora. Později bylo zařízení jeho včelnice s dalšími věcmi souvisejícími s včelařstvím uloženo v Hospodářské akademii v Táboře a posléze putovalo do muzea.
Sbírkové fondy obohatily také přírůstky převzaté v souvislosti s uspořádáním včelařské výstavy v roce 1927 během Všeslovanského sjezdu včelařů. Dále sbírky získané z Výzkumného ústavu včelařského či od dárců z řad našich včelařů. Včelařskou podsbírku v současnosti neustále rozšiřují především dary včelařů. Jedná se například o medomety, včelařské nářadí či novější typy úlů.
Prezentace sbírek
Vzhledem k bohatosti a komplexnosti je včelařská sbírka setrvale využívaná jak samotným muzeem, tak včelařskou veřejností a badateli.
V roce 1975 byla za pomoci Národního zemědělského muzea instalována stálá expozice Tradice českého včelařství ve včelařském výukovém středisku v Rosicích u Brna, která byla již zrušena. V současnosti nalezneme předměty z včelařské podsbírky v expozici Zemědělství v Praze a dále na zámku Kačina na výstavě Království včel (obr. 1, 2).
V tamním zámeckém parku nalezneme čmelín obsazený čmeláčím hnízdem, které nám v rámci spolupráce každý rok poskytuje Výzkumný ústav pícninářský v Troubsku.
Příběh „desateráku“
V roce 2018 muzeum zadalo odborné restaurátorské firmě obnovu svého nejstaršího úlu (obr. 3). Ten od 60. let 20. století zdobil zámecký park na Kačině. Dnes je tento unikát k vidění uvnitř prostor zámku. V parku je jeho kopie, která vznikla předloni souběžně s restaurováním originálu.
Na úlu je vročení 1673 a původní nápis „JESUS MARIA“. Každé písmeno nápisu označovalo jedno včelstvo. Úl hrál symbolickou roli, nacházel se v zahradách fulneckého kláštera a vázalo se k němu místní podání, že v úlu včelařil Jan Amos Komenský.
Vzácný úl prodal muzeu včelař Adolf Janeček z Frýdku-Místku v září roku 1960 za 1 200 korun. Podle jeho dcery L. Svobodové ho údajně získal v roce 1938 ze zrušeného kláštera, pravděpodobně z Fulneku. Historik Zdeněk Orlita, který se zabýval historií kapucínského kláštera ve Fulneku, potvrdil, že Adolf Janeček klát skutečně získal ze zahrad při kapucínském klášteře.
Bohužel, nedochovaly se jakékoliv předválečné fotografie z této části zahrady či dokumenty k danému úlu. Jak se do zahrad kapucínů úl dostal, je tak velkým otazníkem. Kapucínský klášter byl založen roku 1668, klášterní stavby pak vznikaly postupně během 70. let 17. století. Úl nese vročení 1673, což by odpovídalo tomu, že klát zhotovili či objednali zřejmě kapucíni. Mniši ho však mohli získat také od někoho jiného a vročení dopsat později.
Jan Amos Komenský působil ve Fulneku v letech 1618–1621 při Jednotě bratrské a ví se, že ve Fulneku včelařil. Zda včelařil v tomto úlu, nelze bezpečně potvrdit.
Včelařské písemnosti
Kromě samotné podsbírky živočišné výroby s exponáty vztahujícími se ke včelařství obsahují další včelařské dokumenty fotoarchiv a archiv Národního zemědělského muzea ve své cetrální budově v Praze na Letné. Je tam uložen například osobní fond Josefa Nepraše, Otakara Brennera etc. Včelařská literatura je také ve fondu odborné knihovny v pobočce muzea na Kačině.
Živá zahrada
Od roku 2017 je na střeše Národního zemědělského muzea v Praze na Letné pět úlů se včelstvy. Je to mírné kraňské plemeno s rakouskou matkou Singer F1, která je vhodná svými vlastnostmi do měst a na výškové budovy. Specifická technologie střešního městského včelaření zaručuje, že včely nebudou během celého roku obtěžovat a budou dobře prosperovat. Před dvěma lety se konalo v muzeu první medobraní formou lektorského programu za aktivní účasti dětí z prvního stupně základní školy.
Otevírací doba Národního zemědělského muzea
Výstava a expozice Království včel na zámku Kačina u Kutné Hory je v hlavní turistické sezoně od května do září otevřená od pondělí do neděle od 9.00 do 17.00 hodin. V tomtéž čase také o sobotách, nedělích a státních svátcích v dubnu a v květnu, kdy se také na prohlídku mohou objednat skupiny zájemců. Na konci roku je otevřeno 6., 12., 13., 26. a 27. 12. 2020. Návštěvu podporují Resortní dny, kdy sem mají od dubna do října každou první neděli včelařské rodiny vstup zdarma. Zámecký park je volně přístupný celoročně.
Hlavní budova Národního zemědělského muzea, Kostelní 44, Praha 7 Letná je otevřena celoročně s výjimkou pondělí od 9.00 do 17.00 hodin. Do 24. 9. 2020 je možné kromě stálých expozic využít možnosti večerní vyhlídky ze střešní expozice, kde žije mimo jiné pět včelstev, každý čtvrtek od 17.30 do 21.30 hodin.
Badatelské návštěvy v archivu je nutné dohodnout dopředu.
