2009/3/71
Plošné zimní vyšetření měli na roztoče mělo své opodstatnění v počátku 80. let, kdy se kleštík šířil po území dnešní ČR. Mělo monitorovat, kde roztoč již je, a kam ještě nedorazil. Již tehdy se ale objevovaly názory, že toto šetření je neobjektivní, málo průkazné a hlavně nepřesné. Uvádělo se, že při zimním sezení včelstva se spad roztoče pohybuje v hodnotách 0 až 10 % dle podmínek zimování, spadu včel apod. V den, kdy se kleštík rozšířil na celém území ČR, se stalo toto vyšetření zbytečnou přítěží jak pro včelaře, tak pro Státní veterinární správu (SVS). Daleko prospěšnější bylo hledat cesty, jak alespoň částečně úspěšně včelařit za přítomnosti roztoče v úlu.