Roman Slavík, Markéta Julinová

2012/6/207

Zdravotní stav včel i kvalitu jejich produktů ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi hlavní lze zařadit výběr vhodného stanoviště pro včely, dostupnost a kvalitu potravy/snůšky, výskyt škodlivých látek v životním prostředí, a v neposlední řadě parazité a různá onemocnění (jako jsou nosematóza, mor, hniloba, zvápenatění nebo zkamenění včelího plodu, atp.) V současnosti představuje jeden z hlavních celosvětových problémů parazit Varroa destructor (kleštík včelí), který je přenašečem i dalších onemocnění. V ČR se tento parazit objevil přibližně okolo roku 1980.

K regulaci počtu roztočů ve včelstvu se nejčastěji používají biocidní látky (tzv. akaricidy), které spadají do skupiny synteticky vyrobených toxických látek – pesticidů. Hlavními zástupci akaricidů používaných ve včelařství jsou: τ-fluvalinát, acinathrin, amitraz a koumafos. V současnosti se však stále více rozšiřuje používání nesyntetických látek s biocidním účinkem, jde především o organické kyseliny (mravenčí, šťavelová a další) a těkavé terpenoidy jako thymol, mentol nebo cineol. Přestože se celoročním ošetřováním včelstev daří držet parazita pod kontrolou, aplikace těchto látek vyvolává řadu otázek.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Markéta Julinová, Roman Slavík

2012/3/102

V posledních desetiletích se významně zvýšil zájem o sledování (monitoring) kvality životního prostředí, které je v současnosti velmi významně ovlivněno lidskou činností. Do prostředí se dostává celá řada anorganických i organických látek, jako např. rizikové prvky, aromatické a polyaromatické nitrosloučeniny a uhlovodíky, pesticidy a další látky s různými fyzikálně-chemickými a toxikologickými vlastnostmi. Jejich osud a vzájemné interakce v jednotlivých složkách životního prostředí, především u nových typů škodlivin (např. moderní typy pesticidů), je často neznámý. Proto je studium přítomnosti, množství a pohybu škodlivých látek v prostředí významnou součástí hodnocení stavu životního prostředí.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Markéta Julinová, Roman Slavík

2012/4/140

Z první části článku je patrné, že využití včel i jejich produktů je velmi efektivní a relativně levný způsob sledování kvality životního prostředí. Rizikové prvky, emitované lidskou činností do prostředí, jsou však pouze jednou skupinou škodlivin, které je možné najít jak ve včelách, tak i v jejich produktech. Druhou významnou skupinou jsou škodlivé organické látky, mezi které lze zařadit např. přípravky na ochranu rostlin, léčiva, průmyslové emise nebo exhalace z dopravy.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Roman Slavík

2014/3/4

V centru Zlína jsou na střeše Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati (FT UTB) již více než rok umístěna tři včelstva. Cílem projektu je sledování a porovnávání kvality životního prostředí ve městě a na venkově pomocí biomonitoringu včel. V rámci mezifakultní spolupráce se podařilo osadit úly webovými kamerami a úlovou váhou s teplotními a vlhkostními čidly, což umožňuje široké veřejnosti nahlédnout do života „obávaných zvířat se žihadlem“. Ve Zlíně jde o jedinečnou aktivitu, jejímž cílem není jen výzkum v oblasti včelařství, ale také podpora a rozšiřování zájmu veřejnosti o chov včel a přírodu vůbec.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Roman Slavík, Markéta Julinová

2013/5/18

S rozvojem průmyslové činnosti se včela stala výborným bioindikátorem stavu životního prostředí. Při porovnání s některými postupy odběru vzorků jednotlivých složek životního prostředí, při nichž je potřeba poměrně nákladná vzorkovací technika, jsou včely naopak velmi levným „vzorkovačem“. Tyto a další skutečnosti nás vedly k zahájení projektu městského včelaření ve Zlíně.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Roman Slavík

2018/11/24

Když jsem se jednoho večera dozvěděl, že z včelařského kroužku byly odcizeny celé úly se včelami, nebyla to příjemná zpráva. Ukrást dětem úly! Kdo a proč to udělal, a řada dalších otázek se mi honila hlavou. Mrzelo mě to o to víc, že jsem dětem tyto úly osobně daroval, abych podpořil rozvoj kroužku. Ale ne nadarmo se říká „ráno moudřejší večera“. Druhého dne se úly našly, ale bylo nezbytné prokázat policii, že skutečně patří včelařskému kroužku. Ihned vyvstala otázka, jak? Prozradíme v tištěném i elektronickém vydání Moderního včelaře.

Včela s připevněným RFID čipem na hrudi. Wikimedia Commons, CSIRO, Licence CC-BY-3.0.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Helena Proková, Roman Slavík

2020/1/34

V roce 2017 vznikla na podnět Střední odborné školy Pod Bánošom v Banské Bystrici aktivní spolupráce s prof. Wolfgangem Wimmerem z rakouské firmy Ecodesign Company a včelařským vzdělávacím centrem Bienenlieb ze Salzburgu pod vedením Daniela Pfeifenbergera při výměně zkušeností z oblasti nových přístupů při ošetřování včelstev, prevence a tlumení kleštíka Varroa destructor bez použití konvenčních chemických přípravků. Po více než dvou letech tato činnost vyústila v založení vzdělávací iniciativy Blesabee. 

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.