Libor Hruška

2014/6/4

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,

v prosinci se obvykle řešívají příjemnější „starosti“, ale alarmující zprávy o velkých úhynech včelstev se na podobě posledního letošního čísla Moderního včelaře těžko mohly neodrazit. Jaroslav Prýmas dal dohromady velkou anketu mezi českými a moravskými včelaři, Alena Machová zase sondovala, jak situaci vnímají v sousedním Bavorsku. A čtení to není dvakrát příjemné. Téma doplňuje vyhodnocení prvního českého monitoringu zimních ztrát včelstev v rámci mezinárodního projektu COLOSS, který se zabýval úspěšností přezimování včelstev v průběhu zimy 2013/2014. Velice zajímavé bude srovnání čísel z minulé zimy s hodnotami, které vzejdou z monitoringu té právě začínající. Pro odlehčení je tu fotoreportáž Milana Motyky z polské strany Beskyd nebo dva vánoční medové recepty, které jsme objevili při listování německými včelařskými časopisy.

Za celou redakci Moderního včelaře Vám přeji klidné svátky a lepší včelařský rok, než byl ten letošní.

Libor Hruška

šéfredaktor

číst článek

Libor Hruška

2015/1/12

Firma Petera Kudláče je největším výrobcem medoviny na Slovensku. Povědomí o ní se mezi lidmi šíří i díky degustacím, které se v sídle firmy v Dolné Krupé nedaleko od Trnavy pravidelně pořádají. Při obchodní expanzi do zahraničí zas pomáhá účast na mezinárodních soutěžích, například Apimondii nebo americkém Mazer Cupu.

Vaše firma Apimed byla založena v roce 1998. Kdy jste se rozhodli vybudovat tady v Dolné Krupé také speciální degustační místnost?

Uvedli jsme ji do provozu v březnu 2010 jako první degustační místnost medoviny na Slovensku. Ve stejné době se objevila i v televizním pořadu Farmářská revue na STV2.

Hodnotíte to zpětně jako dobré rozhodnutí?

O degustace je zájem doma i v zahraničí, takže určitě ano. V roce 2014 jsme měli návštěvy z České republiky, Německa, Rakouska i Japonska.

Vnímáte tyto akce hlavně jako propagaci vaší značky, nebo mají i bezprostřední prodejní efekt? Po skončení degustace asi málokdo odolá a pár lahví nekoupí.

Pořádání degustací má pro firmu v první řadě nepřímý efekt, kdy naše produkty systematicky prezentujeme široké veřejnosti. S tím je samozřejmě spojený i přímý efekt, že si po degustaci může každý účastník nakoupit ze sortimentu našich více než 150 produktů. Není to jen medovina, ale i samotný med a další včelí produkty nebo kosmetika.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Libor Hruška

2014/2/20

Během jediného dne mi přibylo 30 000 nových zaměstnanců, říká s úsměvem šéfkuchař pražského hotelu InterContinental Miroslav Kubec, když vzpomíná na loňský červen, kdy hotelovou střechu nechal osadit prvními třemi úly Adamcovy míry. InterContinental se tak stal vůbec prvním českým hotelem, který se rozhodl nabízet svým hostům vlastní med. První medobraní se plánuje na konec května.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Libor Hruška

2014/4/4

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,

v rukou držíte 62. číslo Moderního včelaře, číslo, které se už na první pohled liší od těch předcházejících. Do „nového školního roku“ jsme se rozhodli vstoupit s novou podobou časopisu a neodradil nás ani fakt, že zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud měl právě z čísla 62 panickou hrůzu.

číst článek

Libor Hruška

2014/4/22

Fratišek Weyda dokázal v práci skloubit dvě své velké lásky – entomologii a focení. V devadesátých letech začal fotografování vyučovat na budějovické přírodovědě, později se mu podařilo prosadit založení Laboratoře digitálního zobrazování v entomologii na Akademii věd. A to i přes pochybnosti některých kolegů. „Zdálo se jim, že je to vše spíše na hraní, než na zapojení do seriozního výzkumu,“ vzpomíná Weyda.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Libor Hruška

2014/5/4

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,

ve známém slovenském rčení se praví: „Za života v Bystrici, po smrti v nebi.“ Platilo to ve středověku, kdy se ve městě kvůli těžbě mědi, železa a stříbra koncentrovalo obrovské bohatství, a platí to i dnes. Minimálně tedy alespoň pro začínající včelaře, kteří navštěvují Střední odbornou školu Pod Bánošom. Banskobystrická škola je perfektně vybavená, učebnami počínaje a supermoderní medárnou konče. V rozhovoru s ředitelem Pavlem Filem se mimo jiné dočtete, jak velký je zájem o kurz pro začátečníky, na jehož absolutorium jsou vázané dotace na nákup prvních pěti úlů, oddělků a plemenných matek. Připravili jsme pro Vás i přehled českých středních a vysokých škol, na kterých lze získat včelařské vzdělání. Dále představíme „třicetiminutovou“ provozní metodu Švýcara R. v. Schumachera a zmíníme problémy italských včelařů s „africkým“ včelím škůdcem Aethina tumida. Nestihli jste českobudějovickou Zemi živitelku ani ostravský Život na zahradě? Nevadí, obě výstavy si v klidu můžete „projít“ i teď nad podzimním Moderním včelařem.

Libor Hruška

šéfredaktor

číst článek

Libor Hruška, Petr Texl

2014/5/20

Ředitel banskobystrické Střední odborné školy Pod Bánošom, Pavel Filo, je jednou z nejvýraznějších tváří slovenského včelařství. Učební obor „Včelař, včelařka“ i stejně zaměřené pomaturitní studium je proto logicky jeho srdeční záležitostí a tomu odpovídá i vybavení učeben, včelnic a dílen. Zájem o včelařské vzdělávání na Slovensku stoupá mimo jiné i kvůli kurzům, na jejichž absolutorium je vázaná dotace pro začínající včelaře.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Libor Hruška

2014/5/16

Každý, kdo někdy projížděl středočeským Novým Knínem ze severu na jih, musel si tohohle chátrajícího domu s barokním štítem všimnout. Má totiž „nakročeno“ do silnice a funguje jako přirozený retardér. Právě tady fungovala první včelařská škola v Čechách založená roku 1776 císařovnou Marií Terezií. O historii i současném „hanebném“ stavu domu jsme mluvili se starostou-včelařem Tomášem Havlíčkem.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Libor Hruška

2015/5/38

...aneb jak brání své včelnice severošpanělští včelaři.

Ve Španělsku se nacházejí čtyři lokality s populací medvěda hnědého (Ursus arctos). Nejvíce šelem žije v horách na severozápadě země, a tak právě tady musejí včelaři nejvíce investovat do ochrany včelnic. I v době elektrických ohradníků se mnozí spoléhají na po předcích zděděná opevněná stanoviště zvaná cortínes. Jedním z míst, kde se tyto neobvyklé kruhové stavby zachovaly, je okolí vesnice Moal v Asturii.

Většina turistů Moalem pouze projíždí, je pro ně bránou do přírodní rezervace Muniellos. Přísně střežené rezervace, kam správci denně pustí pouhých dvacet návštěvníků. Naším cílem je ale právě tato vesnice, která má podle posledního sčítání 144 stálých obyvatel. V okolních lesích se zachovalo několik historických cortínes, to se dalo vyčíst z map na internetu. Jestli jsou ale funkční, nebo opuštěné, zjistíme až na místě.

(Skoro) perfektní načasování

Je páteční poledne, polovina září a na hlavní, přesněji řečeno jediné, moalské ulici je úplně mrtvo. Pro hledání ubytování ani včelnic to není ideální. Zázračně nás ale zachrání příjezd traktoru s trojčlennou posádkou naloženého nástavky s mednými rámky a včelařskými obleky. Jeden ze včelařů je majitelem místního penzionu, druhý vlastní nejstarší cortín ve vesnici.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Libor Hruška

2015/4/39

Před 120 lety se v Praze uskutečnila Národopisná výstava českoslovanská – velkolepá akce, která na výstaviště u Stromovky přilákala přes dva miliony návštěvníků. Stejně tak jako při předchozí Zemské jubilejní výstavě v roce 1891 nebo při výstavě uspořádané na počest císaře Františka Josefa v roce 1908 tu svou expozici měli i včelaři. Jak se jim na těchto třech velkých podnicích podařilo svůj obor zviditelnit v konkurenci ostatních odvětví? Dozvíte se v časopise Moderní včelař.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Libor Hruška

2016/1/42

Znak píle, pracovitosti a šetrnosti, ale i nesmrtelnosti a zmrtvýchvstání. Symbolika včelařských motivů ve výtvarném umění bývá mnohoznačná. Prošli jsme si centrum Prahy a dali dohromady seznam památek ozdobených kamennými nebo malovanými včelami, úly a včelaři. Většinou se samozřejmě jedná o bankovní budovy, v našem miniprůvodci ale najdete i dům voskaře, c. a k. dvorního cukráře nebo drobnou funerální plastiku.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Libor Hruška

2015/3/38

Už 150 let nám usnadňuje práci medomet. Moderní včelař k tomuto jubileu připravil seriál článků představující život a dílo jeho vynálezce Franze von Hruschky (1819–1888). V tomto dílu se vydáme do italského městečka Dolo, které bylo hlavním Hruschkovým včelařským působištěm.

„Hruschka je myslící hlava s vysloveným nadáním,“ tak o pozdějším slavném vynálezci hovořili už jeho nadřízení v rakouské armádě. „Volný čas i skrovné své prostředky věnoval tomu, aby sestrojil přístroj, jímž bylo by možno rychle a přesně kresliti podle přírody a který by se hodil pro malbu krajin i osob. Roku 1844 tvořivý jeho duch vymyslil člun, na kterém bylo možno plaviti se vesly i plachtami.“ Vynález medometu z roku 1865 tedy zdaleka nebyl prvním ani posledním Hruschkovým zlepšovatelským počinem.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Libor Hruška

2015/4/8

Středa 13. září 1865 – den, kdy vynálezce Franz Hruschka představil svůj první medomet. Stalo se tak na 14. kočovném sjezdu rakouských a německých včelařů v Brně. V sále novorenesančního pavilonu v parku Lužánky se sice před 150 lety tleskalo, jak se ale záhy (rovněž v Brně) ukázalo, měl nový přístroj ještě mnoho technologických nedostatků. 4. číslo Moderního včelaře přibližuje, jak světová premiéra převratného vynálezu vypadala očima Hruschkových vrstevníků. Přináší cennou kresebnou a fotografickou dokumentaci původního medometu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Libor Hruška

2020/3/42

Barokní dům Na Salaši býval roky ostudou Nového Knína. Starosta Tomáš Havlíček je proto rád, že ho nekoupil žádný naivka, ale někdo s konkrétní vizí. Včelaři, město a nový majitel se už bavili o možné spolupráci.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Libor Hruška

2020/3/41

Malíři Zdeňku Kopáčovi přezdívají kamarádi Kulometčík. Mluví rychle a s vysokou kadencí ze sebe sype odvážné plány. Posledních pár měsíců se většina z nich točí kolem památkově chráněného domu v Novém Kníně, který si vloni pořídil. Domu, v němž císařovna Marie Terezie v roce 1776 založila první včelařskou školu v Čechách.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Libor Hruška

2019/8/36

Sám španělský král si před sto lety uvědomoval, jak zaostalé je tamní včelařství. Spolu se skupinou odborníků proto inicioval vznik společnosti zaměřené na výrobu moderních nástavkových úlů. Tak se zrodila madridská La Moderna Apicultura (Moderní včelařství) – firma, která na stejné adrese sídlí už od roku 1919.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

František Hruška

2020/10/14

Vážení je postup, kdy se porovnává tíha tělesa s etalonem a stanovuje se hmotnost. Přístrojem pro měření hmotnosti je váha. František Hruška se zabývá teorií vážení a praktický postupem pro konstrukci vlastní elektronické úlové váhy.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

František Hruška

2020/4/19

Ve včelařské literatuře a včelařské praxi se protínají pozitivní i negativní názory na zateplené úly. Také se vyrábí tzv. termosolární úly doprovázené velkou chválou a publicitou. Ví se, že včely si se zimními teplotami umí poradit a snesou relativně nízké záporné teploty. Vedle teplot se nesmí zapomínat na vlhkost v úlu, toky vlhkosti a větrání, které s tím souvisí. Docent František Hruška se na problém podíval matematickými metodami.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

František Hruška

2020/6/6

Včely poškozují v současné době nemoci, které přenáší roztoč s názvem Varroa destructor, česky kleštík včelí. Jsou to různá infekční onemocnění, nazývaná souhrnně varroóza (Varroosis apium). Tato onemocnění ohrožují včelstva často v devastujícím rozsahu. Každý včelař se setkává sám nebo u sousedů s úplnou ztrátou včelstev. Nejhorší na tom je, že se nedaří pojmenovat a najít skutečnou příčinu. Poslední definice zní, úhyn je způsobován působením virů, které přenáší právě kleštík.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Libor Hruška

2018/11/41

Před dvěma lety se na zámku v Kolči u Kladna otevřelo muzeum včelařství. Letos, den před svátkem svatého Václava, přibyla nedaleko odtud další zajímavá destinace. Pražský urbanista a výtvarník Jan Trejbal vztyčil u přemyslovského hradiště Budeč originální boží muka pro včely samotářky, čmeláky a další hmyz.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.