Články Autora Kateřina Smékalová

Vynulovat

Na tý louce zelený, pasou se tam nejen jeleni

Kateřina Smékalová

//0

Jak vypadá louka, se učí už děti v mateřské škole. Ale uvědomili jste si někdy, jak málo skutečných luk vlastně máme a že jsou stejně různorodé, jako jejich hmyzí obyvatelé?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit


Obyčejnost jako přednost – jetel luční

Kateřina Smékalová

2024/10/28

Jetel luční patří mezi jeden z nejznámějších a nejčastějších druhů, se kterými se můžeme na našich loukách, pastvinách i v trávnících setkat. Jako bohatý zdroj nektaru a pylu je oblíbený především u čmeláků, ale na své si přijdou i včely, a to jak ty medonosné, tak samotářské. Jeho běžnost se proto spolu s dlouhou dobou kvetení stává pro jetel luční jeho předností.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Z hořkého sladké – pelyněk pravý

Kateřina Smékalová

2024/9/30

Jednou z věcí, které demonstrují krásu a bohatství češtiny, jsou naše přirovnání. K dnešnímu článku o včelí pastvě se vztahují hned dvě a obě se týkají chutí. Přirovnání „hořký jako pelyněk“ a „sladký jako med“ zná jistě každý, ale včely jsou kouzelnice a sladký med dokážou vytvořit i z hořkého pelyňku.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Jitrocel prostřední – opomíjený zdroj letního pylu

Kateřina Smékalová

2024/8/37

Mezi obvyklé byliny kvetoucí v létě, kdy už včely nenacházejí příliš pastvy, patří jitrocel prostřední. Je nenápadný a jeho kvítek v trávě snadno přehlédneme. Ne tak opylovatelé, pro něž je vítaným zdrojem pylu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Jerlín japonský – městský nezmar

Kateřina Smékalová

2024/7/35

Trnovník akát, který nemá trny, jehož letorosty mají zelenou kůru, lístky špičku, kvete až v létě a jeho květy jsou nažloutlé? Proč ne? Až na to, že nevidíme akát, ale jerlín! S tímto exotickým krasavcem, známým také pod názvem japonský pagodový strom, se setkáváme čím dál častěji.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Modrá je dobrá a platí to třeba pro chrpu

Kateřina Smékalová

2024/6/34

Chrpa modrá patřívala v minulosti mezi nejběžnější plevele našich polí. Kvůli značnému rozšíření způsobovala rolníkům nemalé škody a ti ji usilovně hubili. Přesto byla spolu s vlčím mákem a koukolem polním oblíbenou okrasou tradičních dožínkových věnců.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Šalvěj lékařská – kudy roste, tudy léčí i chutná

Kateřina Smékalová

2024/5/31

Šalvěj lékařská patří mezi naše nejznámější, nejčastěji pěstované a nejvyužívanější léčivé rostliny. Kloktání šalvějovým odvarem patří mezi tradiční procedury lidového léčitelství a podle babičkovských receptů ho jistě vyzkoušeli mnozí z nás. Léčivých vlastností šalvěje by se však mohlo využívat i u včel.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Talovín zimní alias zlaťák předjarní – žlutý společník sněženek

Kateřina Smékalová

2024/3/31

Za první posly jara bývají obvykle považovány sněženky. Při jejich netrpělivém vyhlížení nás ale na záhoncích i v podrostu listnatých keřů a stromů mohou často překvapit ještě ranější žluté květy talovínů. Ne nadarmo je jedním z jejich lidových názvů zlaťák předjarní.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Když je krása na škodu

Kateřina Smékalová

2024/2/12

Krása je abstraktní pojem, se kterým se setkáváme všude kolem nás. Významem tohoto pojmu se zabývá především filozofická disciplína zvaná estetika, původně od řeckého aisthésis – smyslové vnímání (Heller 2010). Dějiny zaznamenaly vyjádření mnoha významných světových filozofů, kteří se pokusili krásu definovat.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Pozdní záře z našich polí – hořčice bílá

Kateřina Smékalová

2023/11/36

Mezi významné plodiny českého zemědělství patří hořčice bílá. Příznivé klima a tradice staví Českou republiku v jejím pěstování na přední místo v Evropě. Hořčici pěstujeme jak pro semeno, tak jako meliorační meziplodinu na zelené hnojení, či v biopásech a okrajově jako krmivo (Čapek 2022). Včelaři však hořčici nejvíce ocení jako významnou plodinu nektaro- i pylodárnou.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Břečťan obklopený včelami a mýty

Kateřina Smékalová

2023/10/27

Břečťan popínavý patří mezi pozoruhodné rostliny hned z několika důvodů. Je jedinou stálezelenou poléhavou, plazivou a popínavou rostlinou našich lesů, parků a zahrad. 

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


„Sněžné bobule“ a „indiánský rybíz“ – včelí pochoutky od léta až do podzimu

Kateřina Smékalová

2023/9/25

Že vám názvy jako „sněžné bobule“, „voskové bobule“, „vlčí bobule“, „bobule duchů“ nebo „indiánský rybíz“ nic neříkají? Přesto je znáte. V angličtině totiž snowberry, waxberry, wolfberry, ghostberry či Indian-currant představují lidové názvy pro různé druhy pámelníku, s nimiž se u nás hojně setkáváte v parcích, intravilánech měst a obcí i na okrajích cest.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Třapatkovka nachová – chutný ježek pro letní až podzimní pastvu

Kateřina Smékalová

2023/8/25

Třapatkovku nachovou (Echinacea purpurea) zná jistě mnoho čtenářů ještě pod starším botanickým názvem třapatka nachová (Rudbeckia purpurea). Lidé ji využívají jako léčivku a včely jako zdroj nektaru i pylu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


V sadě skví se jara květ

Kateřina Smékalová

2023/5/14

Verš Josefa Kajetána Tyla „V sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled“ zná v České republice každý. Ale napadlo vás někdy popřemýšlet, kterých květů se v našich sadech skví nejvíce?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Řepka jako fenomén

Kateřina Smékalová

2023/4/22

Představovat včelařům řepku je jako učit rybu plavat. Na druhé straně o žádné včelařsky významné plodině se mezi včelaři nešíří tolik různých, často protichůdných informací a dohadů, jako právě o řepce. Snaha přinést ověřené informace proto neuškodí.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Opomíjená kráska předjaří

Kateřina Smékalová

2023/3/20

„Březen – za kamna vlezem“ říká známá česká pranostika. Co se týče včelí pastvy, je však březen měsícem, kdy spousta prvních jarních květů svá „kamna“, tedy teplo a bezpečí ochranných šupin pupenů nebo krycí vrstvy zeminy, opouští. Jednou z takových rostlin je sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), která bývá díky svému časnému kvetení označována za posla jara.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.


Jak daleko ty včely vlastně létají?

Kateřina Smékalová

2024/1/33

Při přednáškách o včelí pastvě bývá pro posluchače jednou z nejzajímavějších a nejpřekvapivějších částí povídání o doletové vzdálenosti včel. Tato na první pohled strohá numerická informace k sobě totiž váže různé souvislosti. 

 

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.