Možnost zakoupit toto číslo.
Toto číslo již nelze na e-shopu PSNV zakoupit.2012/2/40
Vážení čtenáři,
tento úvodník jsem sepsal při návratu z brněnské zemědělské výstavy Techagro, kde samozřejmě nechyběla ani část včelařská. Brněnští organizátoři jí ve svém volném čase věnují velké úsilí a tentokrát jim byl vyčleněn pro včelaření dosud největší výstavní pavilon. Účast vystavovatelů byla velmi slušná a organizátorům patří velký dík.
2012/2/40
Tradičně v Třešti, uprostřed republiky, se konal 17. 3. 2012 třetí sněm Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ – jednání nejvyššího orgánu společnosti.
2012/2/41
Kdybyste měl/a moc přidat do svých včelstev novou včelí kastu, jak by se jmenovala a čemu by se věnovala?
2012/2/42
Jak přesně výsledek vyšetření zimní měli odhaduje početnost přezimujících roztočů?
Bylo potvrzeno, že počet roztočů v zimní měli je zkreslován dodatečným spadem roztočů, kteří byli usmrceni varroacidy již v průběhu podletí a podzimu a při pádu na dno úlu byli zachyceni v prázdných buňkách níže položených souší.
2012/2/44
Letošní včelařskou výstavu doprovázející čtyřlístek agrárních veletrhů Techagro, Animal Vetex, Silva Regina a Biomasa lze označit za poslední roky jako jednu z největších a nejzdařilejších. O zajímavé novinky nebyla nouze.
Včelařskou „kavárnu“ na stánku PSNV navštívilo mnoho významných hostů – např. ředitelka Středního odborného učiliště včelařského v Nasavrkách, předseda Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum, emeritní předseda ČSV, šéfredaktor časopisu Včelařství, členové a přátelé PSNVCZ, absolventi letních škol a další. Neméně významní byli však hosté z široké včelařské základny. Zájem projevovali zejména o starší čísla Moderního včelaře a také o výrobu cejchů na míru (opatření proti krádeži), které na stánku PSNV demonstroval Ing. Marek Konvičný. Všichni měli možnost bezplatného a téměř okamžitě provedeného vyšetření přineseného vzorku včel na nosematózu.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/2/46
Rok 2012 přináší určité změny v systému státem nařízených vyšetření včel. Tyto změny se týkají především systému úhrad níže uvedených vyšetření, tato si dosud chovatelé hradili z vlastních prostředků, od letošního roku budou tato vyšetření hrazena ze státního rozpočtu.
Legislativní úvod, veškerá tato vyšetření vychází z Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2012 (dále MKZ 2012), kterou každoročně vydává Ministerstvo zemědělství a zveřejňuje ve Věstníku MZe, kdy v souladu s § 44 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje Ministerstvo zemědělství povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, které se provádějí v příslušném kalendářním roce, a určuje, na které z nich a v jakém rozsahu se poskytují příspěvky z prostředků státního rozpočtu. Cílem tohoto článku je zdůraznit vážnost tohoto dokumentu a povinnosti z něj vyplývající pro chovatele včel.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/2/47
O tom, že jarní ošetření v rámci tlumení varroózy včel je možno účinně provést kromě tradičního nátěru plodu doplněného fumigací také odpařovacími systémy kyseliny mravenčí, nemusím čtenáře Moderního včelaře dalekosáhle přesvědčovat. Mnozí toto ošetření používají jakou součást integrované ochrany včelstev. Pro ty, kteří o tomto ošetření uvažují a chybí jim alespoň základní informace, snad bude přínosem tento krátký článek.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/2/49
Opýtajte sa včelára na Slovensku či v Č eskej republike jednoduchú otázku. Ktorého ochorenia včelstva sa najviac obávate? Odpoveď bude prevažne rovnaká. Prvé tri miesta obsadia mor včelieho plodu, varroóza a nozémová nákaza. Menilo by sa pravdepodobne len poradie.
Zatiaľ čo varroózy a nozémovej nákazy sa včelári obávajú pre častosť ich výskytu a problémy pri ich tlmení, mor včelieho plodu ostáva strašiakom pre svoju odolnosť voči prostrediu a ohniskovosť. Práve odolnosť spór Paenibacillus larvae vedie k vytváraniu dlhoročných dištriktov jeho výskytu, či už v latentnej alebo v klinickej forme. Práve tieto vlastnosti radia mor včelieho plodu medzi nebezpečné nákazy podľa prílohy č. 4 (Choroby, ktoré podliehajú hláseniu, prevencii a kontrole pri obchodoch) zákona o veterinárnej starostlivosti 39/2007 Z. z. v znení neskorších predpisov. Dohľad nad nákazovou situáciou v SR vykonáva v prípade moru včelieho plodu (ďalej len MVP) Štátna veterinárna a potravinová správa Slovenskej republiky (ďalej len ŠVPS). V súčasnosti Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky (ďalej len ministerstvo) každoročne schvaľuje na návrh hlavného veterinárneho lekára v čase zimovania včiel „Národný program eradikácie moru včelieho plodu“ na najbližšiu včelársku sezónu. To umožňuje pružnejšie meniť národný program tak, aby prispieval k tlmeniu MVP každým rokom aktívnejšie. Pred rokom 2010 bol tento program vydávaný na dvojročné obdobie. ŠVPS usmerňuje vydaním národného programu eradikácie MVP výkon každoročných klinických prehliadok všetkých včelstiev, odber vzoriek plástov v prípade podozrenia na výskyt MVP, odber vzoriek meliva a určuje postupnosť opatrení pri výskyte MVP až do obdobia vyhlásenia nákazy za zdolanú. Všetky tieto usmernenia sú do praxe prenášané pracovníkmi regionálnych veterinárnych a potravinových správ (ďalej len RVPS). Pred pár dňami každý z nás hodnotil uplynulý rok 2011. Je teda na mieste spätne zhodnotiť uplynulý národný program eradikácie MVP, uviesť získané skúsenosti z praxe a tieto zohľadniť v pripravovanom programe. Vykonávanie Národného programu eradikácie MVP na rok 2012 je momentálne v štádiu prípravy a preto Vám v tomto článku priblížime program z uplynulého roku a poukážeme na jeho špecifiká oproti predošlým programom.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/2/51
Tento článek stručně shrnuje ekonomický i ekologický význam moru včelího plodu a seznamuje nás s vlastnostmi původce této nákazy, ve velmi koncentrované formě popisuje nejmodernější metody její diagnostiky. Z vlastních dat a dat získaných ve světové literatuře sestavuje obraz epizootologické situace v České republice.
Úvod
Mor včelího plodu je v dnešní době poměrně frekventovaným tématem odborných článků jak v České republice, tak i v zahraničí a není třeba zdůrazňovat, jakou je pro nás tato nebezpečná nákaza hrozbou. Každoročně nám působí poměrně rozsáhlé ekonomické škody a v případě, že bychom jí nevěnovali patřičnou pozornost, mohla by snadno vyústit v nedozírné škody ekologické. Mám na mysli zejména snížení plodnosti hospodářsky významných rostlin, v extrémních případech i omezení biodiverzity rostlin tvořících přirozený ekosystém. Vždyť včely patří dle mnoha literárních pramenů k našim nejběžnějším opylovačům. Dokonce i u samosprašných rostlin mohou včely svou činností zvyšovat plodnost a následně také výnosy až o 30–50 %! Cílem mého příspěvku je stručně shrnout metody laboratorní diagnostiky tohoto onemocnění, poukázat na změny v prevalenci výskytu původce ve vyšetřovaných materiálech a dát tato data do souvislosti s aktuální epizootologickou situací v České republice.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/2/55
Mor včelího plodu straší včelaře především kvůli platným přísným předpisům – jestliže se na včelnici vyskytne klinicky nemocné včelstvo, celá včelnice lehne popelem. Pojďme se však podívat na problém moru včelího plodu z jiné stránky než z pohledu předpisů a metodik detekce či povinností při zdolávání nemoci. Mor je bakteriální nákaza (bakterióza) vyvolávající různé imunitní reakce u jednotlivých včel (imunita jedince) i celého včelstva (sociální imunita). Jsou popsány i cesty šíření moru včelího plodu. Jak je to tedy s nebezpečností moru včelího plodu, je skutečně tak nebezpečný, jak je často prezentováno? Má včelstvo schopnost se samo uzdravit?
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/2/57
V MV č. 1/2012 nás autor článku Bc. Jan Vondrák seznámil se záměrem pana K., který se rozhodl vyhledat a rozchovávat na našem území původní tmavé plemeno včely. Vzhledem k tomu, že prezentované názory pan K. nepodepsal, nevíme, zda je začínající včelař a jde z jeho strany o nezkušenost, co znamená včelařit s bodavými a rozbíhavými včelstvy, či jde o zlý úmysl záměrně poškodit ostatní včelaře, jejichž matky se spáří s trubci tmavého plemene. Netušíme, která vlastnost včel tmavého plemene jej natolik motivovala k tomuto záměru. Výkonnost a bodavost tmavého plemene to jistě nebyla. Poukaz na naději, že: „tmavá včela (...) musí pochopitelně nějak zvládat nejen melecitózu, ale i varroózu,“ je od neznámého včelaře velice chabým předpokladem, který by bylo záhodno podpořit alespoň osobní včelařskou zkušeností. Bohužel autor neuvedl ani jediné jméno konkrétní osoby, na něž se pan K. obecně odvolává a který by mohl jeho hypotézy podpořit. Asi by bylo správné nejprve provést regulérní srovnávací test, na jehož výsledcích by se ověřilo, zda je očekávaný přínos tmavého plemene realistický. Tomu by se ale nejdřív musel pan K. cílevědomě a po léta věnovat. Pak by se mohl i podepsat, protože by za ním stála práce s konkrétními výsledky.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/2/59
Z POZOROVACÍCH STANIC
Tentokrát nám dopisovatelé zprostředkují ve svých příspěvcích a záznamech pozorování přírody a včelstev a vliv okolní přírody na život a projevy včelstva za období únor–březen. V tomto období letos došlo k ostrému zlomu – k rychlému přechodu zimy do jara. Na mnoha místech padaly teplotní rekordy (mínusové a později i plusové). Inu jsme svědky rozmanitosti přírody, která tu byla vždy – pouze v současné době jsme jaksi vtaženi do informačního „přetlaku“, kdy se uvádějí většinou pouze maxima, minima, rekordy a senzace. Je na nás, abychom projevy přírody dávali do souvislosti, porovnávali s minulými léty a v našem případě využívali k vedení včelstev, resp. co nejméně včelám uškodili. Z mnoha míst republiky jsou hlášeny úhyny včelstev s průvodními znaky varroózy (úly plné zásob, ale bez včel) a nosematózy (pokálené úly a plásty). Pozorovány jsou velké rozdíly ve vyzimovaných včelstvech. Mnozí včelaři se nespoléhají pouze na výsledky vyšetření zimní měli a monitorují varroózu také na jaře, resp. je-li potřeba, snižují populaci kleštíka včelího odparem kyseliny mravenčí v dlouhodobých odpařovačích. Berte proto sdělení pozorovatelů jako cenná svědectví a poznání bez předsudků, s cílem předejít možným komplikacím v příštích sezonách. I zde platí, že sdělit reálně i špatné zprávy mohou zpravidla pouze znalí a odvážní.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit