2016/6/8
Předpisy upravující chov zvířat v ekologickém zemědělství se věnují i problematice chovu včel. Jelikož je jejich četba často málo záživná, je tento článek pokusem čtenáři přiblížit hlavní požadavky na ekologický chov včel a poukázat na některé souvislosti, které nejsou vždy při čtení legislativy zřejmé. Více v tištěném MV 6/2016.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2016/6/6
Ve dnech 21.–22. 10. 2016 jsem navštívil XX. Mezinárodní konferenci zlepšovatelů a vynálezců ve včelařství, konanou v Trenčíně. Tato akce je již neodmyslitelně spojena se včelařskou výstavou. V porovnání s předchozím ročníkem před 4 lety bylo na výstavě viditelně méně vystavovatelů, asi tak 80 procent. Více k výstavě v tištěném Moderním včelaři 6/2016.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2016/5/37
Letošní výstava Země živitelka v Českých Budějovicích měla také svůj včelařský koutek. Mimo jiné zde představil své výrobky včelařský vynálezce Miroslav Dvořák z Římova. Jedná se o jednoduchý systém, který umožní odhad hmotnosti úlu. Včelařská váha je založena na pákovém mechanismu a pružině.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/1/26
Světem včel obchází strašidlo – strašidlo kleštíka včelího. Starší generace jistě postřehla parafrázi na výrok jistého levicového klasika. Ale žádné obavy, nejde tu o srovnávání s žádným světovým hnutím. To pohled na ztichlou zimní přírodu a zádumčivě němé úly na včelnici ve mně probudily poetickou múzu. Jak jinak vystihnout stav včelařovy duše v tomto ročním období? Odpověď se dozvíte na tištěných stránkách Moderního včelaře a také v jeho elektornické verzi, kterou si můžete objednat na www.epredplatne.sk.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/3/43
Už jste někdy viděli více než 400 včelařů pohromadě? My ano. V sobotu 25. února 2017 v saském příhraničním městečku Ebersbach. Konal se zde totiž pátý ročník konference Hornolužický odborný včelařský den (5. Oberlausitzer Bienenfachtag). Díky nově navázaným kontaktům byli pozvaní také čeští včelaři, kterých se nakonec přihlásilo na čtyřicet. Německých kolegyň a kolegů bylo tři sta šedesát. Zájem byl však daleko větší a kvůli kapacitě sálu museli organizátoři přihlašování uzavřít. Tím větší dík jim patří za vstřícnost vůči nám.
2017/3/20
Možná jste také byli vychováni svými včelařskými mentory k postoji, že dokrmování včelstev v předjaří z důvodu poklesu zásob pod kritickou hranici je ostudou včelaře, který byl při medobraní velkým hamounem a následně špatně odhadl podletní doplnění zásob. Poslední zima byla zase jednou jak má být a jaro bude nejspíše také krásně pozvolné, ale když vezmeme několik posledních zim, které byly nejteplejší vhistorii, jasné je, že letos šlo spíše o výjimku a skleníkový efekt koná své.Mnohá léty ověřená včelařská pravidla a zaručené postupy tak berou za své. V situaci, kdy při teplé zimě na mnoha místech matky téměř nepřeruší plodování, čemuž odpovídá násobná spotřeba zásob, dochází zcela běžně k potřebě doplnit po první předjarní kontrole včelstev někde zásoby.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/3/18
Před pár lety jsem řekl před jedním včelařem, že jdu budit včely. Jeho reakce byla nečekaná, co to je za hloupost, to snad nikdy neslyšel. Jste také zvědaví, jak se včely budí? Budeme na ně bouchat „Vstávejte!“? Nebojte se, nebudeme je skutečně budit. Sousloví „buzení včel“ používal můj děda, avšak nyní se ten pěkný český název jarního podněcování už vytratil ze slovníku. Podle mě je to škoda. Víc v našem časopise.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/3/16
Termín jarní podněcování jsem zaslechl už v počátcích své včelařské praxe, spíše v odmítavém smyslu. Rozuměl jsem tomu tak, že existuje teorie jarního přikrmování, která by měla včely podnítit k vyššímu výkonu při snůšce. Za 14–15 let své včelařské praxe jsem však nenarazil na potvrzení této teorie. Známý odborník, (nechci jmenovat, už totiž nevím, kdy a kde přesně) se v nějakém svém článku zmínil o pokusu, ze kterého vzešlo, že podněcovaná včelstva se svým pozdějším výkonem nijak významně nelišila od včelstev ponechaných na vlastních zdrojích. Jak ho řeším já? Přečtěte si Moderního včelaře v tištěné nebo elektronické podobě.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/3/14
Kvetoucí olše signalizují nástup předjaří. Je to období růstu včelího společenství, zatím bez stavebního pudu. Včelstvo se snaží zvýšit svůj početní stav, aby mělo, až nastane snůška, co nejvíce „pracantů“ k využití darů přírody. A tak úlová váha zaznamenává stále větší úbytek zásob. Jakmile to počasí trochu dovolí, nosí létavky do úlu vodu a pyl. Včelař už je celý natěšený. Po dlouhé zimě mu chybí přímý kontakt s chlupatými tělíčky jeho miláčků, ale zároveň se mu v hlavě honí spousta otazníků. Budou moje včelky dost silné, až nastane snůška? Mám podněcovat nebo ne? A když ano, jak, kdy, nemůže to mít pro včely nějaké negativní důsledky? V literatuře, na internetových fórech a webových stránkách nalezneme různé názory. Text v Moderním včelaři není proto radou, zda podněcovat nebo ne, ale spíše jen krátkým, jistě ne zcela úplným, výčtem obecně uváděných způsobů podněcování a zkušeností z vlastní praxe.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/3/10
První jarní měsíce jsou ve znamení pylové snůšky, tolik potřebné pro zdárný vývoj nové generace včel. Stačí však včelstvům „jen“ přírodní zdroje? Nebo bychom jim měli pomoci v rozvoji dodávkou pylu přímo do úlu? To jsou otázky, které si možná klade v těchto dnech řada chovatelů. Článek docenta Mendelovy univerzity v Brně z oddělení včelařství Ing. Antonína Přidala, Ph.D., sumarizuje odborné studie a terénní výzkumy věnované tomuto problému. Text zároveň otevírá Téma aktuálního vydání Moderního včelaře, kterým je nejen podněcování pylem, ale také doplnění zásob, pokud už včely přes zimu vše spotřebovaly.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/3/8
Nové mikrodrony se speciálním vybavením zvládnou elegantně opylit živé rostliny. Už se nebudeme muset bát o úrodu.
Foto: Opylovací mikrodron v akci.Autor Eijiro Miyako.
2017/3/8
Bernadette Bächle-Heldová a Ursel Bühringová ve své knize tvrdí, že obklady a zábaly nám dělají dobře a jsou účinné. Nejen z bylinek, tvarohu, ale například i z vosku, jak uvádí jedna z uvedených receptur.
2017/3/4
Milí a vážení,
zřejmě se nenajde nikdo, jemuž neprošla přes rty věta „kdybych to byl býval věděl/a, tak bych se do toho nikdy, ale nikdy nepouštěl/a“. Páráním nefunkčního zipu počínaje a přestavbou rodinného domku konče. Docela by mě zajímalo, kolik lidí takhle však lká nad úly. Nikoho takového totiž osobně neznám, i když prý tací existují. V okolí mám spíš ty, kteří naplňují varování mého včelařského guru: „Jedny včely? Pro začátek alespoň dvoje, troje. Za pár sezón jich budeš mít stejně mnohem víc, uvidíš.“ Měl pravdu a „kdybych to byla bývala věděla dřív, jak jsou včely bezva, tak bych se do toho byla bývala pustila mnohem dřív“.
2017/2/44
Na tři stovky včelařů, z nichž část přijela autobusem až z Moravy, se vypravilo v sobotu 21. ledna do plzeňského hotelu Slovan. Cílem byla konference „Včelí vosk – nedoceněný včelí produkt“ připravená manželi Hřebenářovými pod patronací PSNV-CZ, z. s.
2017/2/43
Café Sicily na Senovážném náměstí v centru Prahy je již delší dobu místem častých schůzek včelařů. Ve čtvrtek 2. února se v ní sešli zástupci Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum, Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, Spolku chovatelů včely tmavé, Včelařského spolku pro Mladou Boleslav a okolí a Včelařského spolku Moravy a Slezska. Společně založili sdružení, jež nese název Asociace včelařských spolků – svaz. Slovo svaz je tam nutné kvůli znění občanského zákoníku, aby však tolik nebudilo emoce, dostalo se až na konec, za pomlčku.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/2/42
Až se jaro zeptá, co dělali naši zemědělci loni na podzim, měla by korektní, častá a správná odpověď znít: „seli jsme řepku“. Podle nedávno zveřejněného šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) k soupisu ploch ozimů pro sklizeň 2017 se totiž meziročně plochy této olejniny v ČR opět zvyšují. Jmenovitě o 14 000 hektarů, to znamená z loňských 392 991 na letošních 407 196 hektarů. Což vzbudí na jaře, až řepka začne kvést, emoce a další diskuse o prohlubování eroze krajiny nevhodnou skladbou pěstovaných plodin.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/2/38
V dosavadní literatuře věnované historii včelaření je často uvedena řada nepřesností týkajících se historického vývoje úlů. Ta je mnohdy prezentována tak, že až teprve objevy kněze Jana Dzierżona (1811–1906), který je označován za otce novodobého včelaření, přinesly změnu a pokrok. Jak si však ukážeme, vše možná bylo trochu jinak. Ale začněme od začátku, a to v Moderním včelaři 2/2017, který si můžete objednat v e-shopu www.psnv.cz .
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/3/22
„Počátkem nového tisíciletí se spásou včelařského průmyslu stal akaricid Taktic. Teď to ale vypadá, že je načase pokročit, a proto experimentuji s jeho potenciální slibnou náhradou,“ uvádí Randy Oliver v článku Výzkum financovaný samotnými včelaři na svém webu www.ScientificBeekeeping.com
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/3/26
Spolková republika Německo má rozlohu 357 023 km² a 82 200 000 obyvatel. V roce 2016 registrovalo Německo něco přes 800 000 včelstev, která chová necelých 120 000 včelařů. Z toho 96 % včelařů chová méně než 25 včelstev. Více než 50 včelstev chová asi 1 % včelařů. V největším počtu je chované kraňské plemeno, pro které mají spolkové země k dispozici 16 ostrovních oplozovacích stanic a 80 izolovaných oplozovacích stanic ve vnitrozemí, a 75 inseminačních laboratoří – míst, kde je možné provádět (využívat i jako placenou službu) inseminaci. Dalšími plemeny chovanými v Německu je buckfastské plemeno, vlašské plemeno a v Německu původně rozšířené tmavé plemeno. Článek se věnuje šlechtění na varroatoleranci podle Sdružení včelařů AGT (Arbeitsgemeinschaft Toleranzzucht).
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/3/28
Také máte pocit, že se v poslední době až příliš hovoří o tzv. moru včelího plodu, mezi laickou veřejností pak o „moru včel“? Já ano, a myslím si, že všeliké strašení není na místě. Pokud se o problematiku začnete trochu více zajímat, zjistíte, že ono strašidlo zas až tak strašné není. Dovolte proto krátké zamyšlení, námět do diskuze.