Zdeněk Klíma

2013/3/15

Varroóza jako nejzávažnější onemocnění včel stále zůstává nejdůležitějším tématem zdravotní problematiky včelařství. Je velmi důležité si uvědomit zákonitosti poškození včel, především zimní generace dlouhověkých včel. Protože žádný prostředek na hubení roztočů Varroa destructor nemůže již poškozeným včelám vrátit jejich vitalitu a dlouhověkost, je důležité zvládat alespoň základní letní monitoring a včas reagovat na vyšší počty samiček roztočů ve včelstvech, aby kleštík nestihl výrazněji poškodit zimní generaci. Vysvětlíme si proto i základní zootechnická opatření spojená s ošetřením včelstev akaricidy (tj. pesticidy určenými k hubení roztočů, pozn. red.).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Zdeněk Klíma

2015/5/46

Použití úlového vzduchu je velmi stará léčebná metoda. V zemích s rozvinutou apiterapií je dodnes hojně využívána. U nás se na její potenciál trošku pozapomnělo, tak není na škodu si ji připomenout.

Inhalace úlového vzduchu

Úlový vzduch obsahuje celou řadu velmi terapeuticky účinných látek, především těkavých silic, ale také látky produkované přímo včelami. Již samotná práce se včelstvy je pro včelaře částečnou terapií i ve smyslu vdechování těchto látek. Podstatnou složku těkavých látek tvoří obsahové látky propolisu, které se při úlové teplotě samovolně uvolňují do úlového vzduchu. Také pobyt ve včelíně či jiném účelově uzavřeném prostoru se včelstvy hojně využívají obyvatelé východních zemí. Kromě včelího biopole, o kterém jsem se již v minulém čísle zmínil, se vyzdvihuje také inhalace „včelami ovlivněného vzduchu“.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Zdeněk Klíma

2015/4/44

Řadí se mezi netradiční včelí produkty, i když včelím produktem v pravém slova smyslu není. Mnozí odborníci považují její existenci za nesmysl, jiní, ač neví, jak funguje, poznali na sobě její účinky a pravidelně ji užívají. V každém případě by každý dobrý včelař měl o tomto fenoménu vědět a být připraven, pokud ho někdo z přátel o tuto vodu požádá.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Zdeněk Klíma

2016/1/19

Včelaři nejčastěji z včelstev odebírají rouskovaný pyl. Ten je však pro včely jen polotovarem, protože ještě není připraven ke konzumaci. Pro využití jeho hodnotných látek je potřeba dalšího procesu. Tím je jeho upěchování v buňkách v blízkosti plodu, přičemž včely pyl směšují s výměšky svých slinných žláz a pravděpodobně i obsahem medného volátka. Právě bakterie obývající prostředí medného volátka spolu s bakteriemi přítomnými na povrchu pylových zrn jsou velmi důležité v zrání (fermentaci) pergy. K čemu může tato vzácná látka sloužit se dozvíte na stránkách Moderního včelaře.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Zdeněk Klíma

2015/3/47

Tentokrát si připravíme v domácích podmínkách jednoduchým způsobem prostředek, který zejména v zimním období dodá mnoho vitamínů, minerálů a dalších velmi cenných látek pro náš imunitní systém. Na rozdíl od synteticky vyráběných multivitaminových a minerálních doplňků stravy navíc plně využitelných pro náš organismus.

Plástový pyl, neboli perga, někdy označovaná také jako včelí chléb, je malinko zapomenutým včelím produktem. Včelaři se častěji věnují sběru rouskovaného pylu pomocí pylochytů. Využitelnost a stravitelnost rouskovaného pylu jsou však pro včely, stejně jako pro člověka, velice omezené. Ochranná slupka pylových zrn, tzv. exina, je velmi odolná a povětšinou odolává i našim trávicím enzymům. Včely se však naučily, jak využít velmi bohatý zdroj bílkovin, enzymů, vitamínů a minerálních látek.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Zdeněk Klíma

2015/2/47

Obvyklým způsobem přípravy propolisových mastí je pozvolné přidávání propolisové tinktury (lihového extraktu) do zahřívaného masťového základu. Lze volit jiný masťový základ i jiný postup výroby tinktury.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Zdeněk Klíma

2015/1/31

Apiterapie jako obor zažívá jakousi renesanci. Především v zemích na východ od našich hranic dochází k čím dál většímu propojení apiterapeutických postupů s klinickou medicínou a apiterapie se tak stává pomalu opět součástí oficiálních postupů. V některých zemích z tradičních léčebných postupů však včelí produkty nikdy nezmizely. Jako jedna z metod tzv. naturopatie (tj. využití přírodních látek v léčbě) se opět dostává do širšího povědomí veřejnosti i u nás a je škoda, pokud tento trend jako včelaři nezachytíme. Rádi bychom se v této rubrice věnovali především praktickému získávání a zpracování včelích produktů v domácích podmínkách bez náročného vybavení.

Propolis (také včelí tmel, dluž či smoluňka) je odpradávna jedním z tradičně využívaných včelích produktů. Naši předkové poznali jeho schopnosti potlačovat infekce rozličného původu a pro své antibakteriální účinky je využíván dodnes. Je to chemicky velmi různorodá směs více než stovky účinných látek, také v závislosti od preferencí sběru pryskyřičných látek včelstvem. Jeho složení tak není stálé a mění se i v porovnání mezi včelstvy.

Včelstvo využívá propolis jako univerzální antimikrobiální látku pro dezinfekci povrchů jak úlu, rámků, tak voskových plástů. Charakteristická vůně včelstva je také dána vůní aromatických látek obsažených v propolisu.

V jarním období jsou nejvydatnějším zdrojem pryskyřic především pupeny rostlin jako topol, olše a další. Významným zdrojem jsou také jehličnaté stromy. Na výsledné podobě se včely aktivně podílejí i výměšky svých slinných žláz, proto o hotovém propolisu hovoříme jako o včelím produktu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Zdeněk Klíma

2019/8/43

Dne 19. července 2019 se Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno i celá akademická obec a široká veterinární veřejnost rozloučily s profesorem Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, panem prof. MVDr. Stanislavem Navrátilem, CSc., který nás opustil po těžké nemoci 11. července 2019.  

číst článek

Zdeňka Cutáková, Zdeněk Klíma

2015/6/44

V průběhu příprav konference a výstavy k 150. výročí vynálezu medometu, který PSNV-CZ letos pořádala, nás napadlo, že bychom se mohli pokusit zrealizovat i medovou soutěž. A když už, tak trošku jiného střihu, než bylo doposud u nás zvykem. Protože jsme neměli žádné zkušenosti, rozhodli jsme se, že se na takovou soutěž zajedeme podívat někam, kde je již mají. Kam jinam než do Anglie, kde  letos konal již 84. ročník! Nakonec to termínově dopadlo tak, že jsme první ročník uspořádali v Brně dříve, než jsme se vyjeli přiučit do zahraničí. Návštěvu Honey Show v Londýně jsme tedy uskutečnili až poté. Reportáž s bohatým obrazovým doprovodem najdete v tištěném vydání našeho časopisu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Zdeněk Klíma, Radek Kobza

2014/6/8

V dubnu a květnu 2014 proběhla na území České republiky první studie zaměřená na monitoring úspěšnosti přezimování včelstev během zimy 2013/14. Českou verzi dotazníku vyplnilo 556 včelařů (cca 1,2 % z celkového počtu včelařů), ztráty včelstev v ČR činily 6,6 %, a patří tak k jedněm z nejnižších v porovnání se zbytkem Evropy. Zároveň také ČR patří mezi státy s nejnižší účastí v dotazníkové studii. Naopak více jak 45 % respondentů uvedlo, že průběžně monitoruje napadení včelstev roztočem kleštíkem včelím.

číst článek

Jiří Danihlík, Zdeněk Klíma, Radek Kobza

2014/2/12

Již od roku 2007 se v Evropě monitorují zimní úhyny, které se odborníci snaží dát do souvislosti s dalšími možnými vlivy působícími ve včelařství (snůškové podmínky, způsoby léčení včelích chorob atp.). Bohužel dosud stále chybí data o úhynech v České republice. Jak jsou tedy vysoké zimní úhyny v ČR? Dosud nešlo na tuto otázku odpovědět. Sice se obecně tvrdí, že situace v ČR je výborná, lze toto tvrzení ale nějak dokázat? A jaké jsou nejčastější důvody ztrát?

číst článek

Zdeňka Cutáková, Zdeněk Klíma

2015/5/6

Před rokem a půl se v Pracovní společnosti nástavkových včelařů probírali možnosti připomenutí výročí 150 let vynálezu medometu. Tehdy padla jasná volba na autentické prostory v brněnských Lužánkách. K možnosti uspořádat akci na stejném místě, kde v roce 1865 Franz Hruschka představil medomet, se později přidal nápad uspořádat medovou soutěž.

číst článek