Vojtěch Daněk

2015/1/40

Ten, kdo teprve o včelaření uvažuje, by měl vědět, že včelstvo se pořizuje na začátku léta jako oddělek a péče o ně je vlastně příprava na zimu. Takže teď v zimním období je na samotné včely čas. Avšak shromažďovat vědomosti či pomůcky nezbytné pro začátek je vhodné už nyní.

Uvažovali jsme o tom, kde zvolit včelám trvalé bydliště. Jak by měl tedy vypadat samotný ubytovací prostor? Popisovat podrobně úl by zabralo hodně místa. Doporučujeme najít heslo „Úl“ na české Wikipedii, tam nalezneme orientační informace. My se budeme seznamovat s úlovým prostorem a jeho funkcemi postupně.

Důležité rozhodnutí je volba rámkové míry, tzn. rozměrů rámku. Je to jako nástup do rozjíždějícího se vlaku. Jakmile volba padne, od rámkové míry se pak odvíjí vše ostatní: rozměry úlu, dna, podložek, strůpku, víka. Vlak jede a těžko se přestupuje do jiného. Změna rámkové míry totiž znamená vyměnit všechny části úlu. Nemá smysl doporučovat, která míra je nejlepší. Je však dobré zveřejnit některé současné trendy:

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Bronislav Gruna

2015/2/8

Žijeme v období převratných změn. Co se včera zdálo jasné, dnes je zpochybňováno nebo překonáno. Společností rezonují aktuální témata s velkým potenciálem ovlivnit naši budoucnost. Každý je okolnostmi nucen zaujmout osobní postoj k imigrační politice, konceptu multikulturalismu, narůstající etnické a náboženské xenofobii atd. Naše společnost je rozdělena. Podobný úkol, tedy nalezení optimálního vztahu mezi domácím a cizím, jsme nuceni řešit i v oblasti přírodních věd. Jmenovitě při úvaze, zdali jsou nepůvodní organizmy, mj. nektarodárné rostliny, přínosem či hrozbou.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Vladimír Ptáček

2015/2/35

Otočení širokonízkého rámku o 90 stupňů do svislé polohy bylo principem „Úlu pro nejmenší včelstva“, který byl v 80. letech minulého století vynalezen jako součást mé práce ve Výzkumném ústavu pícninářském v Troubsku. Jeho cílem bylo zajistit po celý rok malá včelstva, která by byla biologicky kompletní a dala se využívat k opylování s minimálními náklady.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík

2015/2/24

Zástupci včelařských organizací a výzkumných pracovišť ze Skandinávie a pobaltských republik se každoročně setkávají na konferenci, kde prezentují zajímavé projekty a výsledky výzkumu. Letošní ročník se konal v Kodani hned po COLOSS workshopu ohledně ztrát včelstev, takže by byla škoda nevyužít příležitosti této konference se nezúčastnit a nenačerpat inspiraci i pro nás v ČR.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Radek Hykl

2015/4/6

V letošním roce je v Hranicích na Moravě již pátý ročník Moravské včelařské školy. Článek přináší zkušenosti z minulých ročníků a stávající strukturu výuky.

číst článek

Viktor Švantner

2015/4/37

V příspěvku do naší právní rubriky popisujeme a vysvětlujeme práva účastníků ve správním řízení. S ohledem na složitost a množství jednotlivých procesních předpisů správního práva se omezujeme na charakteristiku práv účastníků dle správního řádu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Matl

2015/4/5

Seriál setkávání milovníků medu, včel a dobré muziky nazvaný Chvála medu na Horním Hradě na Karlovarsku se dočkal dalšího pokračování. Událo se v sobotu 1. srpna. Byl to zážitek komplexní. Na své si snad přišli všichni, kteří dorazili. Ať už mluvíme o malých či velkých lidech… Snad kromě těch, kteří doufali ve stánky s včelařskými potřebami. Ty letos chyběly, což byla škoda. Jinak ale zůstalo vše při starém a dobrém: pulty s medem, medovinou, výrobky z vosku a stánek Pracovní společnosti nástavkových včelařů propagující moderní včelaření v souladu s přírodou a další činnost spolku.

číst článek

Tomáš Heller

2015/2/9

Jedná se o druhy rostlin, živočichů, hub nebo mikroorganismů, které nejsou na našem území původní, ale které postupně zdomácněly a přizpůsobily se místním podmínkám. Snadno se rozmnožují, rychle se šíří, osidlují všechna příhodná stanoviště. Jejich přítomnost v novém prostředí má negativní ekologické i ekonomické dopady. Některé druhy mohou totiž vážně narušit původní ekosystémy, například tím, že vytlačují místní organismy a mnohdy způsobí i jejich vymření. Invazní druhy v novém prostředí většinou nemají své přirozené nepřátele, kteří by významně omezovali jejich rozšiřování.

číst článek

Jiří Danihlík

2015/2/26

Ačkoliv mezinárodní studie úspěšnosti zimování včelstev běží již od roku 2007, každým rokem se realizační tým snaží otázky znovu prodiskutovat, odebrat nevyhovující či přidat nové, aby byl dotazník zase o něco lepší než ten předchozí a současně byla meziroční data porovnatelná. Co se tedy diskutovalo na semináři národních koordinátorů projektu v dánské Kodani na konci ledna letošního roku?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

František Weyda, Petr Texl

2015/1/33

V posledních letech zažíváme revoluční rozvoj celé řady digitálních zobrazovacích technik. Digitální fotografie je toho učebnicovým příkladem. Digitální zobrazovací techniky jsou aplikovány do celé řady oborů lidské činnosti. Vyhnout se tak nemohou ani oborům zdánlivě odtažitým. Tedy ani včelařství. Naopak zde mohou být velmi užitečné. Rozhodli jsme se představit v tomto seriálu ty z digitálních zobrazovacích technik, které jsou buď zcela nové, nebo už „zaběhnuté“ a přínosné.

Skenování biologických objektů pomocí stolních skenerů

Jako první dobře využitelnou techniku digitálního zobrazování zmíníme skenování biologických objektů pomocí stolních skenerů (angličtina používá termín flatbed scanner).

Pomocí této techniky získáme krásné digitální obrázky a přitom fotografický aparát vůbec nepotřebujeme. Stačí nám k tomu všudypřítomný počítač a k němu připojený běžný stolní skener (i když ne každý skener je k tomu stejně vhodný, viz dále). Skenování 3D objektů jiných než tiskovin (pro něž byly tyto přístroje původně vyvinuty) není věc úplně nová. Je už široce používána především v takových oborech, jako jsou geologie a mineralogie, sběratelství (například mincí a známek, muzejnictví, botanika atd.).

V Laboratoři digitálního zobrazování v entomologii (Biologické centrum Akademie věd ČR, Entomologický ústav, České Budějovice) jsme se intenzívně zabývali využitím stolních skenerů v biologii od poloviny devadesátých let. Tehdy to byly časy doslova pionýrské: dobře si ještě pamatujeme na údiv odborníků na přelomu tisíciletí, když jsme prezentovali velkoplošné tištěné obrázky naskenovaného hmyzu v době, kdy měly digitální fotoaparáty rozlišení maximálně kolem 2 MB a podobné snímky ještě nešly digitálním fotografováním realizovat. Prostě – stolní skener, který je určen pro skenování papírových dokumentů, může také dobře zachytit obraz 3D předmětů, které položíme na jeho skleněnou vnitřní plochu. S některými skenery dosáhneme překvapivých výsledků.

Skener versus fotoaparát

Samozřejmě většina lidí se zeptá proč používat na obrazovou dokumentaci skener, když máme tolik dobrých typů digitálních fotoaparátů?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Pavel Holub

2020/2/15

Co se děje ve včelstvu, než dojde k jeho náhlému kolapsu? To nyní zajímá mnoho včelařů, kteří byli velmi překvapeni, když přišli ke svým prázdným úlům. Sociálními sítěmi a prostřednictvím některých přednášek se šíří nepřeberně zaručených zpráv o blíže nespecifikovaných příčinách kolapsů včelstev. Chápu, že je to pro mnoho včelařů těžko pochopitelné, že by příčinou úhynů mohl být kleštík včelí (dále jen roztoč), když provedli řadu preventivních správně cílených ošetření, a přesto došlo k úhynům včelstev. Nelze se jim proto divit, že hledají příčinu jinde. Pavel Holub proto obrátil pozornost ke studiím D. T. Pecka a T. D. Seeleyho a jejich poznatky aplikoval na svíé včelnici. S jakým výsledkem? Přečtěte si tištěné nebo placené elektronické vydání Moderního včelaře. 

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Helena Proková, Pavel Fiľo

2020/1/35

           Na podzim loňského roku jsme se zúčastnili 43. Národního kongresu ke zdraví včel v městě Mâcon. Prezentovali jsme zde nové biotechnické metody léčby včelstev proti kleštíku včelímu a navázali jsme spolupráci s francouzskými odborníky, v jejichž kompetenci je problematika roztoče a šíření sršně asijské. O ní přinášíme informace vycházející z přednášek veterinárních lékařů Jeana-Luca Denéchèrea a Étienna Calaise.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Helena Proková, Roman Slavík

2020/1/34

V roce 2017 vznikla na podnět Střední odborné školy Pod Bánošom v Banské Bystrici aktivní spolupráce s prof. Wolfgangem Wimmerem z rakouské firmy Ecodesign Company a včelařským vzdělávacím centrem Bienenlieb ze Salzburgu pod vedením Daniela Pfeifenbergera při výměně zkušeností z oblasti nových přístupů při ošetřování včelstev, prevence a tlumení kleštíka Varroa destructor bez použití konvenčních chemických přípravků. Po více než dvou letech tato činnost vyústila v založení vzdělávací iniciativy Blesabee. 

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Jiří Danihlík, Martina Janků

2020/1/32

Součástí nejznámějšího světového včelařského kongresu Apimondie je sympozium, na němž vědci a studenti prezentují výsledky své práce formou přednášek nebo formou plakátů v posterové sekci. Odborná část kongresu se skládá z přednášek, workshopů, diskusí u kulatých stolů s odborníky, zmíněných posterů a osobních setkání. Článek přináší informace o části přednášek.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Kristina Millerová

2020/1/26

Začátek moderního včelaření s evropskou včelou medonosnou se v Panamě datuje do roku 1937, kdy mladý Švýcar Hermann Gnaegi přivezl do vesnice Nat, kde měl uvést pro společnost Nestlé do provozu mlékárnu, úl s včelami a několik matek včel vlašských (Apis mellifera ligustica). Kristina Millerová vás zavede na současnou včelí a motýlí farmu Miel Boqueteňa paní Emily Haworth.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

- prym-

2020/1/24

V září navštívil při příležitosti genetického kongresu ICABGEH Prahu přední německý odborník na šlechtění a genetiku včel prof. Kaspar Bienefeld. Tento významný vědec přijal pozvání PSNV-CZ na setkání u kávy, kde představil svou práci a poskytl pro časopis Moderní včelař rozhovor. První část rozhovoru jsme uveřejnili v Moderním včelaři 12/2019. Nyní vám v tištěné nebo placené elektronické verzi Moderního včelaře 1/20920 nabízíme jeho dokončení.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Petr Texl

2020/1/22

Před rokem 1989 byly v tehdejším Československu velké včelařské podniky pouze v tzv. socialistickém vlastnictví. Známé byly například včelařské provozy Státního statku Tachov, Velkovýkrmen Třeboň a Jednotného zemědělského družstva Lhenice. Tyto podniky byly na tehdejší dobu moderně vybaveny zařízením, včetně manipulační techniky a medáren (zmíněné podniky např. od francouzské firmy Thomas), a jejich zaměstnanci se před sezónou pravidelně setkávali na školeních. Býval mezi nimi také Josef Novák.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Miroslav Urban

2020/1/20

Stránkami této části Moderního včelaře ještě voní káva. Ale hrnečky jsou již prázdné a odzvonilo zábavě. Začíná škola. Připadám si jako přísný učitel, který otvírá dveře třídy, vstupuje před žáky, včelaře. Čeká nás dvanáct lekcí lehké včelí biologie, tak dávejte, prosím, pozor, ať zvládnete závěrečný test.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Jaroslav Petr

2020/1/18

Mikroby z pylu tvoří důležitou část včelího jídelníčku. Včely jejich konzumací vystupují z řad býložravců. Pokud včely tuto „masitou“ potravu nedostanou, chybí jim důležité proteiny. Může to způsobit poruchy zdraví a sníženou životaschopnost.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Václav Jirka

2020/1/16

V poslední době se k nám opět dostávají zprávy o masivních podzimních úhynech včelstev v některých lokalitách. Nechci se pouštět do polemik, kde je příčina takových neblahých vln úhynů. Naopak bych se rád podělil o zkušenost, proč s podzimními a v podstatě ani zimními úhyny nemám téměř žádnou zkušenost.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.