2012/1/27
V roce 2011 se vyplnila prognóza stanovená na podzim 2010. Na výzkumných plochách v lesních porostech v okolí obce Skalička u Tišnova bylo zjišťováno množství nakladených vajíček producenty medovice. Na jedlích bylo 31. 10. nalezeno v průměru 9 vajíček medovnice jedlové (Cinara pectinatae) na jednom metu větve. Na pět let staré borovici bylo napočítáno celkem 88 vajíček medovnice borové (Cinara pini) popř. medovnice lesklé (Cinara nuda) a na ostatních borovicích různého stáří v průměru 16 vajíček na jeden metr větve. Množství nakladených vajíček, které bylo výrazně vyšší než v minulých letech, dávalo dobrý předpoklad pro následné přemnožení producentů v roce 2011.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/1/22
Po úspěšném kalendáriu v loňském roce předkládáme čtenářům nový seriál – informace, postřehy a doporučení od včelařů z různých míst ČR. Hlavními informacemi z pozorovacích stanic budou meteorologické údaje (teplota, relativní vlhkost, srážky), fenologická pozorování (rozkvět vůdčích i dalších důležitých rostlin – dřín, olše, třešeň, akát, resp. maliník), informace o producentech medovice a v neposlední řadě projevy včelstva (diference hmotnosti, plodování, rojení, monitorování nemocí apod.). V jednotlivých číslech Moderního včelaře budou zveřejněné údaje a situace vždy za proběhlé dva měsíce. Naši pozorovatelé a dopisovatelé jsou amatérskými pozorovateli přírody, a protože jsou všichni včelaři, můžeme se těšit odhalení různých souvislostí, zákonitostí a doporučení ve vztahu k životu včelstva.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/1/19
V posledních letech situace i u nás čím dál víc přivádí do popředí používání kyseliny mravenčí (KM) ve včelařství. Následující řádky si kladou za cíl malými kamínky rozšířit mozaiku všeobecných znalostí o této problematice.
Vedle koncentrace použité kyseliny a umístění odpařovače v úlu má značný význam na účinnost ošetření také velikost denního odparu. V domácí literatuře o něm ale mnoho zmínek není, údaje je potřeba hledat v zahraničí.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/1/18
Jak to funguje? Jak jsem již napsal v minulém čísle, použití organických kyselin v boji s varroózou je známé od počátku objevení se tohoto problému v Evropě. Mechanismus působení kyselin ve formě páry (kyselina mravenčí, sublimát kyseliny šťavelové) na roztoče je dobře známý a způsobuje poškození dechových orgánů roztoče, vniknutí do jeho nitra a smrtelného ovlivnění metabolických procesů. kyseliny tekuté (šťavelová, mléčná, citronová) použité formou postřiku včel působí podobně a způsobují poškození ústního aparátu, tykadel, nohou a následně způsobují smrt roztoče.
Situace se komplikuje v případě polévání včel v uličkách směsí organických kyselin a cukrového sirupu. První otázka, která se nabízí, je, jak je možné, že při polévání včel v uličkách získáváme tak dobrý protivarroózní efekt?
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/1/16
IG Dunkle Biene Deutschland („Tmavá včela Německo“) se v originále jmenuje chovatelské sdružení, které se snaží o záchranu a rozšíření chovu včely medonosné tmavé Apis mellifera mellifera v Německu.
Podobně jako v Čechách, také na území Německa je tmavé plemeno původní. Především v minulém století došlo k vytlačení této včely jinými plemeny (poddruhy). Nicméně popularita tmavé včely u našich západních sousedů poslední dobou roste.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/2/46
Rok 2012 přináší určité změny v systému státem nařízených vyšetření včel. Tyto změny se týkají především systému úhrad níže uvedených vyšetření, tato si dosud chovatelé hradili z vlastních prostředků, od letošního roku budou tato vyšetření hrazena ze státního rozpočtu.
Legislativní úvod, veškerá tato vyšetření vychází z Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2012 (dále MKZ 2012), kterou každoročně vydává Ministerstvo zemědělství a zveřejňuje ve Věstníku MZe, kdy v souladu s § 44 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje Ministerstvo zemědělství povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, které se provádějí v příslušném kalendářním roce, a určuje, na které z nich a v jakém rozsahu se poskytují příspěvky z prostředků státního rozpočtu. Cílem tohoto článku je zdůraznit vážnost tohoto dokumentu a povinnosti z něj vyplývající pro chovatele včel.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/2/47
O tom, že jarní ošetření v rámci tlumení varroózy včel je možno účinně provést kromě tradičního nátěru plodu doplněného fumigací také odpařovacími systémy kyseliny mravenčí, nemusím čtenáře Moderního včelaře dalekosáhle přesvědčovat. Mnozí toto ošetření používají jakou součást integrované ochrany včelstev. Pro ty, kteří o tomto ošetření uvažují a chybí jim alespoň základní informace, snad bude přínosem tento krátký článek.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/2/49
Opýtajte sa včelára na Slovensku či v Č eskej republike jednoduchú otázku. Ktorého ochorenia včelstva sa najviac obávate? Odpoveď bude prevažne rovnaká. Prvé tri miesta obsadia mor včelieho plodu, varroóza a nozémová nákaza. Menilo by sa pravdepodobne len poradie.
Zatiaľ čo varroózy a nozémovej nákazy sa včelári obávajú pre častosť ich výskytu a problémy pri ich tlmení, mor včelieho plodu ostáva strašiakom pre svoju odolnosť voči prostrediu a ohniskovosť. Práve odolnosť spór Paenibacillus larvae vedie k vytváraniu dlhoročných dištriktov jeho výskytu, či už v latentnej alebo v klinickej forme. Práve tieto vlastnosti radia mor včelieho plodu medzi nebezpečné nákazy podľa prílohy č. 4 (Choroby, ktoré podliehajú hláseniu, prevencii a kontrole pri obchodoch) zákona o veterinárnej starostlivosti 39/2007 Z. z. v znení neskorších predpisov. Dohľad nad nákazovou situáciou v SR vykonáva v prípade moru včelieho plodu (ďalej len MVP) Štátna veterinárna a potravinová správa Slovenskej republiky (ďalej len ŠVPS). V súčasnosti Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky (ďalej len ministerstvo) každoročne schvaľuje na návrh hlavného veterinárneho lekára v čase zimovania včiel „Národný program eradikácie moru včelieho plodu“ na najbližšiu včelársku sezónu. To umožňuje pružnejšie meniť národný program tak, aby prispieval k tlmeniu MVP každým rokom aktívnejšie. Pred rokom 2010 bol tento program vydávaný na dvojročné obdobie. ŠVPS usmerňuje vydaním národného programu eradikácie MVP výkon každoročných klinických prehliadok všetkých včelstiev, odber vzoriek plástov v prípade podozrenia na výskyt MVP, odber vzoriek meliva a určuje postupnosť opatrení pri výskyte MVP až do obdobia vyhlásenia nákazy za zdolanú. Všetky tieto usmernenia sú do praxe prenášané pracovníkmi regionálnych veterinárnych a potravinových správ (ďalej len RVPS). Pred pár dňami každý z nás hodnotil uplynulý rok 2011. Je teda na mieste spätne zhodnotiť uplynulý národný program eradikácie MVP, uviesť získané skúsenosti z praxe a tieto zohľadniť v pripravovanom programe. Vykonávanie Národného programu eradikácie MVP na rok 2012 je momentálne v štádiu prípravy a preto Vám v tomto článku priblížime program z uplynulého roku a poukážeme na jeho špecifiká oproti predošlým programom.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/3/83
Články o včele medonosné tmavé rozpoutaly v chovatelských kruzích velkou debatu. Přečtení reakce chovatelské komise v minulém čísle MV mne přimělo k prostudování materiálů Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat. Jsou volně přístupné na internetové adrese www. genetickezdroje.cz, zejména v pravém sloupci je možné stáhnout výroční zprávy. Účelem dotace na genetické zdroje je obecně podpora biodiverzity – genetické rozmanitosti tak, aby lidstvo nenávratně neztratilo cenné vlastnosti v genech původních druhů či plemen. Pokud jde o konkrétní český národní program v zemědělství, jsou v živočišné oblasti podporována původní plemena jako je např. česká červinka, přeštické prase nebo česká husa. A jsem překvapen, co lze ze státních peněz podporovat u včel.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/3/81
Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s možnostmi dobrovolného vyšetření takzvaných hromadných směsných vzorků včelí měli pocházejících až ze 100 včelstev za účelem diagnostiky moru včelího plodu (MVP) mimo ochranná pásma stanovená v okolí ohnisek této nebezpečné nákazy včel.
Úvod
Připomeňme, že Metodika kontroly zdraví a nařízené vakcinace na rok 2012 vytvořená Státní veterinární správou České republiky v Praze (SVS ČR) ukládá povinnost všem včelařům vyšetřovat svá včelstva v ochranných pásmech moru včelího plodu (MVP). Tato vyšetření jsou v současné době proplácena ze státního rozpočtu. Kromě toho výše uvedená povinnost připadá také včelařům, kteří přesunují svá včelstva a kteří jsou producenty matek nebo oddělků. V těchto případech si vyšetření hradí chovatelé sami. Již v loňském roce po mnoha diskusích se včelaři a kolegy zabývajícími se touto problematikou vzešla iniciativa, která si klade za cíl postupně vyšetřit všechna včelstva na území celé České republiky za účelem zmapování výskytu nákazy i mimo oblasti a případy, ve kterých je toto vyšetření povinné. Za tímto účelem byla vypracována metodika, která byla předložena SVS ČR a Ministerstvu zemědělství České republiky (MZe ČR) a která by umožnila vyšetřit směsné vzorky měli od různých včelařů vytvořené z měli až 100 včelstev. Přestože vzbudila zájem dotčených orgánů, nebyla vzhledem k současné krizové situaci státního rozpočtu oficiálně přijata, a proto si ji dovolujeme nabídnout široké včelařské veřejnosti s tím, že by si včelařské organizace náklady na vyšetření hradily samy.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/3/79
Když se deseti českých včelařů zeptáte, jaké ošetření v rámci tlumení varroózy v daném roce je nejdůležitější, asi tak osm, devět včelařů určitě řekne, že podzimní fumigace a aerosol. Není to ale pravda. Dá se samozřejmě říci, že všechna doporučovaná ošetření jsou stejně důležitá, protože tvoří jednotný celek. Pravdou však zůstává, že i přes pečlivé jarní ošetření mohou být včelstva při setkání nepříznivých faktorů nejvíce ohrožena právě v měsících červenec a srpen. Proč? Protože je to doba, kdy se ve včelstvech rodí tzv. zimní generace včel, které v rámci roku zaujímají speciální postavení včel dělnic – jsou to dlouhověké včely. Tato jejich dlouhověkost není ale v době soužití včel s kleštíkem včelím (Varroa destructor) vůbec samozřejmostí. Především doprovodná virová onemocnění, která tito roztoči na včely velmi často přenesou, jsou základem roztočení další spirály problémů. Celá tato kaskáda nakonec končí oslabením zimní generace včel, zkrácením délky života včel a jejich úhynem v podzimních či zimních měsících. Prozatím velmi málo včelařů ale při těchto úhynech ví, o co jde.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/3/76
Slečna Cassiopée Vienne, dcera francouzského chovatele a distributora matek kavkazského plemene (Apis mellifera caucasia) a studentka Karlovy univerzity, navštívila prvního května včelařskou školu v Blatné, kde se zúčastnila praktické výuky přelarvování a chovu matek.
2012/2/59
Z POZOROVACÍCH STANIC
Tentokrát nám dopisovatelé zprostředkují ve svých příspěvcích a záznamech pozorování přírody a včelstev a vliv okolní přírody na život a projevy včelstva za období únor–březen. V tomto období letos došlo k ostrému zlomu – k rychlému přechodu zimy do jara. Na mnoha místech padaly teplotní rekordy (mínusové a později i plusové). Inu jsme svědky rozmanitosti přírody, která tu byla vždy – pouze v současné době jsme jaksi vtaženi do informačního „přetlaku“, kdy se uvádějí většinou pouze maxima, minima, rekordy a senzace. Je na nás, abychom projevy přírody dávali do souvislosti, porovnávali s minulými léty a v našem případě využívali k vedení včelstev, resp. co nejméně včelám uškodili. Z mnoha míst republiky jsou hlášeny úhyny včelstev s průvodními znaky varroózy (úly plné zásob, ale bez včel) a nosematózy (pokálené úly a plásty). Pozorovány jsou velké rozdíly ve vyzimovaných včelstvech. Mnozí včelaři se nespoléhají pouze na výsledky vyšetření zimní měli a monitorují varroózu také na jaře, resp. je-li potřeba, snižují populaci kleštíka včelího odparem kyseliny mravenčí v dlouhodobých odpařovačích. Berte proto sdělení pozorovatelů jako cenná svědectví a poznání bez předsudků, s cílem předejít možným komplikacím v příštích sezonách. I zde platí, že sdělit reálně i špatné zprávy mohou zpravidla pouze znalí a odvážní.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/2/57
V MV č. 1/2012 nás autor článku Bc. Jan Vondrák seznámil se záměrem pana K., který se rozhodl vyhledat a rozchovávat na našem území původní tmavé plemeno včely. Vzhledem k tomu, že prezentované názory pan K. nepodepsal, nevíme, zda je začínající včelař a jde z jeho strany o nezkušenost, co znamená včelařit s bodavými a rozbíhavými včelstvy, či jde o zlý úmysl záměrně poškodit ostatní včelaře, jejichž matky se spáří s trubci tmavého plemene. Netušíme, která vlastnost včel tmavého plemene jej natolik motivovala k tomuto záměru. Výkonnost a bodavost tmavého plemene to jistě nebyla. Poukaz na naději, že: „tmavá včela (...) musí pochopitelně nějak zvládat nejen melecitózu, ale i varroózu,“ je od neznámého včelaře velice chabým předpokladem, který by bylo záhodno podpořit alespoň osobní včelařskou zkušeností. Bohužel autor neuvedl ani jediné jméno konkrétní osoby, na něž se pan K. obecně odvolává a který by mohl jeho hypotézy podpořit. Asi by bylo správné nejprve provést regulérní srovnávací test, na jehož výsledcích by se ověřilo, zda je očekávaný přínos tmavého plemene realistický. Tomu by se ale nejdřív musel pan K. cílevědomě a po léta věnovat. Pak by se mohl i podepsat, protože by za ním stála práce s konkrétními výsledky.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit